Summit s Jižní Koreou? Za deset miliard dolarů ano, řekl Kim Čong-il

Soul/Pchjongjang – Za uspořádání summitu Jižní Koreje a KLDR v roce 2009 žádal severokorejský vůdce Kim Čong-il deset miliard amerických dolarů a půl milionu tun potravin. Ve svých pamětech to uvádí tehdejší jihokorejský prezident I Mjong-bak. Setkání se neuskutečnilo.

V seznamu podmínek daných Jižní Koreji pro konání summitu bylo mimo jiné předání 400 000 tun rýže, 100 000 tun obilí, 300 000 tun hnojiv a desetimiliardový kapitál, který chtěla KLDR použít k zřízení banky. „Dokument vypadal jako jakýsi běžný 'účet za summit', který zahrnoval seznam pomoci, již musíme poskytnout, a program schůzky,“ konstatoval I Mjong-bak. Dodal, že odmítl zaplatit jakoukoli částku za konání schůzky na nejvyšší úrovni.

Překážkou uspořádání nové vrcholné schůzky se kromě požadavku na poskytnutí obří finanční a potravinové pomoci stalo i potopení jihokorejské korvety Čchonan s 46 námořníky na palubě z roku 2010, které podle mezinárodní komise způsobilo severokorejské torpédo. Schůzka se neuskutečnila, protože Pchjongjang svůj podíl na útoku popřel, píše ve své vzpomínkové knize I Mjong-bak. Severokorejský vůdce měl o setkání (za dodržení stanovených podmínek) usilovat až do své smrti v roce 2011.

Nahrávám video
Koreanista: KLDR řadu let řeší konec "bianco šeků" od Číny
Zdroj: ČT24

Do KLDR poslala Hyundai půl miliardy dolarů

Za setkání, jež veřejnost interpretovala jako zlepšení mezikorejských vztahů, se dočkal ocenění včetně Nobelovy ceny za mír. Později byly však jeho úspěchy poskvrněny. Blízkého spolupracovníka prezidenta Kim Te-džunga se totiž podařilo usvědčit z toho, že přiměl firmu Hyundai poslat krátce před summitem do KLDR 450 milionů dolarů.

I Mjong-bak rovněž v díle konstatuje, že politika sbližování, při níž jeho země poskytovala KLDR štědrou pomoc za minimální ústupky, nebyla správná - Severní Korea totiž značnou část humanitární podpory použila k rozvoji svého jaderného a raketového programu.

Kim Čong-il se po prvním historickém summitu z roku 2000 sešel v roce 2007 také s Kim Te-džungovým následníkem Ro Mu-hjonem. Kim Čong-ilův syn a nástupce Kim Čong-un a stávající jihokorejská prezidentka Pak Kun-hje tento měsíc prohlásili, že jsou ochotni uspořádat nový mezikorejský summit. KLDR ovšem v pátek stanovila jako podmínku pro rozhovory zrušení sankcí ze strany Jižní Koreje, což Soul odmítl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA evakuují blízkovýchodní ambasády, rijádská čelila dronům

Ambasádu Spojených států v Rijádu v noci na úterý zasáhly dva drony, což způsobilo menší požár a hmotné škody malého rozsahu, uvedlo v prohlášení ministerstvo obrany Saúdské Arábie. Americká televize Fox News uvedla, že v budově ambasády v době útoku nikdo nebyl a že na komplex zaútočil Írán pomocí dronů. Americké ministerstvo zahraničí nařídilo evakuaci zaměstnanců svých ambasád v regionu. Ambasáda v Maskatu vydala výstrahu s pokynem k vyhledáním úkrytu pro své zaměstnance nejprve v prostoru ambasády a později v celém Ománu kromě dvou výjimek.
01:17Aktualizovánopřed 4 mminutami

V Praze přistálo další letadlo s turisty z Blízkého východu

Další Češi se ráno vrátili z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě. Letadlo s asi dvěma sty krajany přiletělo z ománského Maskatu do Prahy, dalších dvě stě lidí se vrátilo už v noci. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje české ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Nejvíce Čechů je ve Spojených arabských emirátech.
02:15Aktualizovánopřed 30 mminutami

Ceny plynu a ropy dál prudce rostou

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě prudce zvyšuje. V úterý ráno se dostala na 56 eur (1360 korun) za megawatthodinu (MWh), po poledni už to bylo 62 eur (1510 korun) za MWh. K růstu přispívá, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu výrazně rostou i ceny ropy. Brent v úterý ráno přidal čtyři procenta na téměř 81 dolarů za barel, okolo 12:45 překročil hodnotu 85 dolarů za barel.
09:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kongresový výbor zveřejnil záznamy výpovědí Clintonových kvůli Epsteinovi

V pondělí bylo zveřejněno video bývalého prezidenta USA Billa Clintona ze slyšení před zákonodárci o jeho vazbách na sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Těm Clinton například řekl, že mu současný prezident Donald Trump sdělil, že předtím, než se jejich vztah zkazil, zažil s Epsteinem „skvělé chvíle“, nicméně rozhovor ho prý nevedl k myšlence, že by Trump byl do zapojen do něčeho nekalého. Před kongresovým výborem vypovídala také Clintonova manželka a bývalá ministryně zahraničí Hillary, jež uvedla, že si nepamatuje, že by se někdy s Epsteinem setkala.
před 1 hhodinou

Izrael opět útočí na Teherán. Do Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý ráno oznámilo, že zahájilo vlnu rozsáhlých úderů proti Íránu a Hizballáhu. Izrael naopak čelil dalšímu íránskému raketovému útoku. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci. O tom, kdo Írán poté povede, by podle něj měli rozhodnout sami Íránci a Spojené státy a Izrael jim pro to zajišťují podmínky.
03:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoHosté Událostí, komentářů probrali zahraniční vysílání Českého rozhlasu

Před devadesáti lety začalo zahraniční vysílání Českého rozhlasu. Výročí si Český rozhlas připomíná speciální výstavou v galerii Vinohradská 12 a také dokumentárním seriálem Praha volá svět. O budoucnosti zahraničního vysílání se však nyní diskutuje na politické úrovni. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) navrhuje snížení jeho rozpočtu téměř o čtvrtinu. V Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou se tématu věnovali generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a vedoucí německé redakce v Radio Prague International Till Janzer.
před 3 hhodinami

VideoVláda zareagovala okamžitě, říká Vondráček. Lipavský kritizuje její komunikaci

Čechy v Jordánsku vyzvedne repatriační letoun až v úterý, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé), a to kvůli uzavření vzdušného prostoru v zemi. Repatriace se pak týká i Egypta a Ománu. „Jsem rád, že se vláda a opozice shodnou, že je potřeba se postarat o české občany. Jsem velmi zdrženlivý v tom, abych komentoval konkrétní kroky, (...) jak danou situaci vyřešit,“ uvedl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS). Kritický je ale ke komunikaci kabinetu. „Vláda zareagovala okamžitě, převládá racionální duch a snažíme se pomáhat. Je zbytečné kritizovat vládu, že snad měla být v něčem rychlejší,“ sdělil místopředseda poslaneckého klubu ANO Radek Vondráček. O situaci na Blízkém východě debatovali také europoslanec Jan Farský (STAN) a místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD).
před 3 hhodinami

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael a USA pokračují v úderech proti Íránu, které zahájily v sobotu 28. února 2026. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...