Trest smrti v USA na ústupu – Nechce ho konzervativní Nebraska

Nebraska se zřejmě stane prvním konzervativním americkým státem od roku 1973, který skoncuje s popravami. Návrh posvětil senát. Nejvyšší trest je stále uplatňován v 32 z 50 amerických států. Ke zrušení absolutního trestu opakovaně vyzývají lidskoprávní organizace. A v posledních letech mají podporu většiny americké společnosti.

Amerických států rušících absolutní trest přibývá. V tradičně konzervativní Nebrasce nikoho nepopravili už od roku 1997. „Nebraska má šanci vstoupit do historie - na správnou stranu historie - a učinit krok, který bude postupem na cestě k civilizované společnosti,“ komentoval výsledek hlasování senátor Ernie Chambers, který o zrušení poprav usiluje již čtyři desetiletí. Nebraští senátoři jsou ale nestraníci - republikánský guvernér Pete Ricketts s návrhem nesouhlasí a bude ho vetovat. 

Dosud posledním, 18. státem, který zrušil trest smrti, byl předloni Maryland. Stejně jako jeho předchůdci Connecticut (2012), Illinois (2011) a Nové Mexiko (2009) ale patří mezi liberální státy, v nichž je odpor k popravám rozšířenější. 

Trest smrti
Zdroj: Isifa/Capital Pictures

Mezi americké státy, jež zrušily popravy už v 19. století, patří Michigan, Wisconsin a Maine. V Minnesotě naopak dostalo v roce 1862 nejvyšší trest nejvíc lidí najednou – šlo o skupinu 38 indiánů, kteří se měli během války dopustit vražd a znásilnění. Hromadná poprava proběhla ještě téhož roku. 

Na krátkou dobu byl trest smrti zrušen na celém území USA v letech 1972 až 1976. Po jeho obnově došlo ke zpřísnění podmínek pro jeho vykonávání. Od té doby jasně vede v počtu poprav Texas (přes 500), následuje Oklahoma a Virginia (přes 100). V Kansasu nebo New Hampshiru naopak nebyl popraven nikdo.  

Popravčí komora v USA
Zdroj: ČTK/AP/Pat Sullivan

Počet vykonaných trestů smrti se v USA postupně snižuje. V roce 2014 padlo 72 těchto rozsudků, přičemž celkem 35 osob bylo popraveno. Tisíce lidí ale zůstávají v cele smrti. Z průzkumů z posledních let přitom vyplynulo, že proti trestu smrti je stále víc Američanů. Pew Research Center uvádí, že za popravami stojí více než tři čtvrtiny republikánů ve srovnání se 40 procenty demokratů. 

Trest smrti je v USA udělován za vraždu, pouze ve Vermontu za vlastizradu. V drtivé většině případů se používá smrtící injekce (vpravení směsi anestetik a smrtelné dávky barbiturátů do krve), považovaná za nejvíce humánní. Několik států pak jako alternativu nabízí odsouzeným dříve rozšířenou popravu na elektrickém křesle nebo v plynové komoře. 

Jedna poprava stojí miliony dolarů 

Podle Urban Institute, sídlícího ve státě Maryland, vyjde jeden trest smrti v tomto státě poplatníky v průměru na tři miliony dolarů. Cena za popravu zahrnuje injekci, personál, který daný skutek provádí a dohlíží na něj, platby za bezpečnostní opatření (zábrany proti protestujícím, strážní služba), osvětlení, náklady na další externí spolupracovníky, kteří dohlížejí na celkový proces, a vytvoření dočasného centra pro novináře. 

Stát Kalifornie zaplatil za tresty smrti do roku 1978 kolem čtyř miliard dolarů a to bylo usmrceno jen 13 osob.

Výběr nejkontroverznějších případů trestu smrti v USA

Ferdinando Nicola Sacco a Bartolomeo Vanzetti (1927)  

Italské přistěhovalce obvinili z ozbrojené loupeže. Nebylo jasné, kdo stiskl poušť. Popravili oba.
  
