Více než 20 let špehovaly britské tajné služby nositelku Nobelovy ceny za literaturu Doris Lessingovou. Vyplývá to z dokumentů, které dnes zveřejnil britský Národní archiv. Spisovatelka byla v hledáčku tajných služeb kvůli krajně levicovým názorům i kvůli odporu k rasismu a kolonialismu.
Britští špióni v letech 1943 až 1964 odposlouchávali telefonáty Doris Lessingové, monitorovali její korespondenci a sledovali ji i na cestách. Její sympatie ke komunistické ideologii podle tehdejšího názoru pracovníků tajné služby MI5 hraničily s fanatismem. Ve svých zprávách kritizovali také její údajně „nezodpovědné výroky“ týkající se britského vykořisťování kolonií.
Lessingová byla vůbec nejstarším laureátem Nobelovy ceny za literaturu v její historii. Narodila se v roce 1919 na území dnešního Íránu, své mládí ale prožila v jižní Africe. Tyto zážitky se odráží v řadě jejích knih, včetně její románové prvotiny Tráva zpívá z roku 1950, v níž líčí osudy rodiny bílých farmářů a jejich černošského sluhy v Jižní Rhodesii, dnešním Zimbabwe.
Tato kniha vyšla rok poté, co natrvalo přesídlila do Británie. Stejnou cestu z jihu černého kontinentu do Anglie absolvovala i hrdinka jednoho z jejích nejuznávanějších děl, částečně autobiografické románové pentalogie Děti násilí, v níž promítla i svůj příklon k ideálům komunismu. Později toho však litovala. „Nechápu, jak jsem mohla být tak naivní,“ uvedla na sklonku života ke svému členství v komunistické straně.
Za průlomový počin Lessingové označil Nobelův výbor její román Zlatý zápisník z roku 1962, který je podle mínění švédských akademiků průkopnickou prací v pohledu na vztahy mezi muži a ženami ve 20. století. Sama autorka se nicméně od feministického hnutí v minulosti distancovala.
Lessingová se nevěnovala jen románové tvorbě, ale je považována také za mistryni ve psaní krátkých povídek. Některé z jejích sbírek byly přeloženy i do češtiny, mimo jiné Africké povídky, Muž a dvě ženy nebo Mraveniště. Česky vyšla i její prvotina Tráva zpívá.
