Bratislava - Poslanci Slovenské národní strany (SNS) vedené populistou Jánem Slotou v pátek parlamentu předložili návrh zákona o zrušení Ústavu paměti národa (ÚPN). Ten na Slovensku zkoumá zločiny fašistického a komunistického režimu. SNS tento krok udělala krátce poté, co veřejné sdělovací prostředky informovaly o údajné kriminální minulosti jejího předsedy. Média se při zveřejnění této informace odvolávala na dokumenty komunistické Státní bezpečnosti (StB) právě z archivu ÚPN.
Podle poslanců za SNS by měl ústav od 1. ledna 2009. „Ústav paměti národa se navrhuje zrušit zejména z důvodu, že jako veřejnoprávní instituce už delší dobu neplní své společenské poslání a úkoly, které mu stanovuje zákon,“ vysvětlili poslanci svůj návrh. Dokumenty Ústavu by po zrušení měly přejít do správy Vojenského historického ústavu. Na náhradu za propuštění plánuje SNS pro zaměstnance ÚPN vyčlenit čtyři miliony slovenských korun.
Silvia Glendová, tisková mluvčí premiéra Roberta Fica, portál sme.sk informovala o tom, že poslanecký návrh bude ještě projednávat koaliční rada. Podle Slotových slov ale nebudou vládní partneři s návrhem jeho partaje překvapeni. Podle aktualne.sk má totiž podporu i v další koaliční straně, Mečiarově L'S-HZDS. Mečiar prý před dvěma týdny dokonce telefonicky oznámil šéfovi správní rady ÚPN Ivanu Petranskému, že jeho instituci zákonem zruší. Do funkce přitom Petranského nominovala SNS.
Analytici spekulují o pozadí celé kauzy. Média poslední dobou vydávala s odvoláním na spisy StB zprávy o Slotově minulosti. V mládí prý vykrádal obchody na Slovensku, po útěku do Rakouska měl rabovat auta. Za tyto údajné činy nebyl nikdy souzen. Slota nařčení odmítl a SNS zpochybnila hodnověrnost dokumentů komunistické tajné policie.
ÚPN vznikl v roce 2002 za předchozí pravicové vlády Mikuláše Dzurindy. Vytvořil jej a zprvu řídil bývalý disident a exministr vnitra Ján Langoš. Hlavním cílem ústavu je dostat před soud komunistické vrahy, kteří zabíjeli při přechodu státní hranice nebo při krutém policejním vyslýchání.
Za dosavadní hlavní přínos ústavu lze považovat na příklad zveřejnění jmen agentů a dalších spolupracovníků StB nebo také jmen příslušníků kontrarozvědky StB v Bratislavě a likvidátorů židovského majetku za druhé světové války. Koncem loňského roku ÚPN upozornil generální prokuraturu na čtyři případy zabití při vyslýchání Státní bezpečností a požádal prokuraturu o prošetření.
V Česku funkci obdobnou Ústavu paměti národa vykonává Ústav pro studium totalitních režimů. Zřízen byl k 1. srpnu loňského roku.
