Mnichov/Praha - Dnešní výročí mnichovské dohody, která završila činnost Sudetoněmecké strany Konráda Henleina a byla vyvrcholením snah Adolfa Hitlera rozbít demokratické Československo, nechává Němce spíše chladnými. Podle zpravodajky ČT Hany Scharffové velké množství Němců už ani neví, co bylo obsahem mnichovské dohody, a pletou si ji s jinými smlouvami. Dokonce i sám bavorský premiér Beckstein nedokázal Českému rozhlasu hned odpovědět, čeho se dohoda týkala. Žádné pompézní akce se v zemi nechystají.
Na výročí ale nezapomínají například sudetští Němci, kteří před Hitlerovým mnichovským sídlem, kde k podpisu došlo, postavili malý informační stánek. Také německá televize ARD v těchto dnech vysílá dvoudílný koprodukční dokument o vztahu Hitlera a sudetských Němců. Na pořadu je znát snaha o objektivitu. Ukazuje nejen motivaci tehdejších německých obyvatel Sudet, ale i tragické následky připojení českého pohraničí k Říši.
Ztracená vlast
Poměrně velký prostor výročí věnuje Bavorský rozhlas, který připravil pásmo „70 let mnichovské dohody nesmělých velmocí s Hitlerem“. Pozadí a důsledkům se věnují i internetové stránky rozhlasu.
Sověti prý chtěli Československu pomoci
V den, kdy si nejen Češi připomínají podpis mnichovské dohody, odtajnila ruská rozvědka několik dokumentů, které ukazují překvapivá fakta. Například sovětští rozvědčíci podle těchto materiálů informovali Moskvu o chystaném polském záboru Těšínska nebo hlásili, že Francie nepodnikne žádné kroky ani v případě, že Hitler vojensky vtrhne do Československa. Podle ruského historika Lva Sockova dokumenty naznačují, že Sovětský svaz byl ochoten Československu vojensky pomoci. O podporu ale Čechoslováci nepožádali.
Výročí podpisu Mnichovské dohody se věnuje i dnešní vydání Reportérů ČT. Pořad začíná ve 21:30 na ČT1.
