Slovenská pravice vládu nesestaví, ale možná se to podaří Ficovi

Pravicové strany na Slovensku nevytvoří širokou koalici, která mohla být řešením patu po parlamentních volbách v zemi. Nacionalistická Slovenská národní strana (SNS), která hraje klíčovou roli při vzniku nového kabinetu, v sobotu odmítla koalici s dalšími pěti stranami pravého středu. V reakci na rozhodnutí SNS jedna z pravicových stran, Most-Híd, změnila svůj dosavadní odmítavý postoj k povolebním jednáním se sociálními demokraty (Smer-SD) premiéra Roberta Fica.

Šéf SNS Andrej Danko upřednostnil spolupráci SNS s levicovým Smerem-sociální demokracií (Smer-SD) premiéra Roberta Fica. SNS a Smer-SD ale nemají potřebnou většinu a většina ostatních stran zase odmítly jednat s Ficovou stranou o sestavení vlády.

„Pokud nebude úspěšné první (kolo) jednání, Slovenská národní strana bude kontaktovat prezidentskou kancelář a bude ji informovat, že raději upřednostní vládu odborníků,“ řekl novinářům Danko. Dodal, že je rovněž připraven znovu se ucházet o důvěru voličů v předčasných volbách, pokud jednání o nové vládě skončí neúspěšně. 

SNS by upřednostnila spolupráci Smeru s pravicovými stranami

V reakci na případnou širokou koalici stran pravého středu s účastí SNS Danko řekl, že „vytváření hybridů by bylo ztrátou času“. Dodal, že lídr pravice, předseda liberální strany Svoboda a solidarita Richard Sulík, který zahájil vlastní neoficiální jednání o vzniku široké pravicové koalice, nedokáže zaručit vznik stabilní vlády.

Nahrávám video
David Miřejovský: SNS navrhuje úřednický kabinet
Zdroj: ČT24

„Sulík není celou pravicí. Je tam množství hybridních seskupení, jejichž chování nedokáže předpovídat ani jasnovidec. Já takové hazardy odmítám, protože by to bylo neodpovědné,“ uvedl Danko.

Předseda SNS dal opět najevo, že mu vadí uskupení pravého středu Obyčajní ľudia a nezávislé osobnosti a hnutí podnikatele Borise Kollára Sme rodina, která by byla součástí případné široké koalice. Tato uskupení podle něj nemají širší členskou základnu.

Slovenská národní strana navrhuje úřednický kabinet, který si představuje jako sbor odborníků nominovaných politickými stranami. Výrazně by tím pomohla současné končící vládě, která by i v novém kabinetu měla své zástupce a nepřišla by o všechnu moc a kontrolu.
David Miřejovský
zpravodaj ČT

Pětice stran a hnutí pravého středu pod vedením SaS nemá bez SNS potřebnou většinu. SNS by upřednostnila spolupráci levicového Smeru s pravicovými stranami. „Nacházím ve Směru prvky sebereflexe. Jeví se mi, že mohu pravicovou politiku prosadit i v této kombinaci,“ řekl Danko, kterého sobotní sněm SNS potvrdil ve funkci předsedy strany.

Strana Most-Híd bude jednat se Smerem

SNS a Smer-SD ale nemají potřebnou většinu ve sněmovně a ostatní strany dosud odmítaly jednat s Ficovou stranou o sestavení vlády. Jednotný postoj bloku pěti stran pravého středu k povolebním jednáním se sociálními demokraty ale po kongresu SNS narušila strana Most-Híd, která zastupuje početnou maďarskou menšinu a která má ve svých řadách také zástupce většinového obyvatelstva.

Výsledky slovenských voleb
Zdroj: ČT24

„Jsme ochotni jít na jednání (se Smerem-SD), pokud dostaneme pozvánku,“ oznámil předseda strany Most-Híd Béla Bugár po sobotním zasedání vedení své strany. Most-Híd zároveň vybídl Smer-SD, SaS, SNS a stranu Sieť, aby byly připraveny přijmout kompromisy, které jsou podle něj nezbytné pro vznik stabilní vlády.