Bruno Hauptman (1932)

Německý přistěhovalec měl unést 20měsíční dítě. Pozdější analýzy jeho vinu zpochybnily.
  
Carlos DeLuna (1989)  

Odsouzen za pobodání Wandy Lopezové. Svědci špatně identifikovali vraha. Předpokládaný skutečný viník Carlos Hernandez se s vraždou pochlubil rodině a přátelům.
   
Cameron Todd Willingham (2004) 

Američana obvinili ze smrti jeho tří dcer, které zemřely při požáru rodinného domu. Dosud ale není jasné, zda byl požár opravdu založen úmyslně.
  
Teresa Lewisová (2010)  

První žena, která dostala smrtící injekci, měla IQ 72. Chyběly jí jen dva body, aby ji označili za mentálně postiženou.
  
Troy Davis (2011)  

V roce 1989 měl zastřelit policistu. Později několik svědků změnilo výpověď. Do smrti trval na tom, že je nevinný. 

Amnesty International: Trest smrti se stává minulostí

Popravy se loni uskutečnily ve 22 zemích světa, což je stejný počet jako v roce 2013, uvedla nedávno organizace Amnesty International. Ve srovnání se situací před dvaceti lety jde ale o výrazný pokles - v roce 1995 docházelo k popravám ve 42 státech. Nejčastěji byly hrdelní tresty vykonávány v Číně, Íránu, Saúdské Arábii, Iráku a Spojených státech. Přesný počet poprav v Číně není znám, Peking tyto údaje považuje za státní tajemství. 

Podle AI je trend jasný - trest smrti se stává minulostí. Na 140 států, tedy dvě třetiny zemí světa, tresty smrti zrušilo nebo je nevykonává. Nejméně 112 osobám z devíti zemí světa, které byly odsouzeny k trestu smrti, byl trest nakonec zmírněn. „Těch pár zemí, které popravy stále vykonávají, by se na sebe mělo vážně podívat do zrcadla a zeptat se samy sebe, zda chtějí pokračovat v porušování práva na život, nebo zda se chtějí připojit k drtivé většině států, které od tohoto krutého a nelidského trestu upustily,“ konstatoval Salil Shetty, generální tajemník Amnesty International.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trumpovo letadlo mířící do Švýcarska se vrátilo do USA kvůli technické závadě

Letadlo s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mířící do Švýcarska se kvůli závadě vrátilo zpět do Spojených států. Příčinou je problém s elektřinou, prezident po návratu nastoupí do náhradního letadla, informoval Bílý dům podle agentur AP a Reuters. Mluvčí Karoline Leavittová uvedla, že stroj se vrací preventivně z důvodů opatrnosti.
05:11Aktualizovánopřed 2 mminutami

„Proč mám mít hidžáb?“ Členové menšin v Sýrii uvažují i o emigraci

Stovky bojovníků teroristické organizace Islámský stát unikly z věznice Šaddádí v Sýrii. Tu spravovali tamní Kurdové, ale vytlačily je vládní jednotky, které s nimi svádějí boje už přes dva týdny. Vláda v Damašku tvrdí, že většinu vězňů zase pochytala. Její postup vůči Kurdům nicméně posiluje obavy dalších syrských menšin.
před 44 mminutami

Americké ministerstvo spravedlnosti předvolalo činitele státu Minnesota

Americké ministerstvo spravedlnosti v úterý předvolalo přední činitele státu Minnesota kvůli vyšetřování údajného maření práce imigračních agentů, informovaly tiskové agentury. Předvolání se týká úřadů guvernéra Tima Walze, starosty města Minneapolis Jacoba Freye, generálního prokurátora Keitha Ellisona a dalších představitelů, kteří veřejně kritizovali masivní nasazení federálních složek při zátazích proti migrantům.
před 2 hhodinami

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 5 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a desítky zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 8 hhodinami
Načítání...