Spor o justici končí pro Polsko úspěšně. Dostalo od Bruselu klíč k 36 miliardám eur

Evropská komise ve středu po měsících sporů o nezávislost justice schválila Polsku plán obnovy, na jehož základě se zemi otevře přístup k balíku téměř 36 miliard eur (890 miliard korun) z mimořádného unijního fondu vytvořeného v reakci na koronavirovou krizi. Aby Varšava mohla peníze skutečně čerpat, bude muset průběžně plnit další podmínky spojené s právním státem.

Polsko na rozdíl od velké většiny ostatních členských zemí muselo na kladné hodnocení své investiční strategie čekat téměř rok od jejího odevzdání. Příčinou byly výhrady Komise k fungování polských soudů, na něž podle Bruselu získává příliš velký vliv vláda. Varšava však podle unijních činitelů v posledních týdnech ukázala dobrou vůli a rozhodla se zrušit kritizovanou kárnou komoru nejvyššího soudu. Kritici z řad opozice však hovoří o tom, že změny jsou pouze kosmetické a nezávislost justice nezaručují.

„Polský plán zahrnuje milníky vztahující se k významným aspektům nezávislosti soudnictví, které jsou zvláště důležité ke zlepšení investičního klimatu,“ uvedla ve středu Komise, podle níž pouze splnění těchto průběžných podmínek zaručí Polsku možnost čerpat z fondu.

Varšava a Brusel se přou o soudy, média i sexuální menšiny

Země má být po Itálii a Španělsku největším příjemcem přímých dotací z mimořádného balíku čítajícího 750 miliard eur. Na přímých platbách má dostat téměř 24 miliard eur, o zbytek svého podílu může požádat v rámci výhodných půjček.

Unijní instituce mají s Varšavou dlouhodobé spory nejen o nezávislost soudů, ale také o přístup k veřejnoprávním médiím či sexuálním menšinám. Polský konzervativně-nacionální kabinet tvrdí, že tyto otázky nejsou v kompetenci EU, v některých bodech však vychází Bruselu vstříc. V tom se liší od Maďarska, jehož plán obnovy se Komise v nejbližších měsících schválit nechystá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Prezidenti USA a Íránu elektronicky podepsali memorandum o porozumění

Poté, co prezidenti Spojených států a Íránu ve středu elektronicky podepsali memorandum o porozumění otevírající cestu k mírové dohodě, začala platit všechna jeho ujednání. Podle Pákistánu, který jednání mezi oběma stranami zprostředkoval, má Írán okamžitě otevřít blokovaný Hormuzský průliv a USA ukončit blokádu íránských přístavů. Po podpisu nadále panují nejasnosti ohledně oficiální ceremonie, která se měla za účasti vysokých představitelů obou zemí konat ve Švýcarsku, napsaly tiskové agentury.
včeraAktualizovánopřed 27 mminutami

VideoNa ukrajinské frontě se potkávají Kolumbijci, kteří doma bojovali proti sobě

Do války na Ukrajině se přímo zapojily desítky tisíc zahraničních bojovníků. Zatímco na straně ruských agresorů válčí posily ze Severní Koreje a Střední Asie, Kyjev se na začátku invaze spoléhal na dobrovolníky ze Západu. Dnes už ale ukrajinskou uniformu nejčastěji navlékají žoldnéři z Jižní Ameriky. Nejčastěji Argentinci, Brazilci a Kolumbijci slouží v běžných ukrajinských jednotkách po boku domácích obránců. Z Kolumbie dorazilo na ukrajinské bojiště až sedm tisíc mužů a žen. Podle některých zpráv se tam potkávají lidé, kteří doma stáli proti sobě v řadách armády a povstalců. Navíc se objevují na obou stranách – ukrajinské i ruské. Velitelé ukrajinských frontových jednotek tvrdí, že zájem o službu mezi cizinci je velký, a pokud by padly byrokratické překážky, rychle by dorazily tisíce mužů s vojenskými zkušenostmi. Doplnit početní stavy mužstva bránící se země urgentně potřebuje.
před 56 mminutami

USA zveřejnily memorandum s Íránem. Obsahuje bilionový fond i celistvost Libanonu

V rámcové dohodě mezi USA a Íránem, o níž informoval americký prezident Donald Trump na konci minulého týdne, je uveden soukromý fond v hodnotě tři sta miliard dolarů (6,2 bilionu korun). Podle zdroje agentury Reuters je cílem fondu podpořit investice do Íránu a více než polovina částky již byla vyčleněna. Součástí memoranda, které ve středu večer SELČ zveřejnil Washington, je i zachování územní celistvosti Libanonu a volná plavba Hormuzským průlivem na šedesát dní.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Lídři G7 se shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny

Čelní představitelé ekonomicky vyspělých zemí G7 se na summitu ve Francii shodli na posílení sankcí proti Rusku a navýšení podpory Ukrajiny. Země se už pátým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. Vyplývá to ze společného prohlášení hlav států a vlád Spojených států, Německa, Spojeného království, Francie, Itálie, Japonska a Kanady. Dále se lídři shodli na záměru snížit závislost na vnějších dodavatelích důležitých surovin. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jednomyslně přijali dohromady devět prohlášení.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 14 hhodinami

Rusko sužuje palivová krize, stojí za ní ukrajinské údery

Krize kolem zásobování benzinem a naftou, kterou způsobily dálkové údery ukrajinské armády, nabývá pro Rusko znepokojivých rozměrů. Web Rádia Svoboda informuje o řadách omezení při nákupu pohonných hmot, kterým obyvatelé Ruska a jím okupovaných území čelí. Jakkoliv úřady přijímají protiopatření, zastavit ji může zřejmě pouze Kyjev, uvádí v analýze server Meduza. Podle zpravodaje ČT v Rusku Karla Rožánka je situace v Moskvě jiná než ve zbytku země, protože hlavní město je výkladní skříní tamního režimu.
před 15 hhodinami

Proruští aktivisté z Pobaltí prchají do Běloruska a vydávají se na propagandistickou misi

Antanas Kandrotas, proti kterému v současné době probíhá soudní řízení v Litvě a který na začátku května nečekaně odcestoval do Minsku, se objevil v Bělorusku po boku kontroverzního lotyšského politika Aleksejse Roslikovse. Oba muži navázali kontakty již během pandemie covidu-19 a společně se svými spolupracovníky v Estonsku pomáhali organizovat proruská hnutí.
před 15 hhodinami

Ukrajina hlásí čtyři mrtvé po ruských útocích na Slovjansk a Záporoží

Čtyři lidé zahynuli po ruských útocích na východoukrajinská města Slovjansk a Záporoží. Informovaly o tom místní úřady s tím, že další lidé utrpěli zranění. Ruské úřady tvrdí, že ukrajinské útoky zranily několik lidí v pohraničních regionech na západě Ruska.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...