Smrt Berezovského - pravděpodobně infarkt nebo sebevražda

Londýn/Moskva - Sebevražda nebo náhlá srdeční příhoda je podle britských vyšetřovatelů nejpravděpodobnější příčinou smrti ruského miliardáře Borise Berezovského. Oznámila to televize Sky News s odvoláním na policejní zdroje. Vyšetřovatelé v domě ruského oligarchy nenalezli nic podezřelého, neexistují ani známky svědčící o přítomnosti cizí osoby. Ruský oligarcha se údajně léčil na depresi, ztratil životní perspektivu a toužil po návratu domů. Napsal za tímto účelem údajně i dopis ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi. V posledních týdnech už prý několik srdečních příhod prodělal. Přesná příčina jeho úmrtí bude známa až po pitvě za několik dní.

Berezovského usedlost v Ascotu nedaleko Londýna prozkoumali experti na jaderné, chemické a biologické hrozby, kvůli vyšetřování uzavřeli oblast několika kilometrů od domu pro místní i novináře. Spekulovalo se o souvislosti se smrtí Berezovského přítele, bývalého agenta ruské tajné služby Alexandra Litviněnka, který byl v roce 2006 v Londýně otráven radioaktivním poloniem. Nic, co by nasvědčovalo cizímu zavinění, ale vyšetřovatelé nenašli. Blokáda ulic byla během dne odvolána.

Oficiální zprávy o důvodech smrti ruského podnikatele zatím nejsou. Přesnou příčinu určí až pitva, její výsledky budou známy za několik dní.

Podle redaktora ruského vydání časopisu Forbes Ilji Žeguljova, který s Berezovským hovořil den před jeho smrtí, miliardář za své největší přání označil návrat domů. Do Ruska se prý chtěl vrátit i přesto, že mu tam za údajné tunelování ruských firem hrozilo vězení.

Uzavřená silnice k Berezovského rezidenci
Zdroj: ČT24

V Rusku byl Berezovskij odsouzen k celkem 19 letům vězení za rozkrádání majetku letecké společnosti Aeroflot a za údajné vytunelování automobilky Autovaz. Byl také obviněn z pokusu o státní převrat a dalších trestných činů.

Podle Žeguljova změnil Berezovskij názor na osobu prezidenta Vladimira Putina, který byl do té doby jeho úhlavním politickým nepřítelem. Tuto informaci dnes potvrdil i Kreml. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov řekl, že Berezovskij napsal Putinovi dopis. Svěřil se v něm prý prezidentovi, že hledá možnost, jak se vrátit domů.

Peskov dnes uvedl, že Kreml je ochoten uvažovat o povolení pohřbu Berezovského v Rusku. Příbuzní o místě uložení těla mrtvého ještě nerozhodli, ale pokud požádají o jeho převoz do Ruska, je údajně Moskva ochotna žádost zvážit.

Peskov v souvislosti s úmrtím Berezovského poznamenal, že pro ruského prezidenta tento člověk nic neznamenal. Někdejší blízký spojenec bývalého prezidenta Borise Jelcina byl pro Putina „neškodným nepřítelem“ a jeho vliv se „rovnal nule“, konstatoval Peskov. Berezovskij po Jelcinově smrti poměry v Rusku komentoval s velkým despektem a stal se jedním z největších kritiků Putinovy éry. Z Ruska emigroval v roce 2000.

Za jednu z příčin depresí Berezovského označují ruská i britská média prohru soudního sporu se znepřáteleným ruským miliardářem Romanem Abramovičem, která Berezovského připravila nejen o miliardy, ale i o reputaci zdatného obchodníka. Loni v srpnu s Abramovičem Berezovskij prohrál soud o vlastnictví ruské ropné společnosti Sibněfť, kde šlo o víc než pět miliard dolarů (asi 100 miliard Kč).

