Mírové dohody z Minsku jsou stále častěji porušovány, varoval generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Situaci v Donbasu označil za křehkou a nejednoznačnou. Rusko podle tajemníka dává hodně peněz na propagandu. „My nabídneme fakta a čísla. Protože dlouhodobě jsme si jisti, že pravda zvítězí,“ prohlásil Stoltenberg.
Šéf Aliance zdůraznil, že je třeba, aby měla Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) plný přístup do oblasti konfliktu a mohla dohlížet na dodržování příměří. „Viděli jsme pokroky i kroky zpět. Pokud jde o provádění (minské) dohody, je obrázek velmi smíšený,“ poznamenal Stoltenberg. Týká se to podle něj i stahování těžkých zbraní.
Uvnitř Aliance je nyní zvažována možnost svolat jednání Rady NATO – Rusko, konečné rozhodnutí ale ještě nepadlo. Rada se dříve scházela pravidelně, po předloňském vypuknutí konfliktu na východě Ukrajiny a ruské anexi Krymu ale NATO tyto kontakty s Moskvou přerušilo.
Stoltenberg zmínil také žádost Washingtonu o pomoc v boji s teroristy z takzvaného Islámského státu a využití letounu NATO k tomuto účelu.
„Mohu potvrdit, že nás Spojené státy požádaly o pomoc v boji v rámci koalice proti IS a využití špionážních letounů AWACS. Osmadvacítka států Aliance bude o této možnosti jednat. Rád bych ale zmínil, že všichni členové NATO jsou už dávno členy Koalice a spolupracují na nejrůznějších operacích,“ konstatoval Stoltenberg.
Země NATO dávají víc peněz na obranu
Šéf Aliance pak pochválil evropské země a Kanadu, že se jim loni podařilo zastavit propad obranných výdajů. Podle Stoltenberga je ale potřeba udělat víc a investovat do modernizace armád. Státy NATO by měly na obranu vydávat nejméně dvě procenta svého hrubého domácího produktu (HDP).
USA i přes loňský pokles vydávají na obranu ze spojenců výrazně nejvíce, loni okolo 3,5 procenta svého HDP. U Česka uvádí grafy ve výroční zprávě hodnotu přibližně jednoho procenta HDP. Sobotkova vláda se již dříve dohodla, že do roku 2020 by na obranný rozpočet mělo jít 1,4 procenta HDP.
