Stoltenberg varoval před násilím v Donbasu, NATO dál stojí za Kyjevem

Dohody z Minsku musí být realizovány všemi stranami ukrajinského konfliktu, jinak hrozí, že se v Donbasu opět začne naplno válčit. Před eskalací napětí varoval generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „Ruskem podporovaní separatisté ještě nestáhli své zbraně a vybavení,“ uvedl šéf Aliance, který zopakoval, že NATO hodlá dál podporovat Kyjev.

„Musíme vidět stažení těžkých zbraní, plné dodržování příměří, výměnu zajatců,“ prohlásil šéf Aliance. Pozorovatelé mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) podle něj musí mít plný přístup do problémových oblastí a neomezené možnosti kontroly dodržování příměří.

Stoltenberg také připomněl, že Ukrajina zatím nemůže kontrolovat svou hranici. Právě obnova schopnosti Kyjeva řídit dění na hranici je často chápána jako klíčový test plnění minské dohody. Ukrajinci by měli správu hranice převzít nejpozději na konci letošního roku.

Proruští povstalci na východě Ukrajiny
Zdroj: ČT24/ČTK/AP/Sergei Grits

Mít silnou obranu a zároveň dialog s Moskvou je možné, míní šéfové diplomacií

Ministři zahraničí zemí NATO nyní řeší, jak pokračovat ve vztazích s Moskvou. Podle Stoltenberga se shodují, že je možné snažit se o politický dialog s Ruskem a zároveň zajistit silnou obranu spojeneckých zemí.

Aliance se v současné době přizpůsobuje novému, méně transparentnímu bezpečnostnímu prostředí, ale zároveň se snaží o konstruktivnější vztah s Ruskem. Podle Stoltengerga jde o dlouhodobou záležitost.

Úkolem NATO je podle něj práce na návratu prvků průhlednosti a předvídatelnosti do bezpečnostní situace v Evropě. „Věříme totiž, že je také v ruském zájmu vyhnout se konfrontaci s NATO, a naopak s ním spolupracovat. Jsme si přitom jisti, že politické angažmá musí být podloženo silou,“ řekl Stoltenberg.

Norský politik a bývalý premiér v této souvislosti připomněl zkušenost své země, která byla se sousedním Ruskem schopna pracovat a vyjednávat ne navzdory, ale právě v důsledku svého členství v Alianci.

obrázek
Zdroj: ČT24

Příměří, které se dosud nikdy zcela nedodržovalo

Konflikt v Donbasu si od loňského dubna vyžádal přes osm tisíc mrtvých. Kyjev a západní země obviňují Moskvu, že na východě Ukrajiny podnítila vzbouření proruských separatistů, jimž pomáhá posíláním zbraní i jednotek pravidelné armády. Rusko to popírá.

Od počátku bojů loni v dubnu bylo v Donbasu vyhlášeno příměří už třikrát. Naposledy v září se obě znepřátelené strany zavázaly ke klidu zbraní, který ale žádná z nich úplně nedodržovala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
03:13Aktualizovánopřed 40 mminutami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 2 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
před 4 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Hlasitému kritikovi Trumpa hrozí, že přijde o výsluhy. Chtějí mě umlčet, míní

Americký senátor Mark Kelly žaluje ministerstvo obrany. Pentagon totiž spustil proceduru, na jejímž konci hrozí hlasitému kritikovi prezidenta Donalda Trumpa degradace a odebrání výsluh. Kelly, bývalý astronaut a vojenský pilot, je přesvědčen, že ho Trumpovi lidé chtějí umlčet.
před 11 hhodinami

Mezi Kodaní a Washingtonem si volíme Dánsko, řekl grónský premiér

Pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko, prohlásil v úterý grónský premiér Jens-Frederik Nielsen. Zopakoval, že ostrov není na prodej, informuje agentura Reuters. Zájem o Grónsko v posledních dnech dává opakovaně najevo americký prezident Donald Trump, nevyloučil přitom k jeho zisku ani použití síly vůči spojenecké zemi Severoatlantické aliance.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Lavina v Rakousku zabila chlapce z Česka

V Rakousku v salcburském Bad Gasteinu v úterý zemřel třináctiletý český chlapec, kterého při lyžování ve volném terénu zachytila lavina. O neštěstí informovala agentura APA s tím, že záchranáři hocha vyprostili a poté se ho marně snažili asi 45 minut oživit. APA původně informovala o tom, že chlapci bylo 12 let, na základě informací salcburské policie následně věk opravila.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...