Střety v ukrajinském Mariupolu si vyžádaly skoro tři desítky mrtvých

Kyjev – Až tři desítky životů si vyžádalo ostřelování přímořského města Mariupol v Doněcké oblasti. Město nejprve informovalo o třech mrtvých, následně se počet obětí vyšplhal na minimálně 27. Proruští povstalci zpočátku odmítli odpovědnost, pak vůdce separatistů v Doněcké oblasti Alexandr Zacharčenko oznámil, že začala ofenziva na Mariupol. Později vzal svá slova zpět. Rebelové prý pálili jen na armádní pozice mimo město kvůli křivému obvinění ze smrti civilistů.

Podle poslední bilance ukrajinského ministerstva vnitra zemřelo minimálně 20 civilistů, přes 80 lidí je zraněno. Ještě o sedm víc mrtvých hlásí úřad starosty města a dohromady má být zraněných přes devadesát. Střely měly zasáhnout obytné domy, mateřskou školku, tržnici a obchody. Kyjev za strůjce ostřelování označil proruské povstalce. Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk dokonce žádá, aby se vyhrocenou situací zabývala Rada bezpečnosti OSN.

Vůdce doněckých separatistů Alexandr Zacharčenko dle agentury Ria Novosti oznámil, že začala ofenziva na Mariupol. „Dnes začal útok na Mariupol. Bude to nejlepší uctění památky všech našich padlých,“ prohlásil Zacharčenko při kladení věnců k místu, kde v Doněcku ve čtvrtek zemřelo osm lidí a 17 utrpělo zranění.

Ministerstvo obrany samozvané Doněcké lidové republiky se přitom zprvu ohradilo proti tvrzení, že útok mají na svědomí separatisté. „Tohle je čirá dezinformace. Milicionářské jednotky nezačaly pálit směrem k Mariupolu nebo na jeho domy,“ uvedlo v prohlášení.

Zacharčenko vzal později svá slova o ofenzivě zpět. „Nikdo se na město zaútočit nechystá,“ citovala jej ruská média. Až do dnešního dne prý povstalci žádné bojové akce u Mariupolu nevedli. Ale potom, „co se Kyjev rozhodl svalit na nás vinu za svou chybnou palbu na obytnou čtvrť, jsem dal rozkaz udeřit na pozice ukrajinských vojsk východně od Mariupolu“.

Odpovědnost za krveprolití ve městě Zacharčenko odmítl. Podle něj se střílelo z raketometů Grad a Uragan ukrajinské armády. Pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) však analýzou míst dopadu projektilů určili, že palba byla vedena ze dvou lokalit kontrolovaných separatisty.

Radnice města ubezpečila obyvatele, že není hlášen žádný pohyb oddílů separatistů směrem k městu. Armáda nicméně zůstává připravena a posiluje bezpečnostní opatření (frontová linie se v současné době nachází asi 10 kilometrů od východních předměstí Mariupolu). Ukrajinský prezident Petro Porošenko svolal kvůli sílícím bojům na neděli schůzi bezpečnostní rady.

Nepotvrzenou ofenzivu povstalců u Mauripolu komentovala i šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. „Tato eskalace nevyhnutelně povede ke zhoršení vztahů mezi Evropskou unií a Ruskem. Žádám Rusko, aby využilo svůj silný vliv a zastavilo veškerou vojenskou, politickou a finanční podporu vůdců separatistů v zájmu odvrácení katastrofálních důsledků pro celý svět,“ nechala se slyšet Mogheriniová.

Ministr zahraničí USA John Kerry konstatoval, že krveprolití jde na vrub „nezodpovědné a nebezpečné podpory rebelů“ Moskvou. Jako „bezohledné, zaslepené a ostudné“ odsoudila bombardování OBSE. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg zase označil množící se útoky povstalců včetně ostřelování Mariupolu za „naprosté ignorování příměří“.

Diplomatické dohody boje nezastavily

Boje u azovského přístavu Mariupol, které kontroluje ukrajinská armáda, v posledních dnech i přes dohodnuté příměří zesílily. Není to jediný projev zvýšené vojenské aktivity. Boje se v posledních soustřeďují také na okolí měst Horlivka, Debalceve a Luhansk. Hlášeny jsou i z okolí Doněcka, kde se armáda po měsících tvrdých střetů stáhla z místního letiště.

Kyjev uvádí, že nynější posílená činnost povstalců je výsledkem armádních dodávek a navýšení stavů z Ruska. Moskva toto obvinění odmítla a nadále prohlašuje, že na Donbas rebelům neposílá vojenskou pomoc ani muže ve zbrani.

