Střety v ukrajinském Mariupolu si vyžádaly skoro tři desítky mrtvých

Kyjev – Až tři desítky životů si vyžádalo ostřelování přímořského města Mariupol v Doněcké oblasti. Město nejprve informovalo o třech mrtvých, následně se počet obětí vyšplhal na minimálně 27. Proruští povstalci zpočátku odmítli odpovědnost, pak vůdce separatistů v Doněcké oblasti Alexandr Zacharčenko oznámil, že začala ofenziva na Mariupol. Později vzal svá slova zpět. Rebelové prý pálili jen na armádní pozice mimo město kvůli křivému obvinění ze smrti civilistů.

Podle poslední bilance ukrajinského ministerstva vnitra zemřelo minimálně 20 civilistů, přes 80 lidí je zraněno. Ještě o sedm víc mrtvých hlásí úřad starosty města a dohromady má být zraněných přes devadesát. Střely měly zasáhnout obytné domy, mateřskou školku, tržnici a obchody. Kyjev za strůjce ostřelování označil proruské povstalce. Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk dokonce žádá, aby se vyhrocenou situací zabývala Rada bezpečnosti OSN.

Vůdce doněckých separatistů Alexandr Zacharčenko dle agentury Ria Novosti oznámil, že začala ofenziva na Mariupol. „Dnes začal útok na Mariupol. Bude to nejlepší uctění památky všech našich padlých,“ prohlásil Zacharčenko při kladení věnců k místu, kde v Doněcku ve čtvrtek zemřelo osm lidí a 17 utrpělo zranění.

Ministerstvo obrany samozvané Doněcké lidové republiky se přitom zprvu ohradilo proti tvrzení, že útok mají na svědomí separatisté. „Tohle je čirá dezinformace. Milicionářské jednotky nezačaly pálit směrem k Mariupolu nebo na jeho domy,“ uvedlo v prohlášení.

Zacharčenko vzal později svá slova o ofenzivě zpět. „Nikdo se na město zaútočit nechystá,“ citovala jej ruská média. Až do dnešního dne prý povstalci žádné bojové akce u Mariupolu nevedli. Ale potom, „co se Kyjev rozhodl svalit na nás vinu za svou chybnou palbu na obytnou čtvrť, jsem dal rozkaz udeřit na pozice ukrajinských vojsk východně od Mariupolu“.

Odpovědnost za krveprolití ve městě Zacharčenko odmítl. Podle něj se střílelo z raketometů Grad a Uragan ukrajinské armády. Pozorovatelé Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) však analýzou míst dopadu projektilů určili, že palba byla vedena ze dvou lokalit kontrolovaných separatisty.

Radnice města ubezpečila obyvatele, že není hlášen žádný pohyb oddílů separatistů směrem k městu. Armáda nicméně zůstává připravena a posiluje bezpečnostní opatření (frontová linie se v současné době nachází asi 10 kilometrů od východních předměstí Mariupolu). Ukrajinský prezident Petro Porošenko svolal kvůli sílícím bojům na neděli schůzi bezpečnostní rady.

Nepotvrzenou ofenzivu povstalců u Mauripolu komentovala i šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová. „Tato eskalace nevyhnutelně povede ke zhoršení vztahů mezi Evropskou unií a Ruskem. Žádám Rusko, aby využilo svůj silný vliv a zastavilo veškerou vojenskou, politickou a finanční podporu vůdců separatistů v zájmu odvrácení katastrofálních důsledků pro celý svět,“ nechala se slyšet Mogheriniová.

Ministr zahraničí USA John Kerry konstatoval, že krveprolití jde na vrub „nezodpovědné a nebezpečné podpory rebelů“ Moskvou. Jako „bezohledné, zaslepené a ostudné“ odsoudila bombardování OBSE. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg zase označil množící se útoky povstalců včetně ostřelování Mariupolu za „naprosté ignorování příměří“.

Diplomatické dohody boje nezastavily

Boje u azovského přístavu Mariupol, které kontroluje ukrajinská armáda, v posledních dnech i přes dohodnuté příměří zesílily. Není to jediný projev zvýšené vojenské aktivity. Boje se v posledních soustřeďují také na okolí měst Horlivka, Debalceve a Luhansk. Hlášeny jsou i z okolí Doněcka, kde se armáda po měsících tvrdých střetů stáhla z místního letiště.

Kyjev uvádí, že nynější posílená činnost povstalců je výsledkem armádních dodávek a navýšení stavů z Ruska. Moskva toto obvinění odmítla a nadále prohlašuje, že na Donbas rebelům neposílá vojenskou pomoc ani muže ve zbrani.

