Novým srbským prezidentem se stane premiér Aleksandar Vučić, který se prezentuje jako proevropský politik, zároveň ale usiluje o sblížení s Ruskem. „Voliči si vybrali pokračování cesty do Evropské unie, stejně jako zachování vazeb na Rusko a Čínu,“ řekl Vučić, který vede nejsilnější politickou formaci v zemi - Srbskou pokrokovou stranu.
Podle agentury Ipsos, která svou prognózu sestavila na základě téměř 90 procent sečtených hlasů, Vučić získal už v prvním kole 55 procent hlasů. „Dnes je velmi důležitý den. Je důležité, že Srbsko ukázalo směr, kterým chce jít. Vítězství je zcela jasné. Nikdo si na něj nemůže stěžovat nebo ho zpochybnit,“ podotkl vítěz.
Na druhém místě se ziskem 15 procent hlasů se umístil opoziční kandidát Saša Janković, na třetím 25letý recesista Luka Maksimović, který vystupuje pod pseudonymem Ljubiša Preletačević Beli. Získal podle prognózy kolem devíti procent hlasů. Na čtvrtém místě skončil s o něco více než pěti procenty bývalý ministr zahraničí Vuk Jeremić. Zhruba 4,4 získal ultranacionalista Vojislav Šešelj.
- Podle agentury Ipsos se oproti konečným výsledkům dá čekat rozdíl plus minus dvě procenta. Volební účast byla podle předběžných informací zhruba 55 procent.
Vučić neuznává anexi Krymu, Putin ho přesto podpořil
Vítězství dosavadního premiéra se všeobecně očekávalo, nebylo ale jisté, zda se mu podaří zvítězit už v prvním kole. Bývalý ultranacionalista Vučić, jenž vede Srbskou pokrokovou stranu, chce být proevropským politikem, zároveň by ale rád vycházel s Ruskem, které před volbami navštívil.
Šéf Kremlu Vladimir Putin Vučičovi během setkání popřál hodně štěstí a ocenil růst vzájemného obchodu o 40 procent v uplynulém roce. Vučić je v Moskvě považován spíše za spojence, i když nedávno opět označil anektovaný Krym za součást Ukrajiny.
Premiérem se stal v roce 2014, kdy jeho partaj přesvědčivě zvítězila v předčasných volbách. V kampani zdůrazňoval hlavně ekonomický růst za jeho vlády. V devadesátých letech byl ultranacionalistou a sloužil pod tehdejším prezidentem Slobodanem Miloševičem.
Odklon od ultranacionalistické minulosti
V roce 2008 ale Radikální stranu opustil. „Nepopírám, že jsem se změnil… Jsem na to hrdý,“ řekl tiskové agentuře AFP v roce 2012. Jeho minulost ho ale dohání. V roce 2015 musel opustit ceremonii k 20. výročí masakru ve Srebrenici, když se proti němu obrátil dav.
Srbské síly tehdy zabily na 8 tisíc bosenských muslimů. „Zabijete jednoho Srba a my zabijeme sto muslimů,“ řekl Vučić pár dnů po masakru. V posledních letech ale volal po smíření.
Klíčovými tématy pro Srby ale byla v prezidentských volbách i podpora mladých rodin nebo bezpečnostní záruky. „Opravdu doufám, že s těmito volbami bude Srbsko pokračovat ke své další stabilitě s plnou podporou své vlády. Pevně doufám, že ti, kteří chtějí Srbsko destabilizovat, neuspějí,“ řekl dosavadní ministerský předseda při odevzdání svého hlasu.
Roztříštěná opozice nenašla silnou osobnost
Vučić těžil především ze značné rozdrobenosti demokratické opozice, která se nebyla schopna dohodnout na společném protikandidátovi. Premiérovi hrál do karet i velký prostor, který mu dopřávaly hlavní veřejnoprávní i komerční televizní stanice. To jeho odpůrci hlasitě kritizovali a tvrdili, že volby kvůli tomu nebudou čestné.
Úloha prezidenta v Srbsku je spíše ceremoniální, podle analytiků se ale Vučić pokusí dosadit na premiérský post sobě věrného politika, a bude tak dění v balkánské zemi ovládat i nadále.
