Polsku podle premiérky Beaty Szydlové prý sankce od Evropské unie nehrozí. Řekla to televizní stanici TVN24. Proces sledování stavu právního státu v Polsku zahájený ve středu Evropskou komisí je podle ní „normální“ a navíc Komise nemůže trestat.
Szydlová je přesvědčena, že se Polsko sankcím vyhne
Hodnocení fungování evropských zemí byla podle Szydlové prováděna Evropskou komisí už dříve, i když ne takovým způsobem, jako je tomu nyní v případě Polska. Šéfka vlády ujistila, že středeční rozhodnutí je přesně to, co jí rovněž ve středu řekl předseda komise Jean-Claude Juncker, tedy „běžný postup, jaký Evropská komise podniká v různých záležitostech. To znamená rozhovory, kontrola dokumentů“.
EK ve středu oznámila, že zahájila proces, jehož cílem je zhodnotit aktuální situaci v Polsku v souvislosti s kroky tamní nové vlády, které vyvolaly obavy z možného omezování ústavního soudu a veřejnoprávních médií. Je to vůbec poprvé, co se Komise rozhodla tento mechanismus uplatnit od jeho ustavení v roce 2014. Teoreticky může vést až k omezení hlasovacích práv Polska v Unii, ale představitelé EK i polské vlády uvedli, že jde jen o „standardní proceduru“ s cílem získat informace.
Zasedání eurokomisařů, na kterém se jednalo o Polsku
„Netvrdím, že jsme neudělali žádné chyby nebo že některé věci nemohly být udělány jiným způsobem,“ připustila polská premiérka. Nicméně už ve středu večer hájila kroky svého kabinetu, který podle ní realizuje program, „který si vybrali Poláci v demokratických volbách, a to je třeba respektovat“.
Nová polská vláda konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) po podzimním nástupu díky většině v obou komorách parlamentu rychle schválila některé změny v zákonech, které se týkají především ústavního soudu a veřejnoprávních médií. Opozice ji obvinila, že si těmito kroky snaží upevnit moc v justici a ve sdělovacích prostředcích.
Vykračuje Polsko mimo demokratické hranice? Debata Událostí, komentářů (zdroj: ČT24)
K omezení práv členské země, která porušuje hodnoty EU, stačí rozhodnutí kvalifikované většiny členů. Předtím by však musel blok 28 států jednomyslně rozhodnout, že Varšava soustavně a dlouhodobě porušuje základní evropské hodnoty. Maďarsko, které v minulosti čelilo podobným pochybám jako nyní Polsko, už dalo najevo, že takový postoj nepodpoří.
Změny prosazené polskými konzervativci
• Nová vláda okamžitě vyměnila šéfy čtyř tajných služeb, bezpečnostních orgánů a státních úřadů a dosadila do vedení státu několik lidí s problematickou minulostí.
• Skončil rovněž šéf čerstvě vytvořeného polsko-slovenského kontrašpionážního centra NATO ve Varšavě.
• Kabinet prosadil také změny ve fungování ústavního soudu. Místo pětičlenného soudního senátu by většinu sporů muselo napříště rozhodovat nejméně 13 členů ústavního soudu, a to nikoli prostou většinou jako dosud, ale dvoutřetinovou. Jinak pře zůstane nerozhodnuta. To podle kritiků povede k faktické paralýze této instituce.
• Kvůli kontroverzní novele o médiích skončily mandáty dosavadních členů vedení a dozorčích rad veřejnoprávní Polské televize a Polského rozhlasu.