Vleklá občanská válka v Sýrii vypukla už před sedmi lety. Konflikt původně začal na vlně Arabského jara jako série protivládních demonstrací. Po krvavých represích ze strany Asadova režimu ale odstartovaly otevřené ostré boje, které si vyžádaly přes 400 tisíc životů a z domovů vyhnaly polovinu Syřanů. Do války se postupně zapojily regionální i světové mocnosti, konflikt ale ani po letech neztrácí na brutalitě.
Statisíce mrtvých a obří migrační vlna. Válka v Sýrii trvá už sedm let
Horizont ČT24: Před sedmi lety propukla syrská válka (zdroj: ČT24)
Dnes proti sobě stojí Kurdové podporovaní Američany, nacionalisté i tvrdí islamisté podporovaní Tureckem a vláda, kterou zachránilo Rusko a hlavně Írán.
V březnu 2011 vyrazily do ulic Damašku desetitisíce lidí. Žádaly demokratické reformy a konec polovojenské diktatury Bašára Asada. Symbolem se stal Hamza al Chatíb, třináctiletý chlapec, kterého za psaní protivládních hesel tajná služba zatkla a umučila k smrti.
Z mnoha oblastí i prastarých památek starověké a kdysi vlivné země se staly ruiny. Na útěku je přes 12,5 milionu lidí, což je více než polovina předválečné 22milionové populace. Část lidí našla útočiště v uprchlických táborech, které lemují syrské hranice a přes milion Syřanů uteklo až do Evropy.
„Vedle milionové vlny uprchlíků dala syrská vláda Západu i jinou vlnu – sérii teroristických útoků napříč západní Evropou. Jejich pachateli byli v drtivé většině islamisté se schengenskými pasy,“ upozorňuje zpravodaj ČT na Blízkém východě Jakub Szántó.
V chaosu syrské občanské války se sféry vlivu rychle měnily a do roku 2015 ztratil Asadův režim kontrolu nad většinou území. Původní opozice pod názvem Svobodná syrská armáda z řad vojenských dezertérů a sunnitských povstalců se rozpadla. Na jejich místo nastoupili tvrdí islamisti, někteří napojení na Al-Káidu.
Postupně navíc vzrostl vliv Islámského státu: v roce 2014 se do války proti IS zapojili USA a o rok později i Rusko.
Dnes proti sobě stojí Kurdové podporovaní Američany, nacionalisté i tvrdí islamisté podporovaní Tureckem a pak také Asadova vláda, kterou zachránilo Rusko a hlavně Írán. „Íránská rozpínavost je do velké míry zodpovědná za eskalaci sunnitsko-šíitského konfliktu,“ domnívá se libanonský expert na bezpečnostní politiku Lokman Slim.
Situace v Sýrii v listopadu 2017
Člověk v tísni pomáhá v Sýrii šest let. Zatím ztratil šest zaměstnanců
Humanitární katastrofa v Sýrii nemá podle Jakuba Szántó od konce 2. světové války obdoby. Člověk v tísni na místě pomáhá od roku 2012 a zaměstnává tam zhruba 380 lidí, šest jich už ztratil při náletech a bombardování. „Poslední zaměstnanec zemřel při bombardování trhu v západním Aleppu,“ řekl ve Studiu 6 humanitární a rozvojové sekce Člověka v tísni pro zahraničí Petr Štefan.
Studio 6: Člověk v tísni pomáhá v Sýrii už šest let (zdroj: ČT24)
V Sýrii je dle jeho slov na denním pořádku porušování ženevských konvencí a základního humanitárního práva. Ze svědectví zaměstnanců Člověka v tísni vyplývá, že pod palbou a bombardováním jsou humanitární konvoje, nemocnice i školy. Štefan poznamenal, že například loni v říjnu byla vybombardovaná škola podporovaná právě touto organizací.
„Obléhání je oblíbená taktika všech bojujících stran, kdy vlastně vůbec nepouštějí jakoukoliv humanitární pomoc do města. Takže k ní lidé nemají přístup,“ podotkl Štefan s tím, že jde o „do očí bijící“ porušení všech pravidel, která se v Sýrii dějí dnes a denně.
V poslední době zůstávali zaměstnaci ČvT do poslední chvíle v obléhaném a bombardovaném východním Aleppu nebo pomáhali civilistům při ofenzivě na Idlíb. Odtud bylo nuceně vysídleno 300 tisíc lidí.
Civilisté neustále prchají před bombardováním. Touží vrátit se domů
V těchto dnech je nejhorší situace ve východní Ghútě, boje o Ghútu jsou dokonce označované za nejtvrdší po bitvě o Aleppo v roce 2016. Tamní povstalci totiž ostřelují Damašek, proto se snaží syrská armáda získat nad Ghútou kontrolu. Nedávno ji rozdělila na dvě oblasti a město Harasta s 20 tisíci obyvateli se ocitlo v izolaci. Tamní obyvatelé nemohou využít evakuačního koridoru, protože se k němu nedostanou. Ve čtvrtek se ale díky němu dostalo pryč z východní Ghúty přes 20 tisíc civilistů.
Podle Štefana žijí v Sýrii miliony lidí, kteří migrují uvnitř země a hledají bezpečné místo k žití. Příběhem za všechny je životní cesta zemědělce, který už se pětkrát stěhoval, protože boje se vždycky přesunuly tam, kde se zrovna nacházel. Pokaždé v tom místě začalo ostré bombardování. Na posledních čtyřech místech žil ve stanu.
Tento muž se nemůže vrátit domů, protože cestu mu přetnula velká fronta. „On vlastně ani neví, jestli jeho dům stojí a zda se má ještě vůbec kam vrátit,“ vyprávěl Štefan ve Studiu 6. Syřané touží vrátit se do míst svého domova. Zkrátka tam, kde se narodili, vyrostli a celý život žili.
Školy i pekárny. Člověk v tísni pomáhá Syřanům s živobytím
Pomoc Člověka v tísni se soustředí na tři hlavní oblasti: pomoc s jídlem, obživou, živobytím. Dále například podporuje vzdělávání a pomáhá zajistit vodu. „Mimo jiné organizujeme takzvané veřejné práce, kdy každý měsíc zaměstnáme 2500 lidí, kteří vlastně za mzdu mohou uklidit trosky a opravit místní infrastrukturu. A za vydělané peníze si koupí, co sami nejvíce potřebují,“ vysvětlil Štefan. V Sýrii ČvT podporuje čtyřiadvacet škol.
Pokud jde o potravinovou pomoc, tak například ČvT podporuje pekárny, kam dodává suroviny, ale i naftu pro stroje. „Pekaři pak napečou chleba a my pak vytipujeme ty nejpotřebnější a nejzranitelnější lidi, kteří dostanou denní dávku chleba zdarma,“ dodal Štefan.