Šedá eminence Kremlu odchází. Je to Putinova rána Medvěděvovi?

Moskva – Na svou funkci rezignoval vlivný místopředseda ruské vlády Vladislav Surkov, který byl považován za hlavního politického stratéga prezidenta Vladimira Putina a třetího nejmocnějšího muže v zemi. Analytici vnímají jeho odchod jako ránu premiérovi Dmitriji Medvěděvovi v rámci mocenského boje mezi Kremlem a vládou. Putin demisi přijal, její důvod ale není známý.

Putin podepsal dekret zbavující Surkova jeho funkcí poté, co vicepremiér předložil svou demisi, uvedl Kreml v prohlášení. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov řekl, že odchod Surkova je důsledkem neúspěšného naplňování volebních slibů. „Surkov rezignoval o své vůli. Souvisí to s tématem realizace prezidentských nařízení,“ řekl.

Přestože Putin a Medvěděv byli dlouho spojenci, mluví se o rozkolu mezi nimi od loňského května, kdy si vyměnili funkce a Putin se po čtyřech letech v úřadu premiéra vrátil do prezidentského křesla. Putin zřejmě ztrácí s Medvěděvem trpělivost s tím, jak země čelí stále větším ekonomickým problémům. V úterý Putin kritizoval vládu, že zaostává v naplňování volebních slibů, a varoval ministry, že by za to mohli být pohnáni k odpovědnosti.

„Samozřejmě, že je to rána premiéru Medvěděvovi,“ prohlásil politolog Dmitrij Oreškin. „Je to přímý zásah prezidenta do vládní nomenklatury. Surkov byl jednoduše pohlcen. Nebude trvat dlouho a totéž se stane i s premiérem.“

Surkov byl hlavním politickým stratégem prezidenta Putina, pro nějž pracoval v době jeho prezidentského úřadu v letech 2000 až 2008. V Kremlu zůstal i poté, co Putina vystřídal v prezidentském křesle Medvěděv. Opozice 48letého Surkova, považovaného léta za šedou eminenci režimu, obviňovala ze soustřeďování moci v rukou prezidenta. Surkov je totiž jedním z autorů konceptu takzvané „řízené demokracie“ či „suverénní demokracie“, tedy systému, který dovoluje konkurenci ve volbách, ale zároveň se snaží maximálně předurčit jejich výsledek. Koncem roku 2011 Surkov z Kremlu odešel a byl jmenován vicepremiérem pověřeným modernizací a inovací.

Vicepremiérova demise přichází po vyšetřování údajné zpronevěry státních fondů technologického parku Skolkovo, který se má stát výkladní skříní ruského průmyslu a vědy a ruskou obdobou amerického Silicon Valley. Budování Skolkova bylo odstartováno v roce 2010, kdy byl Medvěděv prezidentem, a městečko je označováno za jeho oblíbený projekt. Surkov, který je členem dozorčí rady Skolkova, v nedávném projevu obhajoval nadaci Skolkovo s tím, že by vyšetřovatelé neměli činit předčasné závěry. Putinův mluvčí Peskov nicméně dnes prohlásil, že odchod Surkova by neměl být vnímán v souvislosti s fondem Skolkovo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

ŽivěJen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Pozornost na konferenci přilákala i početná a personálně silná americká delegace, oproti tomu zástupci dánské vlády vůbec nedorazili. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump sdělil, že se s ním ve středu setká.
13:19Aktualizovánopřed 4 mminutami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU.
před 21 mminutami

Německá policie hlásí zadržení proruské špionky a dvou podporovatelů terorismu

Německá policie ve středu zadržela tři různé osoby podezřelé z napomáhání Rusku. Žena zadržená v Berlíně je podezřelá ze špionáže pro ruskou tajnou službu, dvojice mužů chycená v Braniborsku zase prý měla podporovat zahraniční teroristické organizace, konkrétně Moskvou řízené a podporované „republiky“ na východě okupované Ukrajiny.
před 30 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
před 49 mminutami

Česko bude dál působit v uskupení NATO na Slovensku, řekl ministr obrany Zůna

Český ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) navštívil ve středu v Bratislavě svého slovenského protějška Roberta Kaliňáka (Smer). Česko bude nadále zapojeno do bojového uskupení NATO na Slovensku, řekl později na společné tiskové konferenci. Obě země chtějí spolupracovat v protivzdušné obraně. Odpoledne má jednání ministrů pokračovat.
12:52Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Po nedělní tragédii, která si vyžádala 42 obětí a několik desítek zraněných, se ve Španělsku v pondělí večer stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajistit bezpečnost na železnici.
před 2 hhodinami

Dánský ostrov kvůli poškozenému kabelu přišel o elektřinu

Dánský ostrov Bornholm postihl rozsáhlý výpadek elektřiny. Příčinou je poškození podmořského kabelu, píše list Jyllands-Posten. Případ vyšetřuje dánská policie.
před 3 hhodinami

EU připravuje podporu Grónsku, chce dál jednat s Washingtonem

Evropská unie (EU) pracuje na balíčku na podporu bezpečnosti v Arktidě, uvedla šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Opatření budou podle ní počítat s masivními investicemi v Grónsku. EU chce na bezpečnosti v regionu i nadále spolupracovat nejen s USA, jejichž prezident Donald Trump si dělá na Grónsko nároky, ale také s dalšími státy v oblasti. Sedmadvacítka je podle předsedy Evropské rady Antónia Costy připravena se bránit proti jakémukoli nátlaku.
10:32Aktualizovánopřed 4 hhodinami
Načítání...