Bratislava/Minsk - Slovenští vědci zkoumají na Ukrajině rostliny v okolí jaderné elektrárny Černobyl, která byla v roce 1986 dějištěm jedné z nejhorších jaderných katastrof v dějinách. Výzkum, jehož cílem je určit, jakým způsobem se rostliny dokážou vyrovnat s vysokými dávkami radiace, zaujal i zahraniční odbornou veřejnost, napsal deník Sme. Výzkumy probíhají v době, kdy Bělorusko zveřejnilo, že chce začít zemědělsky využívat tamní plochy zasažené radioaktivním zářením. Vyplývá to z programu likvidace následků černobylské havárie do roku 2020, který ve čtvrtek na svých webových stránkách zveřejnila běloruská vláda.
„Rok po katastrofě byly v okolí jen mrtvé stromy, které dostaly velkou dávku radiace. Dnes, 24 let po havárii, se rostliny dokázaly přizpůsobit životu v kontaminovaných podmínkách,“ uvedl vedoucí výzkumného týmu Slovenské akademie věd Martin Hajduch.
Vědci vysadili políčka sóji ve vzdálenosti pět a 100 kilometrů od elektrárny a porovnávají proteiny, které si rostliny vytvářejí v kontaminované a v čisté půdě. Podle výsledků studie produkují rostliny v zamořené oblasti více určitých proteinů. Podařilo se také potvrdit předešlá zjištění, že rostliny chrání před radioaktivitou svá semena. Výzkumy byly zatím prováděny na sóji a lnu, vědci se chystají zkoumat také ostatní plodiny jako například ječmen.
Výsledky výzkumu by se podle článku, který publikoval i prestižní časopis New Scientist, daly zužitkovat například při pokusech vyčistit zamořenou půdu. Rostliny by podle vědců radioaktivitu z půdy jednoduše „vytáhly“. „Kdyby se podařilo odhalit mechanismus, jak přijímají radioaktivní prvky a zvýšit jejich příjem do rostliny, daly by se použít i na odstraňování škodlivin ze znečistěného prostředí,“ vysvětlila členka týmu Katarína Kubicová.
Budoucím účastníkům meziplanetárních letů může výzkum pomoci zjistit, jaké plodiny vydrží kosmické záření, a mohou tak být ve vesmíru úspěšně pěstovány.
Bělorusko chce oblasti plně rozvinout
Běloruský ministr pro mimořádné situace Enver Baryjev uvedl, že kromě tradičních opatření, jakými jsou například radiační kontrola a sledování zdravotního stavu obyvatelstva, vláda předpokládá i „plnokrevný sociální a hospodářský rozvoj“ zasažené oblasti. Podle Baryjeva se počítá se zavedením speciálních agrotechnických technologií, které „minimalizují hromadění radioaktivních částic a umožňují, zjednodušeně řečeno, získávat ze špinavých pozemků čistou produkci“.
Enver Baryjev, běloruský ministr pro mimořádné situace:
„Počítáme s použitím technologií, které minimalizují hromadění radioaktivních částic a umožňují, zjednodušeně řečeno, získávat ze špinavých pozemků čistou produkci.“
Ministr neupřesnil, ve kterých oblastech země by se taková zemědělská výroba měla zavést. Upřesnil jen, že do roku 2015 by kabinet měl uvolnit na realizaci programu obnovy zamořených oblastí částku 6,6 bilionu běloruských rublů (430 miliard korun).
