Sebevražedné atentátnice se odpálily v moskevském metru

Moskva – Nejméně 37 lidí zemřelo při dvou explozích ve dvou  stanicích moskevského metra. Došlo k nim během ranní špičky. Starosta Moskvy Lužkov informoval, že výbuchy v metru mají na svědomí dvě sebevražedné atentátnice. První nálož explodovala ve stanici Lubjanka, druhá asi o půl hodiny později ve stanici Park Kultury. Obě jsou přestupní a velmi frekventované. Prokuratura incidenty vyšetřuje jako teroristické útoky.

Nálož ve stanici Lubjanka vybuchla ve druhém vagonu soupravy. Na místě zahynulo 23 lidí. „Čtu noviny, jedu po eskalátoru a v tom vidím, že lidé, kteří jeli do stanice, se už vracejí. Šaty v cárech, u jednoho chlapa se na záda přilepil kousek krvavého masa. Hrůza, hrůza, hrůza,“ říká svědek útoku ve stanici Lubjanka, blízko místa, kde sídlí ředitelství Federální bezpečnostní služby - následovníka někdejší sovětské KGB.

O půl hodiny později zazněla exploze i ve stanici metra Park Kultury, zde zemřelo až 14 lidí. Počty obětí ale nejsou ještě konečné, hovoří se o tom, že by jich mohlo být až šedesát. Další desítky lidí jsou zraněny.

„Byl jsem uprostřed vlaku, když se někde v prvním nebo druhém vagonu ozval hlasitý výbuch. Cítil jsem, jak mým tělem prochází vibrace,“ uvedl jeden ze svědků výbuchu, který byl ve vlaku ve stanici Park Kultury. „Lidé křičeli, bylo to jako v pekle, všude plno kouře, do dvou minut bylo vše zahaleno dýmem,“ dodal.

Příčina výbuchu není zatím jasná, policie ale incident vyšetřuje jako teroristický útok. Moskevský starosta informoval, že útoky spáchaly dvě sebevražedné atentátnice. V obou stanicích explodovala zhruba tříkilogramová nálož.

Mluvčí ruské generální prokuratury Vladimir Markin řekl, že útok ve stanici Park Kultury spáchala žena, která měla na těle připevněný hexogen. Odpálila se až v době, kdy se otevřely dveře metra a cestující nastupovali a vystupovali. Stejně tak tomu bylo i v Lubjance. Obě atentátnice do metra doprovázely další dvě ženy, po nich teď policie pátrá. Způsob útoku nasvědčuje tomu, že by mohlo jít o čečenské bojovnice, takzvané černé vdovy. K odpovědnosti za útoky se zatím nikdo oficiálně nepřihlásil, CNN ovšem informuje, že se k útoku hlásí neupřesněná čečenská skupina.

Na obě místa útoku se sjeli hasiči a záchranáři. Objevily se informace o třetím útoku, ty ale ruské úřady dementovaly. Doprava je zastavena, v centru Moskvy zavládl chaos. Taxikáři toho ale využili a své ceny až zdesetinásobili. Městská policie vyzvala obyvatele Moskvy, aby do středu města nevyjížděli. Ve středu metropole kvůli přetížení nefunguje mobilní síť.

O útoku byl informován jak ruský prezident Dmitrij Medveděv, tak ruský premiér Vladimir Putin.

České úřady zatím nemají žádné informace, že by mezi oběťmi byl český občan. „Zatím nemáme žádné indicie, že by mezi oběťmi či raněnými byli občané ČR,“ řekl Hynek Pejcha, chargé d'affaires velvyslanectví v Moskvě. Úřad prověřuje všechny seznamy postižených osob, zda se na nich nenacházejí nějací Češi.

Naposledy zažila Moskva výbuch v metru před 6 lety

První teroristický útok zažilo moskevské metro už v roce 1977. Zemřelo při něm 52 lidí. Další rána přišla až po víc než dvaceti letech. Při výbuchu v metru na podzim roku 2004 zemřely čtyři desítky lidí, stovka se zranila. Až do dneška to byl útok poslední.