Případná koalice Smeru, SNS a strany Most-Híd by měla sněmovně přesně polovinu křesel. Pozorovatelé bezprostředně po volbách zmiňovali možnost, že by tato trojice mohla přibrat ještě novou stranu Sieť.

Vedle Kotleby je SNS bohatou nevěstou

SNS se po volbách stala bohatou nevěstou; některé strany se před hlasováním bránily spolupráci s národovci. Ale poté, co v parlamentu usedla Ľudová strana Mariana Kotleby, která je označována za fašistickou, se ze SNS podle komentátorů stal pro většinu přijatelný partner. Bez hlasů SNS navíc nejde sestavit ani pravicovou, ani levicovou vládu.

obrázek
Zdroj: ČT24

Povolební vyjednávání připomínají těžko řešitelný matematický vzorec, navíc ke sčítání a odčítání se musí přidat i neurčitý člen: vzájemné sympatie lídrů stran. Nebo spíš jejich vzájemná nesnášenlivost. Podle komentátorů existuje několik kombinací vládní koalice.

Politologové již po zveřejnění výsledků parlamentních voleb na Slovensku, které se konaly před týdnem, hovořili o volebním patu a zmiňovali možnost vypsání předčasných voleb. Volby sice vyhrál Smer-SD, výrazně ale ztratil. Strana premiéra Fica přišla o pohodlnou většinu ve sněmovně, která ji v roce 2012 umožnila sestavit jednobarevný kabinet.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Obrana musí spočívat na spojenectví v NATO, míní Havlíček

Státní rozpočet na letošní rok je v zásadě hotov, nedají se v něm už předpokládat zásadní přesuny, uvedl vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Týká se to podle něj také výdajů na vnitřní a vnější obranu. Vláda Andreje Babiše (ANO) letos počítá s obrannými výdaji ve výši 185 miliard korun, o čtrnáct miliard více oproti roku 2025, prohlásil Havlíček v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Vicepremiér také obhajoval pomoc vlády českým občanům, kteří uvázli kvůli americko-izraelským útokům proti Íránu na Blízkém východě.
před 7 mminutami

Izraelská armáda v Libanonu zabila deset lidí, píší agentury

Izraelská armáda při nočních úderech na Libanon zabila nejméně deset lidí a desítky dalších zranila. Izrael ve středu v noci zaútočil na několik oblastí v Libanonu poté, co vyzval obyvatele šestnácti vesnic k evakuaci. Šest mrtvých potvrdilo podle agentury AFP a televizní stanice Al-Majadín libanonské ministerstvo zdravotnictví. Alespoň čtyři další oběti hlásí agentura NNA ve městě Baalbek.
06:10Aktualizovánopřed 18 mminutami

Na pražské letiště dorazil let Smartwings z Dubaje, přistál i v Egyptě

Na Letiště Václava Havla přistálo ve středu před 05:00 letadlo společnosti Smartwings přepravující Čechy z Dubaje. Podle úterních informací mluvčí Smartwings Vladimíry Dufkové byl let naplněn a letělo jím necelých 200 lidí. Do Prahy dorazil oproti plánu o několik hodin později, původně měl přistát před půlnocí. Po cestě podle údajů serveru Flightradar24 uskutečnil mezipřistání v egyptské Hurgadě.
05:16Aktualizovánopřed 52 mminutami

USA zasáhly okolo 2000 íránských cílů od začátku války, tvrdí armáda

Spojené státy zasáhly zhruba dva tisíce íránských cílů od začátku války proti Íránu, kterou v sobotu zahájily společně s Izraelem. Uvedla to podle agentury AFP americká armáda. Podle ní byly americké útoky během prvních 24 hodin dvakrát rozsáhlejší než ty, které USA podnikly na začátku invaze do Iráku v roce 2003.
před 3 hhodinami

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 6 hhodinami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 7 hhodinami

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 8 hhodinami
Načítání...