Lublaň - Slovinsko vyhrožuje, že bude dál vetovat vstupní jednání Evropské unie s Chorvatskem. Po českém předsednictví chce, aby bralo vážně jeho stanovisko v hraničním sporu s Chorvatskem a nepřehlíželo ho jako podle něj Francie. Chorvatsko svými nároky prakticky zbavuje Slovinsko přístupu na volné moře, spory se vedou také o některé úseky pozemní hranice. Pro Lublaň je vyřešení tohoto problému zásadní otázkou a dává najevo, že nátlaku na údajnou potřebu rychlého přijetí Chorvatska do EU neustoupí.
„Vyzývám české předsednictví, aby nepokračovalo v přehlížení postojů Slovinska,“ řekl slovinský premiér Borut Pahor v rozhovoru se zahraničními novináři. Narážel tím na neúspěšný pokus francouzského předsednictví slovinské námitky obejít. Lublaň poté v prosinci využila svého práva a vetovala deset kapitol z celkových 35 v rámci přístupového jednání Chorvatska o vstupu do EU.
Chorvatsko by mělo podle Pahora předložit jiné dokumenty ke zmíněným deseti vstupním kapitolám. Ty současné by podle Lublaně mohly předurčovat vedení společné hranice mezi oběma zeměmi tak, jak si to představuje Záhřeb. „Náš postoj v tomto ohledu zůstává neměnný. Nikdo by od nás neměl čekat jinou pozici,“ dodal Pahora. Český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg již v prosinci předem odmítl jakoukoli rozhodčí roli Česka v tomto sporu.
Ve sporu jde především o mořskou hranici. Slovinsko má asi jen 40 kilometrů pobřeží Jadranu, které přitom od severu omezují rybolovné nároky Itálie a od jihu stejné nároky Chorvatska. Slovinské lodě by tak musely zejména z Piranského zálivu vyplouvat přes chorvatské vody, což by v případě vyhrocení sporů či konfliktu mohlo znamenat, že Záhřeb může slovinský lodní provoz zablokovat.
Slovinská vláda přitom již v 90. letech dojednala s chorvatskou volný koridor přes chorvatské vody za ústupky v jiných částech sporné pozemní hranice. Slovinský parlament dohodu schválil, chorvatský po odkladech nakonec nikoli. Od té doby se situace vyhrotila a v Lublani převládl dojem, že Záhřeb se chová mocensky arogantně: považuje slovinské ústupky na zemi za „hotové“ bez ohledu na to, že sám na moři ustoupit nehodlá. Lublaň nyní chce řešení dosáhnout blokádou vstupu Chorvatska do EU. Unie dosud vyžadovala, aby kandidátské státy své případné územní spory vyřešily před vstupem do společenství, aby do něj nezatahovaly své rozepře.
