Švýcaři odsouhlasili omezení přistěhovalectví

Bern - Švýcaři přijali v referendu těsnou většinou návrh místních nacionalistů na omezení přistěhovalectví. Podle konečných výsledků zveřejněných švýcarskou televizí se pro návrh vyslovilo 50,3 procenta účastníků hlasování. Opatření má platit i pro občany EU a má omezit i volný pohyb osob mezi Švýcarskem a zeměmi Unie. Švýcarsko sice není členem Unie, ale je součástí takzvaného schengenského prostoru.

Imigrační omezení si vyžádá změnu ústavy a bude stanovovat horní hranici počtu cizinců, kteří dostanou povolení k pobytu ve Švýcarsku. Konkrétní limity v referendu řešeny nebyly, protože se mají odvíjet od dané situace.

Švýcarská vláda v první reakci na výsledky referenda přislíbila, že začne na příslušné změně ústavy bezodkladně pracovat. Upozornila, že konkrétní kritéria pro zavedení omezení bude muset stanovit federální parlament.

  • Švýcarský systém kvót ovšem pro část obyvatel EU už dávno není novinkou. Rok co rok švýcarská vláda totiž prodlužuje kontroverzní kvóty na povolení k dlouhodobému pobytu pro občany z osmi novějších zemí EU včetně České republiky. Naposledy loni to bývalý český premiér Petr Nečas označil za diskriminační. 

Budou problémy, varují švýcarské firmy

Pro přijetí omezení hlasovali především voliči německy mluvících kantonů v centrální a východní části země, a to zhruba 50 až 60 procenty. Naopak francouzsky mluvící kantony na západě státu byly zpravidla z 60 procent proti.

Podle posledních průzkumů stoupenců opatření pro omezení přistěhovalectví přibývalo, jeho odpůrci měli ale do poslední chvíle navrch. Proti omezení se stavěl hlavně švýcarský průmysl a hospodářské svazy, které se obávají ztráty kvalifikovaných sil a vážných dopadů na ekonomiku.

Curych
Zdroj: ISIFA/Thinkstock/iStock

Švýcarsku každoročně přibyde 80 000 obyvatel

Hlasování prosadila nacionálně-konzervativní Švýcarská lidová strana (SVP). Cizinci v současnosti tvoří necelou čtvrtinu z osmimilionové populace Švýcarska a SVP těží z rostoucích obav starousedlíků o své postavení. Podle SVP ve Švýcarsku každoročně přibývá více než 80 000 lidí ze zahraničí. „Každý rok tak vznikne nové město o velikosti Lucernu nebo St. Gallenu,“ upozorňovali nacionalisté už před referendem. Podle nich Švýcarsko tak velký příliv cizinců nemůže dlouhodobě zvládnout.

SVP se tak v hlasování podařilo překonat odpor ostatních vládních stran po více než třech letech neúspěchů. Naposledy totiž prosadila v referendu vyhošťování zahraničních zločinců v listopadu 2010. Bylo to zároveň její první vítězství v iniciativě, kterou vypracovala samostatně.

Také jako jediná vládní strana v roce 2009 podpořila návrh nezávislých organizací na zákaz výstavby muslimských minaretů ve Švýcarsku. V roce 2004 se naopak úspěšně postavila proti snaze usnadnit naturalizaci mladých cizinců stejně jako automatické občanství pro třetí generaci cizinců žijících ve Švýcarsku.

2 minuty
Švýcaři přijali návrh na omezení migrace
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 6 mminutami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 18 mminutami

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 37 mminutami

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 44 mminutami

Kanadský premiér v Davosu parafrázoval Havlovu Moc bezmocných

Kanadský premiér Mark Carney ve svém proslovu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu odkázal na esej Moc bezmocných, kterou napsal bývalý český prezident Václav Havel. Carney prohlásil, že země střední velikosti musí přestat předstírat, že řád založený na pravidlech stále funguje, semknout se proti hrozbám velmocí, vytvářet koalice s novou „hustou sítí vazeb“.
16:20Aktualizovánopřed 45 mminutami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda se k jednotlivým incidentům bezprostředně nevyjádřila, dříve pouze uvedla, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
před 49 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 2 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 2 hhodinami
Načítání...