V tomto týdnu se při berlínských rozhovorech Kyjev a Moskva nicméně shodly na postupu při stažení těžkých zbraní, vytvoření demarkační linie a stanovení bezpečnostních zón mezi pozicemi ukrajinské armády a proruských separatistů. Doněčtí povstalci však v pátek uvedli, že nemají o další mírová jednání zájem, a že vojska doněcké i luhanské republiky jsou připravena k postupu na západ.

Na východě Ukrajiny opět došlo k vyostření bojů
Zdroj: ČT24

Mariupol jako brána ke Krymu

Současné boje o Mariupol by mohly značit snahu prorazit východní Ukrajinou pozemní trasu na Ruskem anektovaný Krym. Černomořský poloostrov se po připojení k Moskvě potýká se zásobovacími problémy, neboť se musí spokojit s trajektovou dopravou přes Kerčský průliv, jež leží mezi Krymem a ruskou Krasnodarskou oblastí.

Nasvědčovalo by tomu i sdělení místopředsedy krymské vlády Rustama Temirgalijeva, který na Twitteru napsal: „Začalo osvobozování Mariupolu. Ukrajinská armáda ustupuje. Na Krym 280 km.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda obsadila sedmý tanker porušující námořní blokádu Venezuely

Americká armáda obsadila sedmý tanker podezřelý z porušování sankcí uvalených na venezuelskou ropu. Uvedly to agentury AP a AFP. Podle velitelství amerických ozbrojených sil pro oblast Latinské Ameriky (SOUTHCOM), které o události informovalo na síti X, se operace proti lodi uskutečnila v úterý ráno místního času v Karibiku. Americký prezident Donald Trump nařídil blokádu Venezuely v prosinci.
před 3 hhodinami

Vlak u Barcelony narazil do zdi spadlé na koleje, jeden mrtvý a 40 zraněných

Jeden člověk zemřel a čtyři desítky dalších utrpěly zranění při úterní nehodě regionálního vlaku, který poblíž Barcelony narazil do zdi zřícené na koleje. Informují o tom španělská média, podle nichž je smrtelnou obětí strojvůdce vlaku. Pět lidí má těžká zranění. Nehoda se stala dva dny po tragické srážce vlaků na jihu Španělska, při níž zemřelo 42 lidí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Dánsko není podle Trumpa schopno ochránit Grónsko, proto ho musejí získat USA

Dánsko není schopné ochránit Grónsko, tvrdí americký prezident Donald Trump. USA proto podle něj musejí získat tento ostrov, který je poloautonomní součástí Dánského království. Řekl, že o věci hovořil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a že rozhovory s dalšími lídry na toto téma budou pokračovat ve švýcarském Davosu, kde se koná zasedání Světového ekonomického fóra (WEF). Situací kolem ostrova se bude zabývat také Evropský parlament. Na krizi mezi spojenci reagují i ceny kovů či akcií.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump skládá vlastní OSN. S právem veta a placeným stálým členstvím

Americký prezident Donald Trump láká státníky do své vznikající Rady míru, v níž má mít s takřka neomezeným právem veta hlavní slovo při rozhodování o členech i usneseních. V dopise slibuje „nový odvážný přístup k řešení mezinárodních konfliktů“. Podle diplomatů by plán mohl podkopat pozici OSN. Trump, který kritizuje OSN za nečinnost, chce podle některých expertů obejít Radu bezpečnosti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

„Jen ať nepadají bomby.“ Z Kyjeva za leden kvůli výpadkům odešlo na 600 tisíc lidí

Kvůli výpadkům proudu, tepla a vody, způsobenými ruskými útoky na energetickou infrastrukturu, platí na Ukrajině nouzový stav. Například na levém břehu Kyjeva jsou domy, které nemají teplo už jedenáct dní. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klyčka město za leden opustilo 600 tisíc lidí.
před 6 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 6 hhodinami

Syrská vláda oznámila čtyřdenní příměří s Kurdy vedenou aliancí

Syrské ministerstvo obrany oznámilo nové, čtyřdenní příměří s ozbrojenou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) vedenou Kurdy, píše agentura AFP. Koalice již potvrdila, že klid zbraní hodlá dodržovat. Velitel SDF Mazlúm Abdí zároveň oznámil, že jeho jednotky se stahují do oblastí s kurdskou většinou. Na počátku ledna propukly nové boje mezi vládními silami a ozbrojenci SDF, přičemž v neděli ohlášené příměří se zhroutilo.
před 7 hhodinami

Snaha oslabit Evropu, kritizoval Macron v Davosu americké kroky

Francouzský prezident Emmanuel Macron kritizoval imperiální ambice některých vůdců a odsoudil kroky současné americké vlády, které vnímá jako snahu oslabit a podřídit si Evropu. Prohlásil to na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu, kde hovořil také o tom, že se svět přesouvá do éry roztříštěnosti bez pravidel. Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová předtím v Davosu mimo jiné řekla, že Evropská unie chce masivně investovat do Grónska.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...