Snowden prý požádal o dočasný azyl v Rusku

Moskva - Bývalý technik amerických zpravodajských služeb Eward Snowden požádal o dočasný politický azyl v Rusku. Oznámila to média s odvoláním na informace od jedné z účastnic dnešní schůzky, během které se Snowden sešel s ruskými ochránci lidských práv. Jeho cílem je ovšem nakonec z Ruska odletět do Latinské Ameriky, oznámilo hnutí WikiLeaks. Snowden se už několik týdnů skrývá v tranzitním prostoru moskevského letiště. Spojené státy žádají o jeho vydání, protože vyzradil médiím informace o tajném americkém špehovacím programu.

Snowden „požádal o pomoc se získáním útočiště v Rusku, než bude moci odletět do Latinské Ameriky“, uvedla Taťjana Lokšinová z moskevské kanceláře Human Rights Watch.

Snowden se dnes na letišti v Moskvě sešel se zástupci ruských organizací na ochranu lidských práv. Sama schůzka se odehrála za zavřenými dveřmi, novináři na ni neměli přístup. Snowden poděkoval Rusku, Venezuele, Bolívii, Nikaragui a Ekvádoru za to, že zareagovaly na jeho předchozí žádosti o azyl. Setkání se zúčastnilo 13 lidí, včetně ruského ombudsmana Vladimira Lukina, poslance Vjačeslava Nikonova, dvou známých advokátů nebo šéfa moskevské odbočky Amnesty International.

Snowden už jednou o azyl v Rusku žádal. Žádost ale stáhl poté, co se dozvěděl, že podle prezidenta Vladimira Putina by musel ukončit „protiamerickou činnost“. Kreml podle Putinova mluvčího Dmitrije Peskova ještě Snowdenovu novou žádost o azyl neobdržel, stále ale platí předchozí podmínka, že Snowden musí přestat s činností poškozující Spojené státy.

Pro udělení azylu se už vyslovil šéf jedné z komor ruského parlamentu Sergej Naryškin. „Je příliš vysoké riziko, že Snowdena by (v USA) čekal trest smrti, a to Rusko prostě nemá právo připustit,“ prohlásil.

Edward Snowden
Zdroj: ČT24

Pokud by Snowden získal v Rusku azyl, mělo by to zřejmě dopad na rusko-americké vztahy. Mluvčí Bílého domu Jay Carney oznámil, že ještě dnes by prezident Barack Obama měl o věci hovořit se svým protějškem Vladimirem Putinem.

Američan, kterého Spojené státy obvinily ze špionáže, přebývá už tři týdny v tranzitním prostoru moskevského letiště Šeremeťjevo, kam přiletěl 23. června z Hongkongu. Azyl mu nabídla Venezuela, on ale na tuto nabídku zatím oficiálně neodpověděl. Spekuluje se o tom, že do země, která by mu dala azyl, se pokusí odletět tajně, aby nebyl i s letadlem zadržen v některé z tranzitních zemí, které se přátelí s USA.

Snowden čelí obvinění za to, že médiím vyzradil informace o tajném americkém programu sledování údajů o internetové a telefonní komunikaci lidí v USA i ve světě.

USA a Čína se neshodují nad postupem

Američtí a čínští činitelé už ve čtvrtek vyjádřili výrazně nesouhlasné názory na to, jak Čína postupovala v otázce Snowdena. USA sdělily, že je zklamal postup Číny poté, co Hongkong umožnil Snowdenovi opustit své území. Výroky by podle agentury Reuters mohly naznačovat rozepři mezi oběma největšími světovými ekonomikami. „Byli jsme zklamáni tím, jak úřady v Pekingu a Hongkongu řešily Snowdenův případ, což podkopalo naše úsilí budovat důvěru nutnou ke zvládání obtížných problémů,“ uvedl podle Reuters náměstek amerického ministra zahraničí Bill Burns.

Čínský státní tajemník Jang Ťie-čch' sdělil, že kroky Hongkongu byly v souladu se zákonem. „Jeho přístupu nelze nic vytknout,“ sdělil také o Hongkongu. Odmítl i americkou kritiku týkající se stavu lidských práv v Tibetu a v neklidné Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang. Tamní obyvatelé se podle něj těší „bezprecedentní svobodě“ a šťastnějším životům. Čína doufá, že USA „zlepší“ svou vlastní situaci v oblasti lidských práv, sdělil také podle agentury AP.

7 minut
Komentář Rostislava Valvody
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajinští poslanci schválili jmenování Fedorova ministrem obrany

Ukrajinští poslanci většinou hlasů schválili jmenování dosavadního vicepremiéra a ministra digitalizace Mychajla Fedorova novým ministrem obrany. Na druhý pokus schválili i jmenování expremiéra a dosavadního ministra obrany Denyse Šmyhala do funkce místopředsedy vlády a ministra energetiky.
13:15Aktualizovánopřed 19 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely tři desítky lidí

Nejméně 32 lidí ve středu zemřelo a přes šedesát dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, ten vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 48 mminutami

Grónský premiér by volil Dánsko. Bude to pro něj problém, reagoval Trump

„Nevím, kdo to je. Nic o něm nevím. Ale bude to pro něj velký problém," těmito slovy reagoval americký prezident Donald Trump na vyjádření grónského premiéra Jens-Frederika Nielsena. Ten v úterý uvedl, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. V Bílém domě se ve středu uskuteční jednání zástupců Dánska a Grónska s představiteli USA o budoucnosti Grónska a jeho strategicky významné pozici.
13:39Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajinská expremiérka Tymošenková odmítá obvinění z korupce

Ukrajinské úřady obvinily bývalou premiérku Juliji Tymošenkovou z korupce a prohledaly ústředí její strany v Kyjevě. Opoziční politička obvinění odmítla a počínání úřadů označila za předvolební čistku, informují média. Vyšetřování korupce nedávno zasáhlo i nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského.
před 1 hhodinou

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 7 hhodinami
Načítání...