Šéf brutálního drogového gangu dopaden

Mexiko - Mexiko zadrželo šéfa nebezpečného drogového kartelu Zetas. Miguel Ángel Trevino Morales se skrýval ve svém rodném městě na severu země. Obávaný drogový gang má v zemi na svědomí brutální vraždy. Kromě narkotik obchoduje i s lidmi. Zatčení jeho lídra je velkým úspěchem mexického prezidenta Enriquea Peňi Nieta. Ten už před volbami sliboval s drogovými kartely bojovat.

Miguel Ángel Trevino Morales, alias Z-40, byl dopaden při operaci mexické námořní pěchoty nedaleko jeho rodného města Nuevo Laredo. Vojáci zastavili jeho auto, ve kterém převážel několik zbraní a asi 2 miliony dolarů v hotovosti. Při zásahu přitom nepadl jediný výstřel. „Vrtulník mexického námořnictva zpozoroval pickup, speciálním manévrem pak vozidlo donutil zastavit. Tři lidé, kteří z vozu vystoupili, jsme potom zatkli,“ popsal zátah mluvčí ministerstva vnitra.

Mluvčí ministerstva vnitra Eduardo Sanchez:

„Na tohoto člověka vydal federální soud 7 zatykačů. On sám byl zapojený do nejméně 12 předchozích případů. Teď je obviněný z organizovaného zločinu, vraždy, zločinů proti zdraví, mučení, praní špinavých peněz a dovozu zbraní.“

Kromě drogového bosse skončili v policejní cele i jeho strážce a asistentka. Spojené státy již dříve vypsaly za informace vedoucí k dopadení Trevina Moralese odměnu pět milionů dolarů. Morales podle policie každý týden organizoval zásilky stovek tun kokainu a marihuany z Mexika do USA. 

Morales šéfoval kartelu Zetas od října loňského roku, kdy zemřel jeho zakladatel Heriberto Lazcano. Podle úřadů je zatčený drogový boss zodpovědný za několik masakrů, včetně mučení a vražd středoamerických imigrantů v San Fernandu na severu země.   

Kartel Zetas založili odpadlíci z elitní mexické policejní jednotky. Drogový gang „proslul“ přitom svou brutalitou. Kromě obchodu s drogami vydělává i na obchodování s lidmi. Cizí mu nejsou mafiánské praktiky jako vydírání, únosy nebo brutální vraždy. Kartel po sobě často zanechává zohavené oběti. Na samostatnou kariéru v narkobyznysu se dal teprve před třemi lety, přesto dnes má už jen jednoho velkého rivala - kartel Sinaloa. S ním bojuje o moc i v desítkách amerických měst a ve Střední Americe. 

Zatčení Moralese je podle korespondenta BBC bezpochyby největším úspěchem boje proti drogovým kartelům, který vyhlásil nynější mexický prezident. Jde o zatčení nejvyššího představitele drogového gangu od nástupu Nieta do funkce.

Předchozí prezident sázel na zbraně, Nieto spíš na ekonomiku. Chce Mexičany od pašeráků odlákat lepší životní úrovní. Ve 112 milionové zemi, kde polovina lidí žije na hranici chudoby, jsou drogové kartely často jediným chlebodárcem. Nieto zavedl za sedm měsíců vlády už několik zásadních změn. Mimo jiné založil novou bojovou sílu - gendarmeríi- která má boj proti drogám sjednotit. Je odpovědná za posílení kontroly v místech, kde jsou instituce nejslabší, stejně jako v přístavech, na letištích a na hranicích.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína oznámila vojenské manévry u Tchaj-wanu

Čína oznámila vojenské manévry v blízkosti Tchaj-wanu, který považuje za svou vzbouřenou provincii. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že podle Pekingu na cvičení v úterý naváže ostrá střelba. Tchajwanská prezidentská kancelář už vyzvala Čínu k „racionálnímu jednání, zdrženlivosti a okamžitému ukončení nezodpovědných provokací“.
před 13 mminutami

