Moskva – Na zásah amerického vedení časopisu GQ nevyjde v ruské mutaci časopisu sporný článek amerického reportéra o údajné účasti ruské tajné služby FSB v teroristických útocích na obytné domy v Moskvě a Volgogradu, které na přelomu století prý pomohly ke zvolení současného premiéra Vladimira Putina prezidentem. Západní odborníci na média podezírají GQ z cenzury a hovoří i o tom, že vliv Kremlu zjevně sahá daleko za hranice Ruska. Ruská redakce GQ ale jakoukoli cenzuru popírá a tvrdí, že sporný materiál v Rusku nevyšel jen proto, že v něm není nic nového.
„Za výbuchy následovala vlna strachu a teroru, která udělala tehdy téměř neznámého Vladimira Putina nejmocnějším člověkem v zemi,“ tvrdí v článku jeho autor Scott Anderson. Moskevský zpravodaj ČT Josef Pazderka ale potvrzuje, že v článku nejsou žádné nové informace, a připomíná, že během deseti let se nepodařilo jakékoli spojení Putina s pumovými útoky prokázat.
Politolog Ondřej Soukup nepokládá článkovou kauzu za cenzuru, ale spíš za přehnanou opatrnost. Připomíná, že se podařilo zachytit e-mail rozeslaný právním oddělením vydavatelství Conde Nast nejvyššímu managementu časopisu. V něm se uvádí, že článek nesmí vyjít, nemá se ukazovat ruským činitelům a ani výtisk americké mutace se nesmí dostat do Ruska. Vydavatelství se zdržuje komentáře a jeho mluvčí jen prohlásila, že společnost „bere zřetel na zákony a problémy zemí, ve kterých vycházejí časopisy vydavatelství“. Článek už ale přeložili do ruštiny bloggeři z webu gawker.com.
„Nechápu, jak ten článek mohli vyřadit z vydání, když jsem ho tam nezařadil. Všechny ty řeči o FSB jsou dávno známé, nic senzačního tam není,“ řekl Nikolaj Uskov z ruské mutace GQ. Připomněl, že časopis už před čtyřmi lety otiskl interview s mezitím zavražděným bývalým agentem FSB Alexandrem Litviněnkem, který vyprávěl totéž. „Žádné příkazy z USA jsem nedostal, americká kancelář neovlivňuje naši vydavatelskou politiku,“ ujistil Uskov.
