Trest smrti v USA na ústupu – Nechce ho konzervativní Nebraska

Nebraska se zřejmě stane prvním konzervativním americkým státem od roku 1973, který skoncuje s popravami. Návrh posvětil senát. Nejvyšší trest je stále uplatňován v 32 z 50 amerických států. Ke zrušení absolutního trestu opakovaně vyzývají lidskoprávní organizace. A v posledních letech mají podporu většiny americké společnosti.

Amerických států rušících absolutní trest přibývá. V tradičně konzervativní Nebrasce nikoho nepopravili už od roku 1997. „Nebraska má šanci vstoupit do historie - na správnou stranu historie - a učinit krok, který bude postupem na cestě k civilizované společnosti,“ komentoval výsledek hlasování senátor Ernie Chambers, který o zrušení poprav usiluje již čtyři desetiletí. Nebraští senátoři jsou ale nestraníci - republikánský guvernér Pete Ricketts s návrhem nesouhlasí a bude ho vetovat. 

Dosud posledním, 18. státem, který zrušil trest smrti, byl předloni Maryland. Stejně jako jeho předchůdci Connecticut (2012), Illinois (2011) a Nové Mexiko (2009) ale patří mezi liberální státy, v nichž je odpor k popravám rozšířenější. 

Trest smrti
Zdroj: Isifa/Capital Pictures

Mezi americké státy, jež zrušily popravy už v 19. století, patří Michigan, Wisconsin a Maine. V Minnesotě naopak dostalo v roce 1862 nejvyšší trest nejvíc lidí najednou – šlo o skupinu 38 indiánů, kteří se měli během války dopustit vražd a znásilnění. Hromadná poprava proběhla ještě téhož roku. 

Na krátkou dobu byl trest smrti zrušen na celém území USA v letech 1972 až 1976. Po jeho obnově došlo ke zpřísnění podmínek pro jeho vykonávání. Od té doby jasně vede v počtu poprav Texas (přes 500), následuje Oklahoma a Virginia (přes 100). V Kansasu nebo New Hampshiru naopak nebyl popraven nikdo.  

Popravčí komora v USA
Zdroj: ČTK/AP/Pat Sullivan

Počet vykonaných trestů smrti se v USA postupně snižuje. V roce 2014 padlo 72 těchto rozsudků, přičemž celkem 35 osob bylo popraveno. Tisíce lidí ale zůstávají v cele smrti. Z průzkumů z posledních let přitom vyplynulo, že proti trestu smrti je stále víc Američanů. Pew Research Center uvádí, že za popravami stojí více než tři čtvrtiny republikánů ve srovnání se 40 procenty demokratů. 

Trest smrti je v USA udělován za vraždu, pouze ve Vermontu za vlastizradu. V drtivé většině případů se používá smrtící injekce (vpravení směsi anestetik a smrtelné dávky barbiturátů do krve), považovaná za nejvíce humánní. Několik států pak jako alternativu nabízí odsouzeným dříve rozšířenou popravu na elektrickém křesle nebo v plynové komoře. 

Jedna poprava stojí miliony dolarů 

Podle Urban Institute, sídlícího ve státě Maryland, vyjde jeden trest smrti v tomto státě poplatníky v průměru na tři miliony dolarů. Cena za popravu zahrnuje injekci, personál, který daný skutek provádí a dohlíží na něj, platby za bezpečnostní opatření (zábrany proti protestujícím, strážní služba), osvětlení, náklady na další externí spolupracovníky, kteří dohlížejí na celkový proces, a vytvoření dočasného centra pro novináře. 

Stát Kalifornie zaplatil za tresty smrti do roku 1978 kolem čtyř miliard dolarů a to bylo usmrceno jen 13 osob.

Výběr nejkontroverznějších případů trestu smrti v USA

Ferdinando Nicola Sacco a Bartolomeo Vanzetti (1927)  

Italské přistěhovalce obvinili z ozbrojené loupeže. Nebylo jasné, kdo stiskl poušť. Popravili oba.
  
Bruno Hauptman (1932)

Německý přistěhovalec měl unést 20měsíční dítě. Pozdější analýzy jeho vinu zpochybnily.
  
Carlos DeLuna (1989)  

Odsouzen za pobodání Wandy Lopezové. Svědci špatně identifikovali vraha. Předpokládaný skutečný viník Carlos Hernandez se s vraždou pochlubil rodině a přátelům.
   
Cameron Todd Willingham (2004) 

Američana obvinili ze smrti jeho tří dcer, které zemřely při požáru rodinného domu. Dosud ale není jasné, zda byl požár opravdu založen úmyslně.
  
Teresa Lewisová (2010)  

První žena, která dostala smrtící injekci, měla IQ 72. Chyběly jí jen dva body, aby ji označili za mentálně postiženou.
  
Troy Davis (2011)  

V roce 1989 měl zastřelit policistu. Později několik svědků změnilo výpověď. Do smrti trval na tom, že je nevinný. 

Amnesty International: Trest smrti se stává minulostí

Popravy se loni uskutečnily ve 22 zemích světa, což je stejný počet jako v roce 2013, uvedla nedávno organizace Amnesty International. Ve srovnání se situací před dvaceti lety jde ale o výrazný pokles - v roce 1995 docházelo k popravám ve 42 státech. Nejčastěji byly hrdelní tresty vykonávány v Číně, Íránu, Saúdské Arábii, Iráku a Spojených státech. Přesný počet poprav v Číně není znám, Peking tyto údaje považuje za státní tajemství. 