V tomto týdnu se při berlínských rozhovorech Kyjev a Moskva nicméně shodly na postupu při stažení těžkých zbraní, vytvoření demarkační linie a stanovení bezpečnostních zón mezi pozicemi ukrajinské armády a proruských separatistů. Doněčtí povstalci však v pátek uvedli, že nemají o další mírová jednání zájem, a že vojska doněcké i luhanské republiky jsou připravena k postupu na západ.

Na východě Ukrajiny opět došlo k vyostření bojů
Zdroj: ČT24

Mariupol jako brána ke Krymu

Současné boje o Mariupol by mohly značit snahu prorazit východní Ukrajinou pozemní trasu na Ruskem anektovaný Krym. Černomořský poloostrov se po připojení k Moskvě potýká se zásobovacími problémy, neboť se musí spokojit s trajektovou dopravou přes Kerčský průliv, jež leží mezi Krymem a ruskou Krasnodarskou oblastí.

Nasvědčovalo by tomu i sdělení místopředsedy krymské vlády Rustama Temirgalijeva, který na Twitteru napsal: „Začalo osvobozování Mariupolu. Ukrajinská armáda ustupuje. Na Krym 280 km.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael u Řecka zastavil humanitární flotilu do Gazy, zadržel asi 175 lidí

Izraelské ozbrojené síly zastavily flotilu s humanitární pomocí plující do Pásma Gazy a na palubě více než dvaceti lodí zadržely asi 175 lidí, které nyní odvážejí do Izraele, napsala s odvoláním na vyjádření izraelského ministerstva zahraničí agentura AFP. Organizátoři flotily Global Sumud Flotilla již dříve uvedli, že izraelské námořnictvo proti lodím zasáhlo v noci na čtvrtek v mezinárodních vodách v blízkosti Řecka. Mezi zadrženými je dle agentury ANSA 24 Italů, dle AFP jedenáct Francouzů, dle agentury Anadolu dvacet Turků a podle RTVE také třicet Španělů. Vůči Izraeli zaznělo i obvinění z pirátství.
08:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kyjev a Baku prohlubují „přirozené partnerství“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden poprvé navštívil jihokavkazský Ázerbájdžán. S tamní hlavou státu Ilhamem Alijevem podepsali několik dohod o spolupráci v oblasti bezpečnosti a energetiky. Baku, jehož vztahy s Moskvou v poslední době ochladly, podporuje Kyjev už od plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Spolupráce Ázerbájdžánu s Ukrajinou bude pro Baku výhodná zejména do budoucna, podotýká expert Vincenc Kopeček s odkazem na boj proti dronům.
před 1 hhodinou

USA zvažují snížení počtu vojáků v Německu, uvedl Trump

Spojené státy zvažují možnost omezit počet amerických jednotek působících v Německu. Uvedl to ve středu americký prezident Donald Trump, rozhodnutí podle něho padne ve velmi krátké době. Trump v úterý kritizoval německého kancléře Friedricha Merze za údajnou německou neochotu podpořit USA ve válce proti Íránu. Šéf německé diplomacie Johann Wadephul v reakci na Trumpův výrok sdělil, že Berlín je na případné snížení počtu amerických vojáků v zemi připraven.
01:14Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
12:03Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ukrajinské drony zasáhly rafinerii firmy Lukoil u ruského města Perm

Ukrajinské drony ve čtvrtek zasáhly rafinerii firmy Lukoil nedaleko ruského města Perm. Průmyslový areál se stal terčem ukrajinských dronů už druhým dnem po sobě, informovala ukrajinská bezpečnostní služba SBU. Útoky potvrdil i gubernátor Permského kraje Dmitrij Machonin, podle něj si však nevyžádaly oběti ani podstatnější škody, napsala agentura AP.
před 4 hhodinami

Izrael vyzval k evakuaci dalších osmi vesnic v Libanonu

Izraelská armáda ve čtvrtek vyzvala k evakuaci dalších osmi libanonských vesnic v jižním regionu Súr, které nejsou součástí Izraelem vytvořené nárazníkové zóny, píše agentura Reuters. Po necelé půl hodině od vydání výzvy Izrael provedl útoky na alespoň čtyři vesnice. Izrael mezitím už od rána útočí na jihu Libanonu. Podle libanonského ministerstva zdravotnictví Izrael zabil nejméně devět lidí, včetně dvou dětí a pěti žen, píše AFP. Děje se tak navzdory křehkému příměří, které bylo minulý čtvrtek prodlouženo o tři týdny.
před 4 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 5 hhodinami

Ropné znečištění z ruské Usť-Lugy se vyplavilo na estonské pláže

Znečištění topným olejem nalezené na severním pobřeží Estonska pochází z ruské Usť-Lugy, kde Ukrajina minulý měsíc zaútočila na zařízení na zpracování ropy, uvedl estonský úřad pro životní prostředí.
před 5 hhodinami
Načítání...