Ruští vojáci budou v Sýrii na neurčito, Lavrov je pro odchod džihádistů z Aleppa

V Sýrii vznikne stálá ruská letecká základna. Dohodu s Damaškem odsouhlasili ruští poslanci. Vojáci Ruské federace tak zůstanou v zemi na neurčito. Mluvčí ruského ministerstva obrany varoval USA před útoky proti Asadovým silám. Takový krok by byl považován za útok na ruské jednotky. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov pak uvedl, že Moskva je připravená zatlačit na Asadův režim a umožnit odchod stovek džihádistických bojovníků z Aleppa.

Rusko má v současné době vojáky a letadla na základně Hmímím v pobřežní provincii Latákíja. Pro dohodu se Sýrií zvedli ruce všichni poslanci, armáda tak bude mít právo využívat trvale místní infrastrukturu a veškeré pozemky náležející k letecké základně.

Moskva má v Sýrii nejpočetnější vojenské zastoupení od března 2016, kdy prezident Putin oznámil stažení části jednotek.

Do bojů v Sýrii vstoupilo Rusko loni na pozvání tamního režimu, který se snaží opoziční síly svrhnout. Letos na jaře Moskva část kontingentu stáhla, ale nyní jej opět posiluje. Ruské síly kupříkladu rozmístily v Sýrii další baterii protiletadlových střel S-300.

obrázek
Zdroj: ČT24

„Evidentně se rozšiřuje počet jednotlivých objektů, které mají být chráněny, i prostor, který se ocitl pod ruskou ochranou, což je evidentně směřováno k dalšímu letectvu, a pokud mluvíme o dalších letectvech, tak je celkem jednoznačné, že jde o letectvo mezinárodní koalice vedené Spojenými státy, jež bojuje proti Islámskému státu a dalším radikálům,“ konstatoval zpravodaj ČT Jakub Szántó.

Německá kancléřka Angela Merkelová vyzvala Rusko, aby skoncovalo s „hrozným“ násilím, jemuž je vystaveno Aleppo. V severosyrském městě se intenzivně bojuje od 22. září, kdy skončilo příměří dohodnuté mezi Ruskem a Spojenými státy. Od té doby tam zahynuly stovky lidí.

Merkelová zdůraznila, že v mezinárodním právu neexistuje žádná opora pro bombardování nemocnic. Americký ministr zahraničí John Kerry chce nechat ruské a syrské bombardování civilních cílů vyšetřit jako válečné zločiny. Ruské ministerstvo zahraničí reagovalo prohlášením, že Kerry se pouze snaží odvést pozornost od krachu příměří a americko-ruských dvoustranných jednání o řešení syrské krize.

„Včera (ve čtvrtek) večer zaútočil (syrský) režim na další nemocnici, kde zemřelo dvacet lidí a stovka byla zraněna. Rusko a (syrský) režim dluží světu více než jen vysvětlení toho, proč pokračují v úderech na nemocnice, zdravotnická zařízení, ženy a děti. Tyhle skutky volají po vyšetřování odpovídajícímu válečným zločinům a ti, kdo je páchají, by za ně měli nést odpovědnost,“ prohlásil Kerry.

Podle zpráv médií se v pátek obnovily boje o jižní části města, které armáda získala v létě a později zase ztratila. 

Rusko bude zřejmě novou rezoluci vetovat

Rada bezpečnosti OSN bude v sobotu hlasovat o klidu zbraní a bezletové zóně v Aleppu. Podle francouzského ministra zahraničí Jeana-Marca Ayraulta to bude „okamžik pravdy“ zvláště pro Rusko. Ruský zástupce při OSN už ale pohrozil, že rezoluci bude vetovat. „Tohle není návrh, který je tím pravým k přijetí. Mám podezření, že jeho hlavní motivací je vyvolat ruské veto,“ konstatoval Vitalij Čurkin.

Boje v Sýrii
Zdroj: Abdalrhman Ismail/Reuters

Washington viní Moskvu z toho, že mu jde jen o vítězství Damašku a nehledí na civilisty, zatímco Rusko obviňuje USA z toho, že nechce oddělovat radikály od umírněné opozice. Bilaterální rozhovory jsou v tuto chvíli na bodu mrazu.

