Šéf rakouské vlády Faymann končí, dočasně ho nahradí vicekancléř

Rakouský kancléř Werner Faymann rezignoval na všechny své funkce - demisi v podvečer předal do rukou prezidenta. Důvodem je debakl kandidáta sociálních demokratů v prvním kole prezidentských voleb. Faymann ohlásil své rozhodnutí odstoupit z čela sociální demokracie (SPÖ) i z kancléřské funkce po setkání se zemskými představiteli strany. Dočasným šéfem vlády se stal dosavadní vicekancléř a předseda koaličních lidovců Reinhold Mitterlehner.

V době velkých výzev je třeba mít plnou podporu, ale tato podpora byla ztracena, řekl Faymann na vysvětlenou novinářům s tím, že „pouhá většina nestačí“. Zároveň poděkoval všem, kteří mu vyjádřili důvěru. 

Faymann byl ve funkci od roku 2008, v posledních dnech ale čelil silnému tlaku kvůli neúspěchu sociální demokracie v prvním kole prezidentských voleb. V něm s velkým náskokem zvítězil kandidát pravicově populistické Svobodné strany Rakouska Norbert Hofer. Spolu s ním postoupil do druhého kola kandidát zelených Alexander Van der Bellen.

Hofer už se nechal slyšet, že v případě celkového vítězství by tlačil na rozpuštění parlamentu a předčasné volby – právě jeho strana má totiž vysoké preference. 

Rakouský prezident má poměrně široké pravomoci. To, že je v posledních 70 letech hlavy státu příliš nevyužívaly, je dáno tím, že to byli vždy muži nominovaní jednou či druhou vládní stranou a vždy úzce spolupracovali s vládou. Norbert Hofer by se snažil všemi možnými prostředky vládě přidělávat problémy.
David Miřejovský
Zpravodaj ČT

Začátkem roku Faymann také ustoupil kritice konzervativního partnera v koalici a omezil počet žadatelů o rakouský azyl na maximálně 90 tisíc. Následně se ale do něj opřely třeba odbory nebo mládežnická organizace SPÖ. 

Faymann nejprve podpořil politiku otevřených dveří pro uprchlíky po vzoru německé kancléřky Angely Merkelové. Rakouská vláda následně podle něj zjistila, že vývoj je neudržitelný, zavedla kontroly na hranicích a stanovila limit na počet žadatelů o azyl.

Právě migrační krize přispěla k Faymannovu pádu. O změně rozhodla nespokojenost s vládní politikou, k níž se jako katalyzátor přidalo téma migrační krize, napsal deník Standard. Své sehrála rostoucí nezaměstnanost a hádky ve vládní koalici.

Werner Faymann
Zdroj: Reuters

Menší skvrnou na Faymannově politické pověsti byla takzvaná inzerátová aféra. Faymann v ní čelil podezření, že si ještě jako ministr dopravy nechal od státních drah ÖBB a státní dálniční společnosti Asfinag zaplatit reklamu v několika rakouských bulvárních listech. Úřady nakonec žádost o vyšetřování stáhly.

Vedení strany by se měl přechodně ujmout vídeňský starosta Michael Häupl, napsala agentura APA. Na dnešní odpoledne je plánována schůze vedoucích představitelů sociálních demokratů, která by měla předání funkce potvrdit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěJen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Pozornost na konferenci přilákala i početná a personálně silná americká delegace, oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump sdělil, že se s ním ve středu setká.
13:19Aktualizovánopřed 13 mminutami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 38 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 47 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 1 hhodinou

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...