Oligarcha prý měl po prohraném soudu finanční potíže, byl dokonce nucen rozprodávat obrazy, vily a automobily. Těžkým úderem byl údajně pro něj i nedávný rozchod s přítelkyní Jelenou Gorbunovovou. Lékaři začali Berezovskému předepisovat antidepresiva několik týdnů po ukončení soudu. Jeden z miliardářových přátel britskému tisku řekl, že Berezovskij přemýšlel o sebevraždě. „Nic už nemá smysl. To nejlepší, co by se mi mohlo stát, je infarkt,“ prohlašoval prý ruský podnikatel krátce před svou smrtí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Protesty v Íránu mají zřejmě přes dva a půl tisíce obětí, píše AP

Protivládní protesty si podle lidskoprávních organizací citovaných agenturou AP dosud vyžádaly více než 2570 obětí a přes 18 100 zadržených, z nichž některým hrozí trest smrti. Íránská mise při OSN v úterý obvinila Spojené státy a Izrael z toho, že nesou odpovědnost za stovky obětí protivládních protestů. Americký prezident Donald Trump v úterý večer pohrozil, že Spojené státy tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat. Írán v reakci pohrozil útoky na americké základny v regionu.
03:13Aktualizovánopřed 20 mminutami

Chorvatsko obnovilo vojenskou službu. Mladí muži dostávají povolávací rozkazy

V prvních dnech roku 2026 obdrželo přibližně 1200 mladých mužů v Chorvatsku dopisy, v nichž jsou informováni, že byli povoláni k výkonu vojenské služby. Zákon, který jim tuto povinnost ukládá, schválili chorvatští poslanci loni v říjnu bez odporu tamní veřejnosti, která dle průzkumů odvody většinově podporuje.
před 32 mminutami

Při nehodě vlaku v Thajsku zemřely dvě desítky lidí

Nejméně 25 lidí ve středu zemřelo a asi 80 dalších bylo zraněno při železniční nehodě na severovýchodě Thajska, kde velký stavební jeřáb spadl na vlak, který vykolejil a začal hořet. S odvoláním na úřady to napsala agentura Reuters. Požár soupravy se podařilo uhasit. V troskách pokračuje pátrání po dalších možných obětech, uvedla tamní policie.
09:09Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Zemřela Claudette Colvinová, jejíž čin odstartoval hnutí za občanská práva

V 86 letech zemřela černoška Claudette Colvinová, jejíž zatčení v polovině padesátých let kvůli odmítnutí uvolnit bělošce místo v autobuse pomohlo odstartovat moderní hnutí za občanská práva. S odvoláním na nadaci nesoucí její jméno o tom v úterý pozdě večer informovala agentura AP.
před 2 hhodinami

Trump útokem na Venezuelu nahrál Rusku, přestože ho ponížil, shodují se experti

Ještě loni v květnu pronášel Nicolás Maduro vzletná slova o vztazích Venezuely a Ruska, když v Kremlu podepisoval s ruským vládcem Vladimirem Putinem dohodu o vzájemné spolupráci. Poté, co ale venezuelského autokrata sesadily a zajaly Spojené státy, ruský vůdce mlčí. Experti připouštějí, že americký úder ve Venezuele Moskvu ponížil. Zároveň ale podle nich nahrává ruskému vnímání světa a jeho zájmům na Ukrajině a v Evropě.
před 5 hhodinami

Írán připouští dva tisíce mrtvých demonstrantů, jiné odhady jsou násobně vyšší

Íránský režimní činitel řekl agentuře Reuters, že při tamních protivládních protestech zemřely asi dva tisíce lidí, včetně civilistů a členů bezpečnostních složek. Podle jiných zdrojů ale může být obětí několikanásobně více, některé odhady uvádějí až dvanáct tisíc mrtvých. Serveru BBC svědci popsali střelbu do davů a první případy odsouzení k trestu smrti. Prezident USA Donald Trump večer pohrozil, že Spojené státy velmi tvrdě zasáhnou, bude-li íránská vláda demonstranty popravovat.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Prokuratura chce pro jihokorejského exprezidenta trest smrti

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Podle agentury Jonhap soud vynese rozsudek 19. února.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...