Je zcela evidentní, že více jak 80 procent ruských bomb nedopadalo na území ovládané Islámským státem, ale na další části sil, které bojují proti vládě Bašára Asada. Zjevným cílem ruského angažmá bylo zachránit v té době kolabující Asadův režim, což se podařilo. Moskva může být spokojená.
Jakub Szántó

Lavrov bude chtít od opozice záruky

Zmocněnec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura ve čtvrtek navrhl džihádistické Frontě dobytí Sýrie (bývalá An-Nusra), aby z Aleppa odešla. Podle něj má teroristická organizace ve městě asi 900 bojovníků.

Lavrov nyní prohlásil, že Rusko bude požadovat písemnou záruku takzvané umírněné opozice o jejím oddělení od teroristů. Pak se podle ruského ministra budou moci členové opozičních skupin připojit k syrským pořádkovým oddílům.

obrázek
Zdroj: ČT24

Povstalci Asadovi nevěří

Také syrský prezident Bašár Asad v minulých dnech nabídl oponentům v Aleppu a jejich rodinám, že jim zajistí bezpečný odchod z města. Povstalci ale agentuře Reuters sdělili, že Asadovi nedůvěřují a že nabídka je ve skutečnosti skrytou taktikou, jak dostat sunnitské bojovníky z východní části města.

Kdo s kým bojuje v Sýrii?
Zdroj: CNN

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Tchaj-wan není Venezuela.“ Čína se řídí vlastní logikou, míní experti

Vojenský zásah Spojených států ve Venezuele by podle některých komentátorů mohl posloužit jako vzor pro Čínu usilující o kontrolu nad Tchaj-wanem. Řada expertů si ale myslí, že Peking bude dál postupovat obezřetně, protože se řídí vlastní vnitřní logikou, jež bere v potaz ekonomické důsledky i složitost invaze. Čína si navíc uvědomuje, že její armáda by na obrannou koalici vedenou USA ještě nemusela stačit.
před 42 mminutami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA odsoudily ruské použití rakety Orešnik proti Ukrajině

Spojené státy v pondělí před Radou bezpečnosti OSN odsoudily ruské použití rakety Orešnik proti Ukrajině jako nebezpečnou a nevysvětlitelnou eskalaci konfliktu. Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja veškerou kritiku odmítl, uvedla AFP.
před 3 hhodinami

Teherán svolal prorežimní manifestace, internet blokuje už přes tři dny

Íránská státní televize navzdory pokračujícím protivládním protestům tvrdí, že se situace od nedělního večera uklidnila, píše server BBC. Íráncům podle něj chodí SMS, které je zvou na manifestace na podporu režimu v řadě íránských měst. Podle platformy pro monitoring internetu NetBlocks íránské úřady celostátně blokují internet už 84 hodin. Řada Íránců BBC sdělila, že mají blokované telekomunikační spojení. EU hrozí Teheránu sankcemi.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Trump se ve čtvrtek sejde s lídryní venezuelské opozice Machadovou, píše Reuters

Prezident Spojených států Donald Trump se ve čtvrtek setká s venezuelskou opoziční političkou a nositelkou Nobelovy ceny za mír Maríou Corinou Machadovou, informovala v pondělí s odvoláním na představitele Bílého domu agentura Reuters. Americké speciální síly přitom 3. ledna unesly z jihoamerické země tamního autoritářského vůdce Nicoláse Madura a jeho manželku, kteří nyní před soudem v New Yorku čelí obvinění z narkoterorismu.
před 11 hhodinami

Frankfurtské letiště kvůli sněhu a mrazu zrušilo stovku letů. I spojení s Prahou

Mezinárodní letiště ve Frankfurtu nad Mohanem zrušilo v pondělí kvůli sněžení a mrazu stovku letů. Dotklo se to i spojení s Prahou. Také na německé železnici je podle společnosti Deutsche Bahn (DB) třeba počítat kvůli zimnímu počasí s omezeními. Školy v některých spolkových zemích zrušily prezenční výuku. Velmi nízké teploty hlásí také Finsko.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Loni bylo na Ukrajině zabito nejméně 2514 civilistů, tvrdí OSN

V uplynulém roce bylo kvůli bojům na Ukrajině zabito přinejmenším 2514 civilistů a dalších 12 142 jich bylo zraněno, což je více než v předešlých letech – s výjimkou roku 2022, kdy Rusko zahájilo invazi do země. Ve své nejnovější zprávě to v pondělí uvedla Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU). Celkem si ruská agrese proti sousední zemi dle ní už vyžádala životy nejméně 14 999 civilistů včetně stovek dětí, dalších 40 601 osob včetně nezletilých dle mise utrpělo zranění.
před 13 hhodinami
Načítání...