Moskevským metrem cestuje každý den na osm milionů lidí. A právě proto v něm začalo vedení moskevské hromadné dopravy zavádět rozsáhlá bezpečnostní opatření. Vchody a stanice hlídá kamerový systém, na hlavní trase monitorují kamery i dění ve vagonech. V tunelech jsou detektory schopné rozpoznat výbušninu a na každé stanici byly zřízeny informační terminály. Útočníci se ale neorientují jen na snadno zranitelný podzemní labyrint metra. Zatím naposled zaútočili teroristé v Rusku loni na podzim, když vykolejil rychlík jedoucí z Moskvy do Petrohradu. Zemřelo tehdy 26 lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA opouštějí vědecký argument pro boj proti změně klimatu

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve čtvrtek odstoupila od vědeckého stanoviska, že emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví, a odstranila tak základ pro federální klimatické předpisy. Jedná se o dosud nejagresivnější krok administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa zaměřený na omezení boje proti změně klimatu, píší agentury AP a Reuters.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Revize emisních povolenek je klíčem k záchraně průmyslu, řekl Babiš na summitu EU

Jedinou věcí, která může okamžitě zachránit evropský průmysl, je revize systému emisních povolenek ETS, uvedl ve čtvrtek český premiér Andrej Babiš (ANO) opakovaně na jednodenním neformálním summitu Evropské unie. Na belgickém zámečku Alden Biesen se unijní lídři radili, jak může Evropa znovu získat svou konkurenceschopnost vůči USA a Číně v době ekonomických hrozeb a politických turbulencí.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Skeletonistu kvůli helmě se zabitými Ukrajinci diskvalifikovali ze závodu na OH

Ukrajinský skeletonista Vladyslav Heraskevyč byl po sporu o helmu s fotografiemi sportovců zabitých během ruské vojenské agrese diskvalifikován z olympijského závodu. Na start chtěl jít navzdory zákazu Mezinárodního olympijského výboru (MOV). Podle výboru porušil pravidla olympijské charty, jež zakazuje politická vyjádření. Ukrajinský tým se odvolal k arbitrážnímu soudu.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Američané dál hledají cesty k venezuelské ropě, těžaři ale zůstávají obezřetní

Po 25 letech navštívil Venezuelu vysoký politický představitel USA. Ministr pro energetiku Chris Wright jednal s prozatímní prezidentkou země hlavně o stavu ropného průmyslu. Právě přístup k této surovině byl pro Washington podmínkou, aby u moci mohli zůstat lidé z okruhu zadrženého a do USA odvlečeného autoritáře Nicoláse Madura. Wrightova návštěva má přesvědčit ropné giganty, aby se do jihoamerické země vrátili. Ti ale zůstávají obezřetní. Nejen kvůli výši potřebných finančních prostředků, ale také přetrvávající politické nestabilitě.
před 4 hhodinami

Musíme navýšit výrobu obranných prostředků, uvedl Rutte

Transatlantická vazba zůstává silná. Po jednání ministrů obrany Aliance to uvedl šéf NATO Mark Rutte. Podle něj se daří dávat víc na obranu, kromě investic je ale třeba navýšit i výrobu. USA chtějí vyváženější NATO 3.0, řekl zase náměstek ministra obrany USA Elbridge Colby. Ministři jednali rovněž o pomoci Kyjevu, kterou je podle Rutteho třeba navýšit. Česko v Bruselu zastupoval nový ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Bondiová se v Kongresu odmítla omluvit obětem Epsteina

Ministryně spravedlnosti USA Pam Bondiová ve středu čelila otázkám rozhořčených zákonodárců o způsobu, jakým se její úřad vypořádal s kauzou sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Bondiová se odmítla omluvit Epsteinovým obětem za to, že ve zveřejněných spisech o kauze zůstalo nezačerněno mnoho jmen, osobních údajů a fotografií obětí. Členové Kongresu Bondiové rovněž vytkli, že její úřad naopak začernil jména Epsteinových mocných spojenců. Bondiová a zákonodárci na sebe místy zvyšovali hlas, píší média.
před 8 hhodinami

Vláda USA oznámila konec imigračního zásahu v Minnesotě

Zásah proti imigrantům v Minnesotě se chýlí ke konci, uvedl ve čtvrtek zmocněnec Bílého domu pro ochranu hranic Tom Homan. Operace zaměřená na nelegální migraci vedla k masovému zadržování lidí, rozsáhlým protestům a ke smrti dvou osob, které zastřelili federální agenti. Demokratický guvernér Minnesoty Tim Walz již v úterý řekl, že očekává ukončení zátahu v řádu dní.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Belgická policie zasahovala v sídle Evropské komise kvůli prodeji nemovitostí

Belgická policie ve čtvrtek zasahovala v bruselském sídle Evropské komise (EK) v souvislosti s vyšetřováním možných trestných činů při předloňském prodeji nemovitostí EK belgickému státu, informovaly list Financial Times a agentura AFP s odvoláním na zdroje obeznámené s případem.
před 11 hhodinami
Načítání...