Brusel - Ženy by měly během mateřské dovolené dostávat přídavky ve výši jejich předchozího platu. V Bruselu to dnes navrhla Evropská komise. Členské státy by nicméně měly mít možnost stanovit nějaký maximální strop. Ten by ale nesměl být nižší než je nemocenská. Kromě zvýšení mateřské komise navrhuje, aby se minimální délka mateřské dovolené prodloužila z nynějších 14 na 18 týdnů. Balíček několika návrhů komisi předložil český eurokomisař Vladimir Špidla, pod něhož ve 27členném sboru spadá oblast sociálních věcí a zaměstnanosti.
„Špidla návrh odůvodňuje tím, že i po porodu dítěte jde život rodiny z finanční stránky stále dál - musí se například platit hypotéky. Domácnost má navíc další mimořádné výdaje,“ vysvětluje zpravodajka ČT Eva Hrnčířová. Dodává, že sto procent svého platu během mateřské už teď berou ženy například v Německu, Rakousku, Francii, Španělsku, Estonsku nebo Litvě.
„Pro ženy kombinace pracovního, rodinného a soukromého života představuje nicméně fakt, že mají děti, příliš často propad příjmu a narušení pracovních vyhlídek,“ obhajuje český eurokomisař svůj návrh.
Česka či Slovenska by se prodloužení mateřské přímo netýkalo. V obou zemích totiž mateřská trvá výrazně déle než ve většině jiných států unie. U jednoho dítěte při bezproblémovém průběhu je to 28 týdnů, zatímco třeba v sousedním Německu či na Maltě je to jen půlka této doby.
Nečas: Pro stát by to bylo finančně neúnosné
V Česku peněžitá pomoc v mateřství vzroste od ledna ženám s vyššími výdělky, nebude však dosahovat výše jejich předchozího platu. To by podle ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase bylo pro stát finančně neúnosné. Nečas tvrdí, že v případě přijetí Špidlova plánu by se výdaje na podporu v mateřství zdvojnásobily a státní rozpočet by stály několik dalších miliard. „Jsem přesvědčen o tom, že Evropská komise a Evropská unie jako taková se nemá montovat do národních sociálních systémů,“ dodal.
„Bude to stát jen zlomek toho, co stojí současná podpora bankám,“
komentoval případné náklady Špidla v narážce na současnou finanční krizi a podporu, kterou některé státy dávají svým bankám a finančnímu sektoru. „Je to investice do budoucna,“ dodal.
Návrh počítá i s ochranou matek. Pokud by je například zaměstnavatel chtěl propustit půl roku po jejich návratu do práce, musí to písemně zdůvodnit. Ženy mají také právo po návratu do práce požádat o flexibilní pracovní dobu, zaměstnavatel ale nemá povinnost jí vyhovět.
Jak je to v Česku
V Česku se peněžitá pomoc v mateřství odvozuje od výše platu pomocí poměrně složitého výpočtu, na jehož konci je maximálně 14 370 korun. Od ledna se ale výpočet změní tak, že zvýhodní ženy s průměrnými a vyššími příjmy. Například matky s průměrnou hrubou mzdou 30 000 korun si od ledna polepší přibližně o čtyři a půl tisíce. Nejvyšší měsíční mateřská bude od ledna téměř 29 000 korun - pro ženy s platem přes 75 000 korun.
