Teorii velkého třesku je 60 let

Washington/Praha - Prvního dubna tomu bude přesně 60 let, co vědci v čele s Američanem ruského původu Georgem Gamowem poprvé uveřejnili v odborném magazínu teorii "velkého třesku". Podle této hypotézy začal vesmír v konečném čase v minulosti explozí, která asi před 13,7 miliardy let vystřelila hvězdy a galaxie do všech stran, a od té doby se vesmír rozpíná.

Tato hypotéza je nyní všeobecně považována za jednu z nejvlivnějších vědeckých studií 20. století, která otevřela prostor pro kosmologii coby skutečnou vědu.

Gamow si správně uvědomil, že pokud byla hmota ve vesmíru v dávné minulosti vtěsnána ve velmi malém prostoru, tak v té době byl vesmír tak hustý a žhavý, že se zde vyskytly podmínky k syntéze chemických prvků. Od té doby míří galaxie všemi směry. Tomuto počátečnímu stadiu kosmického klidu před bouří se říká singularita.

Článek o počátku vesmíru vyšel na apríla

Po objevu rozpínání vesmíru, který učinil v roce 1929 astronom Edwin Hubble, se začal Gamow zabývat vznikem chemických prvků ve vesmíru, k čemuž ho inspirovala zejména práce amerického imigranta z Německa Hanse Betheho o termojaderné reakci, která tak vydatně „živí“ Slunce. Scénář horkého počátečního vesmíru vypracoval Gamow se svým doktorandem Ralphem Alpherem, uveřejnil jej v roce 1948 časopis Physical Review. V článku se mimo jiné poprvé objevuje předpověď tzv. reliktního záření, které z onoho velmi raného stadia vesmíru pochází a je stále kolem nás, letitým rozpínáním však vychladlé téměř k absolutní nule.

Článek byl pozoruhodný nejen svým obsahem, ale i některými okolnostmi. Především - prý skutečně náhodou - vyšel na apríla. Navíc Gamow přesvědčil Betheho, aby se pod článek spolupodepsal. Gamow měl svérázný smysl pro humor, proto jej fascinovala představa, že zprávu o počátku vesmíru sdělují autoři pojmenovaní přesně podle řecké abecedy (alfa, beta, gama). Gamow pak přemlouval svého dalšího úspěšného žáka Roberta Hermana, aby si změnil příjmení na Delter (delta je čtvrté písmeno řecké abecedy).

Vědci Gamowovu teorii odsoudili

Většina odborníků tehdy nebrala Gamowovu teorii vážně a dávala přednost jiným. Asi nejvýznamnější z nich byla tzv. hypotéza stacionárního vesmíru, kterou rovněž v roce 1948 vypracoval anglický astrofyzik Fred Hoyle se spolupracovníky rakouského původu Hermannem Bondim a Thomasem Goldem. Podle jejich teorie by byl vesmír stále stejný jako dnes, sice by se rozpínal, ale vznikala by v něm hmota z ničeho a zaplňovala vzniklé „mezery“, čímž by se zachovala stálá hustota vesmíru.

Mnozí tehdy tento model stacionárního vesmíru přijímali a sebevědomý Hoyle dokonce v rozhlasové přednášce Gamowovu myšlenku opovržlivě nazval „Big Bangem“ (velkým třeskem), a to ve smyslu „nafouklá bublina“ nebo „mnoho povyku pro nic“.

Hlavní důkaz o prvotním výbuchu - reliktní záření přicházející z vesmíru - objevili v roce 1965 Arno Penzias a Robert Wilson. Tito američtí spojaři zkoumali vesmír mohutným radioteleskopem v New Jersey a narazili na protivný „šum“ zaplňující celou oblohu. Později se ukázalo, že hluk je reliktním zářením z dob stvoření vesmíru, jak ho předpověděl Gamow.

Nobelovu cenu za objev získali jiní

Teorie velkého třesku tak byla potvrzena a Hoyleova původně nadávka „velký třesk“ se začala skloňovat ve všech pádech. Nyní se všeobecně uznávají tři pilíře, které podporují teorii velkého třesku: Hubbleův zákon o rozpínání vesmíru, měření reliktního záření (to přesně změřila americká sonda COBE v roce 1992 a potvrdila sonda WMAP v roce 2003) a měření četnosti lehkých prvků. Některé otázky ale zůstávají - například, co velký třesk způsobilo. Podle představ vědců to nejspíš byl fázový seskok vakua.

