Varšava – Evropská unie zatím nenabízí Ukrajině, Moldavsku a Gruzii jednoznačnou perspektivu plného členství. Po skončení dnešní schůzky EU s jejími východními partnery to řekl polský premiér Donald Tusk. EU podle závěrů summitu Východního partnerství věří, že do konce roku bude moci s Ukrajinou dokončit jednání o dohodě o přidružení, která je prvním krokem na cestě k členství.
V závěrečné deklaraci Evropská unie ocenila snahy některých postsovětských zemí přiblížit se unijním politickým a hospodářským standardům. S tím, aby se v prohlášení mluvilo o „evropské perspektivě“, jak si přálo Polsko, některé země nesouhlasily. Stalo se to s ohledem na kritizovaný proces s bývalou ukrajinskou premiérkou Julijí Tymošenkovou. EU vyjádřila nad osudem Tymošenkové znepokojení. „Odmítáme jakékoli selektivní používání trestního zákoníku vůči členům bývalé ukrajinské vlády,“ řekl prezident EU Herman van Rompuy a označil to za vážnou kauzu. Některé země EU dokonce chtěly, aby Brusel kvůli tomu zmrazil jednání s Ukrajinou o smlouvě o volném obchodu a o asociační dohodě, to se ale nestalo.
Účastníci považují za možné ukončit jednání o dohodě o volném obchodu mezi Kyjevem a sedmadvacítkou v prosinci na summitu EU–Ukrajina. Podobná jednání s Gruzií a Moldavskem by mohla začít do konce roku za podmínky, že nastane dostatečný pokrok v plnění doporučení, jež tyto státy dostaly. Závěrečná deklarace se jen velmi stručně zmiňuje o Bělorusku a Ukrajině. Účastníci se nedohodli na společném poselství do Minsku, a proto se rozhodli zveřejnit zvláštní prohlášení k Bělorusku.
Proces s Tymošenkovou byl odročen na 11. října
Soudce kyjevského tribunálu mezitím uvedl, že proces s Tymošenkovou byl odročen na 11. října. Očekává se, že verdikt bude vynesen hned na začátku přelíčení. Obžaloba pro Tymošenkovou požaduje 7 let vězení za překročení pravomocí. Expremiérka v roce 2009 uzavřela údajně nevýhodnou smlouvu na dodávky ruského plynu. Tymošenková všechna obvinění odmítá a proces označuje za politickou mstu prezidenta Viktora Janukovyče.
EU žádá Minsk, aby okamžitě propustil všechny politické vězně
V deklaraci žádá EU Bělorusko, aby okamžitě propustilo a rehabilitovalo všechny politické vězně. Pětice postkomunistických zemí, které se kromě Běloruska do Východního partnerství zapojily, se k této výzvě nepřidala. Nechtěly otevřeně kritizovat režim v Minsku. Bělorusko svou účast na summitu na poslední chvíli odřeklo. Sedmadvacítka na schůzce dala najevo hluboké znepokojení nad porušováním lidských práv, demokracie a pravidel právního státu v Bělorusku.
„Evropská unie nabízela Bělorusku prohloubení vzájemných vztahů, zároveň ale trvá na zlepšení demokracie, státu práva a lidských práv,“ uvádí sedmadvacítka ve zvláštním prohlášení k Bělorusku. Polsko přišlo s konkrétním návrhem pomoci pro Bělorusko, jež se potýká s hlubokou hospodářskou krizí. Nicméně tuto podporu podmiňuje uspořádáním svobodných voleb podle mezinárodních standardů, dialogem s opozicí a propuštěním a rehabilitací všech vězněných politických oponentů režimu.
Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg soudí, že Bělorusko bude reagovat na nabídky od EU podle své hospodářské situace. „(Prezident) Lukašenko se řídí nutnostmi. Když mu Rusové dají velkorysou nabídku, tak neudělá nic, když ty peníze nedostane z východu, tak se asi podrobí a vězně propustí,“ řekl Schwarzenberg.
Minsk jednání bojkotoval, protože ho prý Polsko, které summit uspořádalo, „bezprecedentně diskriminuje“. Bělorusku se nelíbí, že pozvánku do Varšavy nedostal prezident Alexandr Lukašenko, ten má ale kvůli represím vůči opozici vstup do Evropské unie zakázán. Bělorusko měl na dnešním jednání zastupovat jeho velvyslanec ve Varšavě, ale protože nebyl pozván na čtvrteční večeři při zahájení summitu, nepřišel ani dnes.
