Nový šéf Bílého domu Donald Trump vydal exekutivní příkaz ke stavbě zdi na mexické hranici. Stavba podle něj začne během několika měsíců. Zpočátku ji budou platit američtí daňoví poplatníci, ale nakonec stavbu „stoprocentně“ uhradí Mexiko, dodal. Jednání o tom prý už začne brzy. Dalším příkazem rozhodl, že vláda zastaví dotace městům odmítajícím věznit nebo deportovat nelegální imigranty. Podle New York Times Trumpova vláda připravuje také příkaz umožňující drastické omezení role USA v OSN a dalších mezinárodních organizacích.
„Dneškem Amerika znovu získává kontrolu nad svými hranicemi,“ uvedl Trump na prvním brífinku ve funkci s tím, že stát bez hranic není státem. Hranici podle něj bude hlídat 5 tisíc nových strážců. „Budeme zachraňovat životy na obou stranách hranice,“ uvedl prezident.
Při několika příležitostech potvrdil, že stavba zdi začne už v příštích měsících. Na ministerstvu pro vnitřní bezpečnost dokonce řekl, že začne okamžitě. Na setkání s mexickým prezidentem Enriquem Peňou Nietem, ohlášené na příští týden, se prý těší.
Ohledně financování zdi Trump řekl, že procedura bude možná složitá. Mexiko podle něj „v nějaké formě zaplatí, i když ta forma možná bude komplikovaná“.
Mexiko peníze na stavbu zdi dát nechce. „Uznáváme právo Spojených států postavit si zeď – i když se nám to nelíbí. Ale očekávat, že stavbu té zdi zaplatí sousední stát, to je trochu jiná věc. Už jsme několikrát řekli, že to není přijatelné,“ konstatoval mexický ministr zahraničí Luis Videgaray Caso.
„Stavba této bariéry je víc než jen volební slib,“ řekl Trumpův mluvčí Sean Spicer. „Je to první rozumný krok ke skutečnému zabezpečení propustné hranice. Zeď zastaví drogy, zločinnost a nezákonné přistěhovalce do Spojených států,“ konstatoval.
Po podpisu prezidentských příkazů výrazně vzrostly ceny akcií amerických stavebních podniků, které by mohly na stavbě zdi profitovat.
Trump už v kampani sliboval, že jeho imigrační politika bude nekompromisní. Kromě stavby obří zdi na hranici s Mexikem a deportaci milionů nelegálních imigrantů mluvil také o možném zákazu vstupu dalších muslimů na americkou půdu.
Tato slova později mírnil. Jeho mluvčí v současné době tvrdí, že není prezidentovou prioritou rušit výnosy Baracka Obamy, které umožnily nelegálním imigrantům setrvat v zemi. „Musíme se zaměřit na ty, kteří jsou v této zemi nelegálně a mají záznam v trestním rejstříku nebo představují hrozbu pro americký lid,“ řekl Spicer.
Trumpovy výnosy by také měly zakázat přijímání uprchlíků ze zemí vyhodnocených americkými úřady jako rizikové v souvislosti s terorismem, a to až do doby, než bude zpřísněn proces prověřování občanů těchto států. Vedle Sýrie jsou na seznamu Irák, Írán, Jemen, Libye, Somálsko a Súdán.
Trump údajně detaily plánu stále zvažuje a v současnosti počítá s nejméně čtyřměsíčním zákazem přijímání jakýchkoli uprchlíků. Prezident by mohl instruovat ministerstvo zahraničí, aby nevydávalo víza obyvatelům zmíněných zemí či celnímu a pohraničnímu úřadu, aby
nevpouštěl do země majitele již vydaných víz.
„V rozporu se základními principy“
Ministerstvo zahraničí, do jehož čela bude Senát schvalovat Trumpova nominanta Rexe Tillersona, se podle Trumpova mluvčího chystá začít pracovat na zpřísnění prověrek migrantů ihned po nástupu nového ministra.
„Tyto výnosy nezajistí našemu národu bezpečí, spíš bude mít větší strach a bude méně vlídný. Taková omezení jsou v rozporu se základními principy našeho národa,“ podotkl výkonný ředitel floridské Rady pro americko-muslimské vztahy Hassan Shibly.
Radě prý volají američtí občané, držitelé zelených karet, imigranti i návštěvníci, kteří se obávají, že nebudou znovu vpuštěni do země, pokud z ní dočasně vycestují.
Trump chce omezení nezákonné imigrace dosáhnout i zastavením dotací pro takzvaná „azylová města“, která odmítají internovat nebo deportovat osoby bez práva pobytu v USA. Tato města, jejichž radnice většinou ovládají demokraté, nechtějí s federální vládou spolupracovat při zásazích proti nelegálním imigrantům. Řada azylových měst je v Kalifornii, k největším patří San Francisco.
Prezident už v předvolební kampani slíbil, že zarazí tok peněz z federálního rozpočtu městům, která nehlásí nelegální přistěhovalce imigrační službě.
„Musíme se připravit na velice nejisté časy a trvat na základních principech, díky kterým je Kalifornie tak skvělá a výjimečná. Tady v Kalifornii jsou přistěhovalci neoddělitelnou součástí toho, jací jsme a co z nás bude,“ zdůraznil kalifornský guvernér Jerry Brown.
Syřanka píše Trumpovi o pomoc
Sedmiletá Syřanka Bana, která v prosinci informovala na Twitteru o tvrdých střetech v Aleppu, napsala Trumpovi dopis, v němž ho vyzvala, aby pomohl zlepšit zoufalou situaci dětí v její rodné zemi. „Musíte udělat něco pro děti v Sýrii, protože jsou jako vaše děti a zaslouží si mír jako vy,“ napsala Trumpovi dívka, jejíž rodina byla z povstalecké části Aleppa odvezena do Turecka, kde nyní žije.
„Jsem velice smutná kvůli svým kamarádům a přála bych si, aby tu byli se mnou, protože bychom si zrovna teď společně hráli. V Aleppu jsem si nemohla hrát. Je to město smrti,“ vzkázala Trumpovi dívka, kterou si k sobě pozval i prezident Recep Tayyip Erdogan.
Trump chce v Sýrii a okolních zemích zřídit ochranné zóny
Agentura Reuters s odvoláním na získané dokumenty informovala, že se připravuje exekutivní příkaz, který ukládá ministrům obrany a zahraničí USA vypracovat plán bezpečných zón pro civilisty v Sýrii a okolních zemích.
„Ministru zahraničí se ukládá, aby ve spolupráci s ministrem obrany během 90 dnů od data vydání tohoto příkazu vypracoval plán na zřízení bezpečných zón v Sýrii a okolním regionu, v nichž mohou Syřané zbaveni domova čekat na trvalé usídlení, například na repatriaci či usazení v třetí zemi,“ citovala agentura z návrhu příkazu.
Další chystaný prezidentský pokyn podle agentury AP zmrazuje přijímání syrských uprchlíků a na 120 dní pozastavuje platnost příslušného vládního programu. Trump ve svém inauguračním procesu slíbil vymýtit ze světa islámský terorismus a opakovaně vyhlásil, že chce výrazně přitvrdit v syrském angažmá oproti svému předchůdci Baracku Obamovi. Detaily svého plánu ale zatím nezveřejnil.
Válka v Sýrii zuří už téměř šest let. Podle posledních údajů si vyžádala více než 300 tisíc obětí a způsobila milionovou migrační vlnu.