Zatímco Gamow, který se snažil uprchnout ze SSSR například na skládacím kajaku přes Černé moře a psal také knížky pro děti (třeba Pan Tompkins v říši divů, kde pro vysvětlení vzniku vesmíru neváhal složit malou Kosmickou operu), se Nobelovy ceny nedočkal (zemřel v roce 1968), Wilson a Penzias získali Nobelovu cenu za fyziku v roce 1978. A v roce 2006 dostali stejnou cenu i Američané John Mather a George Smoot za to, že poskytli „významnou podporu teorii velkého třesku coby počátku vesmíru“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump představil projekt Stargate na podporu AI

Nový americký prezident Donald Trump představil projekt s názvem Stargate (Hvězdná brána), v rámci kterého by měly soukromé firmy investovat pět set miliard dolarů (asi dvanáct bilionů korun) do infrastruktury pro umělou inteligenci (AI). Podle Trumpa tak ve Spojených státech vznikne sto tisíc pracovních míst, napsala agentura DPA. Trump také omilostnil zakladatele portálu Silk Road Rosse Ulbrichta.
06:13Aktualizovánopřed 15 mminutami

Evropa má vůči obchodnímu tlaku USA dobré trumfy, soudí Jourová

Nový americký prezident Donald Trump dal již ve svém pondělním inauguračním projevu najevo, že hodlá razantně měnit Spojené státy. Evropu sice ani jednou nezmínil, ale již dříve naznačil proměnu obchodní politiky a s ní i například možné zvýšení amerických dovozních cel. Bývalá místopředsedkyně Evropské komise a nastupující prorektorka pražské Univerzity Karlovy Věra Jourová se však domnívá, že Evropská unie může v mnoha oblastech na americký tlak efektivně reagovat a dosáhnout dobrého výsledku.
před 2 hhodinami

Polské nábytkářství zažívá krizi, sektor opustily desetitisíce lidí

Polský nábytkářský sektor, jeden z největších na celém světě, čelí hluboké krizi. Jen vloni ho muselo opustit dvacet tisíc zaměstnanců. Na vině jsou vysoký kurz zlotého, ceny energií, ale také obcházení evropských sankcí ze strany ruských firem.
před 3 hhodinami

Podnikatelé prezidenta Trumpa obklopují z oportunismu, míní Koubský

Vztah nového amerického prezidenta Donalda Trumpa a miliardáře Elona Muska, který povede úřad pro efektivitu, komentoval v pořadu 90' ČT24 redaktor Deníku N Petr Koubský. Podle něj je vztah obou mužů těžko odhadnutelný, protože oba jsou velmi nepředvídatelní, rychle se rozhodují a „často velmi zvláštně.“ Trumpovo obklopení podnikateli z technologického světa Koubský vnímá jako jejich snahu zajistit si přízeň vlády kvůli státním zakázkám.
před 4 hhodinami

Evropské země se připravují na nový kurz USA

Evropští státníci pozorně sledují vyjádření i kroky nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. V oblasti bezpečnosti zatím reagují jednoznačně pozitivně. Odlišné pohledy mají například na klimatickou politiku.
před 11 hhodinami

Kyjev usiluje o schůzky s Trumpem, Rusko mezitím dál tlačí u Pokrovsku

Kyjev podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského spolupracuje s Washingtonem na plánování společné schůzky s novým americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Zelenskyj v pondělí Trumpovi pogratuloval ke druhému mandátu a označil jeho návrat do Bílého domu za „příležitost k dosažení spravedlivého míru“. Ruská invazní armáda přitom dál postupuje k strategickému ukrajinskému městu Pokrovsku. Na místě natáčela tamní zpravodajka ČT Darja Stomatová.
před 12 hhodinami

Požár hotelu v tureckých horách má více než sedmdesát obětí

Požár v hotelu v lyžařském středisku na severu Turecka, který tam vypukl v úterý nad ránem, si vyžádal 76 obětí, oznámil turecký ministra vnitra Ali Yerlikaya. Kolem padesáti dalších osob utrpělo zranění. V hotelu bylo přes dvě stě lidí. Policie následně zatkla čtyři osoby včetně majitele hotelu, píše agentura AFP s odkazem na ministra spravedlnosti Yılmaze Tunce. Prezident Recep Tayyip Erdogan vyhlásil na středu státní smutek.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Trump vyhlásil stav energetické nouze a dal milosti v případu útoku na Kapitol

Americký prezident Donald Trump chce maximalizovat těžbu ropy a plynu v USA, zrušil příslušné regulace a vyhlásil stav energetické nouze. Odvolal rovněž čtyři vysoké vládní úředníky jmenované svým předchůdcem Joem Bidenem. Na domácí půdě také v rámci dalších rozhodnutí po své inauguraci omilostnil přibližně patnáct set obviněných z útoku na Kapitol před čtyřmi lety a zmírnil tresty čtrnácti členům krajně pravicových skupin Oath Keepers a Proud Boys. Podepsal také příkaz proti uznávání občanství dětem migrantů narozeným v USA.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...