SPD schválila koalici s CDU/CSU. Nová vláda je na dosah

Berlín - Členové německé sociální demokracie (SPD) ve vnitrostranickém referendu schválili koaliční smlouvu s konzervativní unií CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové. Po sečtení hlasů to dnes oznámila předsedkyně volební komise SPD Barbara Hendricksová. Tři měsíce po parlamentních volbách nyní už nic nebrání vzniku nové vlády, protože CDU i její bavorská sesterská organizace CSU schválily koalici už dříve. Poslanci by měli Merkelovou potřetí zvolit kancléřkou v úterý.

V zářijových volbách sice CDU/CSU s velkým náskokem zvítězila, těsně ale nedosáhla na většinu ve Spolkovém sněmu. Z parlamentu navíc vypadla liberální FDP, která tvořila s konzervativci koalici v minulém volebním období. Německo se tedy vrátí k velké koalici, kterou Merkelová vedla už v letech 2005 až 2009.

V referendu hlasovalo téměř 370 000 ze 475 000 členů SPD. Účast tak dosáhla 77,8 procenta a výrazně překročila dvacetiprocentní hranici, kterou vedení socialistů stanovilo jako minimum pro to, aby byl výsledek referenda závazný.

„Byl to festival vnitrostranické demokracie, festival demokracie jako takové,“ řekl ke korespondenčnímu referendu, které trvalo téměř dva týdny, předseda SPD Sigmar Gabriel.

Pro vstup SPD do koalice se vyslovilo přes 256 000 sociálních demokratů, tedy 75,9 procenta hlasujících. Proti bylo necelých 81 000 členů SPD. Téměř deset procent odevzdaných hlasů bylo neplatných. Předseda strany poděkoval všem účastníkům hlasování, výslovně i těm, kdo vznik velké koalice odmítli. „Nyní chceme těch 24 procent lidí, kteří hlasovali proti, v nadcházejících čtyřech letech přesvědčit, že těch 76 procent mělo pravdu,“ řekl Gabriel.

Členové SPD hlasují v referendu o vládní koalici
Zdroj: ČTK/AP/Christian Thiel

V novém kabinetu by měla CDU získat úřad kancléřky a pět ministerstev. Podle médií by mezi nimi měl být resort financí, který si udrží dosavadní ministr Wolfgang Schäuble. CSU by měla získat tři ministerstva.

SPD by mělo připadnout šest resortů. Předseda strany Sigmar Gabriel, který bude ve vládě vicekancléřem, by měl získat ministerstvo hospodářství, k němuž bude nově přiřazena i oblast energetiky. Na ministerstvo zahraničí se vrátí Frank-Walter Steinmeier, který tento úřad vedl už za předchozí velké koalice. Na ministerstvo práce a sociálních věcí by SPD měla vyslat svou generální tajemnici Andreu Nahlesovou, ministerstvo spravedlnosti by měl převzít Heiko Maas, resort životního prostředí Hendricksová a ministerstvo pro rodinu Manuela Schwesigová.

Jména pravděpodobných ministrů zveřejnila v pátek německá média a SPD informace nepopřela. Oficiálně by ale své kandidáty do vlády měly všechny koaliční strany představit až v neděli.

2 minuty
Telefonát Martina Jonáše
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Syrské síly ovládly Dajr Háfir, Kurdové chtějí změnu ústavy

Syrská armáda informovala, že převzala kontrolu nad městem Dajr Háfir na severu země, z něhož se po páteční dohodě stáhly jednotky koalice Syrské demokratické síly (SDF). Píše to agentura AFP. Syrští Kurdové mezitím oznámili, že považují za nedostatečný dekret, kterým dočasný prezident Ahmad Šará uznal jejich národní práva a kurdštinu prohlásil za úřední jazyk.
před 1 hhodinou

Trump děkuje Íránu, že nepopravuje. Vojenský úder si rozmyslel

Protivládní protesty v Íránu se zřejmě teokratickému režimu prozatím podařilo potlačit, míní odborníci. Podle obhájců lidských práv zemřely tisíce lidí. Prezident USA Donald Trump poděkoval Teheránu, že nevykonal žádnou z více než 800 údajně plánovaných poprav. Podle agentury AP řekl, že právě proto se rozhodl ustoupit od vojenského zásahu v zemi.
09:25Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 3 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 3 hhodinami

Soud v Minnesotě omezil zásahy federálních agentů proti pokojným demonstrantům

Příslušníci Úřadu pro imigraci a cla (ICE) a další federální agenti nasazení v Minneapolis musí omezit používání donucovacích prostředků proti pokojným demonstrantům a dobrovolnickým hlídkám monitorujícím jejich činnost. Podle Reuters o tom rozhodla federální soudkyně v Minnesotě. Naopak kvůli údajnému spiknutí s cílem mařit práci federálních imigračních agentů zahájilo americké ministerstvo spravedlnosti vyšetřování představitelů státu Minnesota a města Minneapolis, informuje CBS.
01:10Aktualizovánopřed 5 hhodinami

USA a Slovensko podepsaly dohodu o spolupráci v jaderné energetice

Spojené státy a Slovensko podepsaly mezivládní dohodu o spolupráci v oblasti civilní jaderné energetiky, píše Reuters. Slavnostní podpis v budově ministerstva energetiky ve Washingtonu následoval po pracovní schůzce slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) s americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem. Součástí dohody je výstavba jaderného bloku o výkonu 1200 megawattů podle amerického návrhu v jaderné elektrárně Jaslovské Bohunice.
před 12 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
před 12 hhodinami

Ukrajina už nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, řekl Šmyhal

Ukrajina již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu, uvedl tamní ministr energetiky Denys Šmyhal. Země chce dovážet více elektřiny a chystá jednání se spojenci, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle portálu listu Ukrajinska pravda prohlásil, že Ukrajina nedokáže pokrýt více než třetinu energetických potřeb. Už v polovině týdne prezident vyhlásil v energetickém sektoru stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...