Vůdkyně Myanmaru (dříve Barma) Do Aun Schan Su Ťij se příští týden nezúčastní Valného shromáždění OSN, kde se očekává mimo jiné diskuse o zásazích její převážně buddhistické země proti menšině muslimských Rohingů. O její neúčasti informoval mluvčí s upřesněním, že má na práci „naléhavější záležitosti“. Generální tajemník OSN António Guterres označil humanitární situaci Rohingů za katastrofální a vyzval všechny státy k materiální podpoře.
Su Ťij se vyhne debatě v OSN, proč z její země prchají před násilím muslimští Rohingové
Události k situaci Rohingů v Myanmaru (zdroj: ČT24)
Su Ťij se měla příští týden zúčastnit jednání v newyorském sídle OSN. „Nikdy se nebojí čelit kritice nebo problémům. Zřejmě tady má naléhavější záležitosti, které musí řešit,“ řekl k neúčasti někdejší disidentky a nositelky Nobelovy ceny za mír její mluvčí.
Již loni v září, kdy v OSN poprvé přednesla projev v roli politické vůdkyně své země, hájila mnohými zpochybňovaný přístup Myanmaru k Rohingům. Jejich současný exodus začal po útoku rohingských povstalců na pozice vládních bezpečnostních složek v Arakanském státě na severu Myanmaru, který se odehrál 25. srpna.
Následné tažení armády proti Rohingům označuje myanmarská vláda za boj s „teroristy“, zatímco mezinárodní společenství jej odsuzuje. Po „pročišťovací operaci“ bezpečnostních složek zůstalo téměř 200 rohingských vesnic liduprázdných. Podle zvláštní vyslankyně OSN zřejmě zahynulo již v Arakanském státě přes 1000 lidí, převážně z řad Rohingů.
Násilnosti v Myanmaru, během nichž do sousedního Bangladéše uprchlo téměř 400 000 Rohingů, již odsoudil mimo jiné vysoký komisař OSN pro lidská práva. Podle OSN je právě v Bangladéši nutné výrazně posílit humanitární operace, neboť se zde uprchlým Rohingům nedostává jídla ani přístřeší.
Guterres vyzval státy k zaslání materiální podpory
Rada bezpečnosti OSN násilí v Arakanském státě odsoudila. Podle generálního tajemníka OSN António Guterrese je situace Rohingů tragédií, kterou je třeba zastavit. Hromadný odsun Rohingů lze podle něj označit za etnickou čistku. „Jestliže musela třetina populace Rohingů opustit své domovy, dá se to podle vás popsat nějak jinak?“ řekl Guterres.
Guterres při zasedání Rady bezpečnosti OSN vyzval všechny státy, aby do Myanmaru a Bangladéše poslaly materiální podporu. „Žádám myanmarské úřady, aby zastavily vojenské operace a násilí a aby respektovaly zákon,“ řekl.
obrázek
K ochraně civilistů vyzvaly myanmarské vedení také Spojené státy a další západní země. Na Su Ťij se kvůli mírovému řešení krize obrátil i tibetský duchovní vůdce dalajlama.
Tažení vlády proti Rohingům v otevřeném dopise adresovaném RB OSN odsoudilo také 29 osobností, včetně několika laureátů Nobelovy ceny. „Vyzýváme vás, abyste podnikli rázná opatření k zastavení násilí proti nevinným civilistům,“ píše se v dopise podepsaném mimo jiné nejmladší laureátkou Nobelovy ceny za mír Malalou Júsufzaiovou, jihoafrickým aktivistou Desmondem Tutuem či britským milionářem Richardem Bransonem.
Al-Káida vyzvala k podpoře Rohingů
Teroristická síť Al-Káida vyzvala podle agentury Reuters k podpoře v Myanmaru utlačovaných Rohingů. Al-Káida varovala, že Myanmar bude za své „zločiny vůči Rohingům čelit trestu“. Islamisté stojící za teroristickými útoky na New York a Washington z 11. září 2001 v prohlášení apelovali na muslimy celého světa, aby podpořili muslimy v Myanmaru humanitární pomocí, zbraněmi a „vojensky“.
„Kruté zacházení s našimi muslimskými bratry… neprojde bez trestu,“ uvedla Al-Káida v prohlášení, o němž informovala americká organizace SITE, která se specializuje na monitorování internetové komunikace mezi islamisty. „Myanmarská vláda zakusí, co zakoušejí naši muslimští bratři,“ dodává se v prohlášení.