Londýn - Rusko se podílí na výcviku afghánských důstojníků a souhlasilo s dodávkou vrtulníků afghánské armádě. Napsal to dnes britský list The Independent, který tyto kroky interpretuje jako návrat Ruska do afghánské války. Podle listu bude zřejmě dohoda Severoatlantické aliance s Ruskem o spolupráci v Afghánistánu podepsána v listopadu na summitu NATO v Lisabonu, který navštíví i ruský prezident Dmitrij Medvěděv.
Podle listu Moskva prodala Polsku již pět vojenských vrtulníků Mi-17, které mají být poskytnuty afghánské armádě. První dva stroje mají být dodány do konce roku.
Nyní Severoatlantická aliance jedná s Rusy o přímých dodávkách většího počtu vrtulníků a výcviku pilotů. Ruský ministr obrany Anatolij Serďukov řekl, že Moskva je připravena prodat nebo pronajmout vrtulníky pro afghánskou armádu. „Jde o několik desítek vrtulníků Mi-17, které od nás NATO koupí,“ citoval The Independent Serďukova.
List Financial Times dnes s odvoláním na zdroje NATO napsal, že Spojené státy s Ruskem jednají o dodávce více než 20 vrtulníků afghánským bezpečnostním silám. NATO také usiluje o to, aby přes ruské území mohlo proudit do Afghánistánu více dodávek pro jednotky NATO, včetně zbraní.
Afghánští důstojníci již prodělávají výcvik na řadě ruských vojenských škol, uvedl náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško. „Jsme připraveni spolupracovat s NATO, protože si myslíme, že děláme společnou práci,“ řekl podle The Independent Gruško.
Také Serďukov vyjádřil naději, že „západní mírové jednotky se nestáhnou z Afghánistánu dřív, než naplní svou misi“. „Jejich stažení by přirozeně ovlivnilo situaci ve střední Asii způsobem, který si nyní nedokážeme ani představit. Proto chceme pomoci Západu. Kromě jiného i dodávkou vrtulníků, o které nyní jednáme,“ řekl Serďukov. „Pečlivě sledujeme dění v Afghánistánu a vyměňujeme si zkušenosti s Američany. Rusko je připraveno předat Americe zkušenosti našich veteránů z války v Afghánistánu,“ dodal.
Rusko a Afghánistán čelí společné hrozbě: terorismu
The Independent poznamenal, že někdejší nepřátelé z dob studené války se sblížili kvůli hrozbě islamistického terorismu, který zčásti podpořila západní pomoc muslimským extremistům v 80. letech v Afghánistánu. Rusko také znepokojuje příliv drog z Afghánistánu. Někdejší ruská invaze, která vedla k brutální válce, zanechala v Afghánistánu trpké vzpomínky. Fakt, že ruská armáda se nějak na nynější válce podílí, pravděpodobně využijí povstalci z hnutí Tálibán.
Podle britského listu chce Moskva výměnou za pomoc v Afghánistánu mezi jiným uznání nynějšího stavu v Gruzii, kde s ruskou podporou vyhlásily samostatnost Jižní Osetie a Abcházie.
Gorbačov: Vítězství v Afghánistánu je nemožné
Bývalý sovětský vůdce Michail Gorbačov dnes upozornil Spojené státy, že v afghánské válce pro ně existuje jediné východisko - odejít. Vítězství spojenců podle bývalého sovětského prezidenta není možné. Gorbačov to řekl britské stanici BBC.
Gorbačov ocenil politiku prezidenta Baracka Obamy, který chce americké jednotky z Afghánistánu od příštího roku postupně stáhnout. Pokud nechce zopakovat vietnamskou tragédii, musí Obama podle Gorbačova z Afghánistánu úplně odejít. „Vítězství v Afghánistánu je nemožné. Obama má pravdu, když chce odejít, ať je to jakkoli obtížné,“ řekl Gorbačov.
Podle BBC bývalý sovětský vůdce dobře ví, o čem mluví: před víc než 20 lety sám nařídil odchod sovětských vojsk z Afghánistánu, kde se Kreml s velkými ztrátami neúspěšně snažil udržet u moci tamní promoskevský režim více než deset let. „Doufali jsme tenkrát, že Amerika dostojí slibu, že Afghánistán bude neutrální, demokratickou zemí, která bude udržovat dobré vztahy se svými sousedy,“ upozornil někdejší sovětský politik. Zatímco Američané závazek vždy slovně potvrzovali, současně cvičili ozbrojence - ty samé, kteří dnes terorizují Afghánistán a stále více i Pákistán, dodal Gorbačov.
O to těžší je podle něj situace, které nyní Američané čelí. „Mají něco na výběr? Další Vietnam? Poslat tam dalších půl milionu vojáků? To by nefungovalo,“ konstatoval. Nejlepší, co státy NATO mohou udělat, je pomoci Afghánistánu, aby se dostal znovu na nohy a sám se po válce vzpamatoval, soudí bývalý sovětský prezident.
