„Trump ohrozil bezpečnost naší rodiny, nikdy mu neodpustím,“ píše v memoárech Obamová

Michelle Obamová se pustila do amerického prezidenta Trumpa za jeho nadřazený postoj k ženám a za to, že měl v minulosti zpochybňováním místa Obamova narození ohrozit její rodinu. Bývalá první dáma to napsala ve svém životopise Becoming, který nyní vychází v USA a z něhož cituje agentura AP. Trump kritiku své osoby odmítl s tím, že Obamová dostala „hodně peněz“ a „trocha kontroverze“ se tak dala čekat. Dalšími tématy knihy jsou potrat a následné umělé oplodnění, stejně jako problémy v manželství.

V napjatě očekávané biografii vyjádřila Obamová „zděšení“, které se jí zmocnilo v listopadu 2016, když zjistila, že Trump bude nástupcem jejího manžela v úřadu prezidenta.

Bývalá první dáma dále popsala, jak se „třásla vztekem“, když média v říjnu 2016 zveřejnila videozáznam z roku 2005 zachycující Trumpovy obscénní výroky o ženách. Trump se na něm vychloubal, co všechno ho ženy nechávají dělat, protože je slavný.

Obamová v knize kritizuje i Trumpovo nadřazené chování v předvolební kampani vůči jeho demokratické soupeřce Hillary Clintonové. Obamová označila Trumpovo chování v jedné z předvolebních debat za „stalking“.

Spor o rodiště Obamy? Podle jeho ženy „šílený a xenofobní“ krok

Manželka prvního afroamerického prezidenta v dějinách USA zdůraznila, že Trumpovi nikdy nezapomene, jak se v době úřadování jejího manžela snažil veřejně zpochybnit, že se Obama narodil v USA. Obama, který je synem Američanky a Keňana, se narodil na Havaji. Trump tam v roce 2011 poslal své soukromé vyšetřovatele prověřit okolnosti Obamova narození.

„Bylo to celé šílené a zle míněné a čišela z toho bigotnost a xenofobie,“ píše v knize Obamová. „Ale bylo to i nebezpečné,“ dodala. Podle ní tehdy mohl někdo nabít zbraň a jet do Washingtonu a ohrozit dcery Obamových. „Donald Trump svými hlasitými a bezohlednými narážkami ohrozil bezpečnost mé rodiny. A to mu nikdy neodpustím,“ napsala v memoárech Obamová.

Na výňatky z knihy už reagoval Trump. Obamová podle něj dostala za knihu „hodně peněz“, a proto „se očekává, že bude trochu kontroverzní“. „Já zas nikdy nezapomenu (Obamovi) to, co udělal s americkou armádou. Byla zplundrovaná a já to musel napravit,“ řekl podle CNN Trump. „To, co udělal (Obama) naší armádě, velmi ohrozilo naši zemi,“ uvedl současný šéf Bílého domu.

Obamová poodhalila své nitro, vzpomíná na potrat i život s rasismem

Bývalá první dáma v memoárech vypráví také o tom, jak vyrostla v Chicagu a jak se při tom musela potýkat s rasismem ve veřejném životě. Když se stala první černošskou první dámou USA, byla Obamová ohromena. Přiznává ale také, že zpočátku byla tato skutečnost velmi obtížná pro její manželství, když manžel často nebyl doma.

Čtyřiapadesátiletá Obamová v knize popsala i seznámení s budoucím manželem koncem 80. let v advokátní firmě, kde ho dostala na starost jako stážistu. Nejdřív prý byla skeptická, ale pak na ni Obama udělal dojem svým „sexy barytonem“ a „zvláštní a vzrušující kombinací klidu a síly“.

Bývalá první dáma popsala také to, jak ztrácela naději, když před dvaceti lety potratila. Obě dcery se pak narodily díky umělému oplodnění.

Kniha Becoming bude oficiálně představena v úterý v Chicagu, kde se Obamová v lednu 1964 narodila. Akci bude moderovat Oprah Winfreyová. Obamová poté s knihou navštíví dalších devět amerických měst, včetně Los Angeles, Washingtonu, New Yorku či San Francisca.

Deset procent z výtěžku za prodej vstupenek na tyto akce půjde na dobročinné účely, stejně jako část z prodeje životopisu Obamové i životopisu jejího manžela, který má vyjít příští rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 2 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 4 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 6 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 6 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...