Podle AI je trend jasný - trest smrti se stává minulostí. Na 140 států, tedy dvě třetiny zemí světa, tresty smrti zrušilo nebo je nevykonává. Nejméně 112 osobám z devíti zemí světa, které byly odsouzeny k trestu smrti, byl trest nakonec zmírněn. „Těch pár zemí, které popravy stále vykonávají, by se na sebe mělo vážně podívat do zrcadla a zeptat se samy sebe, zda chtějí pokračovat v porušování práva na život, nebo zda se chtějí připojit k drtivé většině států, které od tohoto krutého a nelidského trestu upustily,“ konstatoval Salil Shetty, generální tajemník Amnesty International.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Sliby starosty New Yorku Mamdaniho čelí žalobě i finančním výzvám

Zmrazení regulovaného nájemného v New Yorku čelí žalobě několika pronajímatelů, kteří obviňují starostu města Zohrana Mamdaniho, že se vměšoval do rozhodovacího procesu. Naopak ze strany takzvaných demokratických socialistů slyší Mamdani kritiku, protože dle nich nepodnikl patřičné kroky proti newyorské policii. Mladý politik se snaží naplnit i další předvolební sliby, jako jsou městem hrazené školky či vznik obchodů s levnými potravinami. Naráží ovšem na problémy s financováním i ekonomické prognózy.
před 2 hhodinami

AP: Počet obětí výbuchu v pákistánském dole vzrostl na nejméně 32

Počet obětí čtvrtečního výbuchu v uhelném dole na předměstí Kvéty na jihozápadě Pákistánu vzrostl na nejméně 32. Deset horníků zůstává nadále uvězněno pod zemí, sdělil v pátek podle agentury AP důlní inspektor Ghání Balúč. Záchranné práce pokračují, nicméně podle úřadů naděje na záchranu pohřešovaných klesá. Předchozí bilance uváděla jedenáct obětí a 31 v dole uvázlých horníků.
před 2 hhodinami

Rada pro mír dosáhla dohody o odzbrojení Hamásu, oznámil Trump

Rada pro mír dosáhla dohody ohledně úplného odzbrojení teroristického hnutí Hamás a dalších palestinských skupin v Pásmu Gazy. V noci na pátek to oznámil americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social. Hamás dosažení dohody potvrdil, sdělili agentuře AFP dva vysoce postavení činitelé hnutí. Dohoda bude naplňována postupně, přičemž po dokončení procesu odzbrojení se z pásma stáhne izraelská armáda a odpovědnost za bezpečnost převezmou Mezinárodní stabilizační síly (ISF) spolu s nově vytvořenou palestinskou policií, dodal Trump.
01:27Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Tisíce Maročanů pronikly do španělského města Ceuta, policii tam podpoří armáda

Španělské město Ceuta, které se nachází na africkém kontinentě, ve čtvrtek po celý den čelilo nekontrolovanému příchodu tisíce lidí z Maroka. Přesný odhad počtu lidí, kteří překročili hranici po souši či moři, zatím úřady nezveřejnily. Nejméně sedm lidí se utopilo, píše agentura EFE. Ceuta se potýká s větší migrační vlnou už několik dnů. Policii, která nebyla schopná tak velkému počtu příchozích čelit, pomohou i vojáci, rozhodla ve čtvrtek večer španělská vláda.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hokejová federace IIHF po dalším posouzení nepustí Rusko na šampionáty

Mezinárodní federace ledního hokeje potvrdila, že Rusko se dál nesmí účastnit mezinárodních soutěží. Poté, co se ruský svaz v květnu úspěšně odvolal k disciplinární komisi IIHF, Rada žádost znovu posoudila a ve čtvrtek na webu uvedla, že zákaz pro nadcházející sezonu zůstává v platnosti.
před 9 hhodinami

Zadržená stážistka v NATO pracovala pro Čínu, píše Reuters

Kanadská stážistka v NATO, kterou belgické úřady minulý pátek zadržely kvůli podezření ze špionáže, pracovala pro Čínu. Ve čtvrtek to s odvoláním na své zdroje napsala agentura Reuters. Belgická prokuratura, kanadské úřady ani orgány Severoatlantické aliance dosud neupřesnily, pro koho špionáž prováděla. Ve sdělení prokuratury se nicméně uvádí, že žena je kanadskou občankou čínského původu.
před 9 hhodinami

UEFA vyhlásila bojkot šampionátů, návrh FIFA na prodej práv investorům odmítla

Členské státy Evropské fotbalové unie (UEFA) se dohodly na bojkotu mistrovství světa a dalších soutěží, pokud mezinárodní federace FIFA prodá práva na vrcholné světové turnaje soukromým investorům. UEFA to uvedla v prohlášení na oficiálním webu, které je výsledkem dohody všech 55 národních svazů včetně Fotbalové asociace ČR (FAČR).
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Silničáři chystají další kilometry dálnic, rozhodnou peníze z rozpočtu

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) předložilo návrh rozpočtu na příští rok. Žádá rekordní sumu – až devadesát miliard, tedy o osm miliard více než letos. Podle ředitele podniku Radka Mátla se v částce promítá vysoká rozestavěnost po celé republice a většina peněz je tak už smluvně vázaná. Na nové stavby má jít zhruba osm miliard korun. Pro dostavbu základní dálniční sítě jde podle ŘSD o klíčové projekty.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.