V cestě k míru na Ukrajině nastal pokrok, míní von der Leyenová

Na jednání prezidenta USA Donalda Trumpa s prezident Ukrajiny Volodymyrem Zelenským nastal pokrok v mírovém jednání. Na síti X to napsala šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Evropa se dle ní chce podílet na upevnění tohoto pokroku. Spojené státy se snaží zprostředkovat ukončení války na Ukrajině, kterou v únoru 2022 rozpoutalo Rusko z rozkazu ruského vládce Vladimira Putina.
00:42Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Možná mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou se podle Trumpa výrazně přiblížila

Možná mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou se podle šéfa Bílého domu Donalda Trumpa výrazně přiblížila. Nedělní jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve své floridské rezidenci Mar-a-Lago označil za báječná a uvedl také, že vedl dobrý rozhovor s evropskými představiteli. Podle Trumpa na cestě k mírovému ujednání zůstávají jeden či dva palčivé body. Ukrajina se od února 2022 brání plnohodnotné ruské invazi.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

V Sýrii propukly protesty alavitů. Vládní síly zabily dva lidi, píše AFP

V několika syrských městech vyšly do ulic tisíce příslušníků alavitské menšiny poté, co při pátečním teroristickém útoku na alavitskou mešitu ve městě Homs zahynulo osm lidí. Protestující se na mnoha místech střetli se svými odpůrci ze sunnitské většiny, kteří podporují vládu vedenou bývalými islamistickými povstalci. Vládní síly při rozhánění davů zabily dva lidi, napsala v neděli agentura AFP s odvoláním na Syrskou organizaci pro lidská práva (SOHR).
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Podle odhadu výsledků zvítězila v kosovských volbách vládnoucí strana Sebeurčení

Lidé v Kosovu v nedělních předčasných parlamentních volbách rozhodovali o novém vedení země. Podle bleskového průzkumu provedeného televizní stanicí Dukagjini zvítězilo hnutí Sebeurčení, které vyhrálo i předchozí volby, ale ani na druhý pokus nesestavilo vládu. Prezidentka Vjosa Osmaniová proto vyhlásila nový termín voleb právě na konec prosince. Kosovo nemá funkční parlament od února a balkánská země doufá, že nové volby vyřeší patovou situaci, napsal už dříve web Deutsche Welle.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zemřela francouzská filmová legenda Brigitte Bardotová

Zemřela francouzská herečka a filmová ikona Brigitte Bardotová. Bylo jí 91 let, uvedla v neděli dopoledne agentura AFP s odkazem na Nadaci Brigitte Bardotové. V nedávné době se herečka zotavovala po pobytu v nemocnici. Bardotová zahájila svou hereckou kariéru na začátku 50. let a věnovala se jí přes dvacet let. Podle agentury AFP hrála ve zhruba pěti desítkách snímků. V posledních letech se téměř výhradně věnovala ochraně práv zvířat a péči o ně.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V Myanmaru proběhly první „volby“ od převratu. Podle kritiků jsou nesvobodné

V Myanmaru se v neděli konaly první parlamentní „volby“ od vojenského převratu v roce 2021. Hlasování se z bezpečnostních důvodů koná ve třech kolech, poslední se uskuteční 25. ledna, podotýká agentura Reuters. Lidé míří k urnám v době, kdy ve velké části země zuří občanská válka. Vládnoucí vojenská junta tvrdí, že „volby“ pro zemi znamenají šanci na nový politický a ekonomický začátek. Západní kritici však zpochybňují důvěryhodnost hlasování. Předpokládá se totiž, že junta zůstane i nadále u moci.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

„Miliardy lidé utratí jinde.“ Cestovní ruch v USA oslabují i kroky Trumpa

Nová pravidla nastolená vládou Donalda Trumpa pro cestování do Spojených států amerických negativně dopadla na cestovní ruch. Podle statistik poklesly počty zahraničních návštěvníků oproti loňsku už sedmý měsíc v řadě. Podle představitelů turistického průmyslu se navíc odvětví dosud nevzpamatovalo z covidové pandemie. V příštím roce přitom USA čeká fotbalové mistrovství světa a výročí 250 let od vyhlášení nezávislosti země.
před 19 hhodinami
Načítání...