Svět zažil jeden z nejintenzivnějších pocitů úlevy

Washington - Od Kubánské krize, kdy byla planeta nejblíž jaderné zkáze, uplynulo půlstoletí. Přesně před 50 lety zažil svět bezesporu jeden z nejintenzivnějších pocitů úlevy. Prezident Spojených států John Fitzgerald Kennedy totiž 2. listopadu 1962 oznámil konec kubánské krize, nejhorší mezinárodní krize od konce druhé světové války. Začala o několik týdnů dřív, v říjnu 1962. Nikdy předtím ani potom nestál svět tak blízko jadernému konfliktu. Jak se karibská krize dotkla československé armády?

15. října bylo v Československu poprvé oznámeno, že se na Kubě nacházejí rakety ruského typu. Následovala řada kritických dnů. „Celá situace byla politicky rozhodnutá již v květnu. Na základě toho probíhala v armádě různá opatření. Například vojáci druhého ročníku, kteří končili, nekončili a měli prodloužené mimořádné cvičení. K řadě útvarů, zejména letectva a raketového vojska, se povolávaly doplňky. Armáda byla postupně naplněna, pohraniční divize byly skrytým způsobem doplněny na válečné počty. V rámci operačního řízení zde byly jasné podklady pro to, že něco hrozí. Samozřejmě jsme nebyli informováni do detailů, které se ukázaly později,“ řekl armádní generál Karel Pezl. 

Štáb byl zakopán, štábní vozy byly celé v podzemí. „Je třeba si uvědomit, že z hlediska Sovětského svazu to bylo nesmírné strategické riziko, jehož snahou bylo změnit světový poměr sil. Chruščov šel na riziko, poněvadž se domníval, že podmínky jsou příhodné - jaderné zbraně máme oba dva, není tedy důvod jít do defenzivy,“ vypráví Pezl. 

Bipolární svět byl na možnost jaderného útoku připraven

Celou dobu byly ozbrojené síly i stát připravovány na možnost jaderného konfliktu. „Bipolární svět byl na tuto možnost připraven, kdyby buď náhodou, nebo selháním vedoucích činitelů jednoho či druhého státu k tomu došlo. Na obou stranách byli jestřábi i holubice. Jen díky tomu, že náhoda přispěla k ozáření mysli obou dvou představitelů, došlo k tomu, že se postupně zabránilo tomu nejhoršímu. Bylo to vítězství zdravému rozumu. Nakonec se ukázalo, že to riziko bylo příliš na krajní hranici únosnosti, že stačilo pohnout prstem, stisknout knoflík a dát pokyn vpřed,“ řekl Pezl. 

Měli jsme víc štěstí než rozumu

„Myslím, že jsme měli víc štěstí, než jsme v té době vůbec tušili,“ komentovala Stacey Bredhoffová, kurátorka výstavy o kubánské krizi. Tajné nahrávky prezidenta Kennedyho oživují klíčové okamžiky. Třeba když se dozvěděl, že Sověti rozmístili jaderné zbraně 150 kilometrů od amerických břehů.

Curtis LeMay, velitel amerických vzdušných sil: „Jinými slovy – jste teď v docela špatné situaci.“

Kennedy: „Co jste říkal?“

Curtis LeMay: „Že jste v docela špatné situaci.“

Kennedy: „Vy jste v tom se mnou.“

I po půlstoletí je cítit napětí tehdejších dnů a tlak amerických velitelů, aby Kennedy povolil útok na Kubu.

Curtis LeMay: „Nevidím žádné jiné řešení než přímou vojenskou intervenci, hned teď.“

Kenedy: „Pošlou rakety na města a víte, jak rychle by rostl počet obětí – 80, 100 milionů. To je zničení celé země.“

Nejnebezpečnější šachová partie v dějinách trvala třináct dnů. Situace eskalovala a párkrát se vymkla hlavním aktérům z rukou – když Sověti bez povolení Kremlu sestřelili americké špionážní letadlo, nebo když jiný letoun zabloudil omylem nad Sovětský svaz.

V různých chvílích té krize hrozilo, že se události dostanou mimo kontrolu. Nakonec Sověti ustoupili a jaderné zbraně z Kuby stáhli. Amerika za to slíbila, že na Castrův režim nikdy nezaútočí a potají stáhla i své rakety z Turecka. 

Po kubánské krizi zřídily Moskva a Washington přímou telefonní linku pro podobné krize. Tak vážná už nikdy ale nepřišla. Studená válka je už minulostí, jenom málokdo ale při ohlédnutí tvrdí, že svět je bezpečnější místo, než byl před padesáti lety.

„Je třeba si vážit toho, co nám technický svět přináší. Nebezpečí ale nepomíjí nikdy, dokud existuje technický rozvoj a dokud existují i jiné cíle než humanitárního charakteru,“ dodal Pezl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 33 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...