Moskva - Na 4,5 roku za mříže poslal moskevský soud opoziční politiky Sergeje Udalcova a Leonida Razvozžajeva. Uznal je vinnými z podněcování protikremelských nepokojů v roce 2012. Státní žaloba pro oba žádala osm let vězení, obhajoba navrhovala zproštění viny. Oba muži vinu odmítají. Trest si mají odpykat ve vězeňském táboře, Razvozžajev má navíc zaplatit pokutu 150 000 rublů (asi 90 000 korun). Obhájci předem avizovali, že se proti verdiktu odvolají k nejvyššímu soudu a také jej napadnou u Evropského soudu pro lidská práva.
Kritici režimu označují proces za politický a vykonstruovaný se záměrem přesvědčit veřejnost, že masové demonstrace proti Putinově režimu na přelomu let 2011 a 2012 pořádala hrstka extremistů v žoldu ciziny. Podkladem pro proces se stal snímek Anatomie protestu, který odvysílala prokremelská televize poté, co záběry diskreditující opoziční aktivisty údajně dostala od neznámého dárce.
Levicový radikál Udalcov byl v domácím vězení od loňského února, Razvozžajev byl zatčen loni v říjnu. Oba jsou obviněni, že v květnu roku 2012 organizovali na moskevském Blatném náměstí násilné útoky proti policistům. Došlo k nim během masové opoziční demonstrace proti znovuzvolení Vladimira Putina ruským prezidentem.
„Udalcov, Razvozžajev a Konstantin Lebeděv se mezi sebou domluvili na sérii masových nepokojů,“ řekl v odůvodnění verdiktu o vině soudce Alexandr Tamašňuk. Lebeděv byl už dřív v odděleném procesu odsouzen k dvou a půl letům vězení. K podpoře nepokojů se přiznal a byl už propuštěn na podmínku.
Moskevský soud dospěl k závěru, že osobou v pozadí, která protesty proti Putinovi řídila, byl gruzínský politik Givi Tagramadze, s nímž byli obvinění v kontaktu. Cílem bylo „destabilizovat sociálně politickou situaci v Rusku a útočit na bezpečnost státu“.
Udalcov a Razvozžajev ve Volgogradu, Kazani, Nižním Novgorodu a dalších městech zakládali výcvikové tábory, uvedl soudce. Razvozžajev se před ruskou spravedlností pokusil ukrýt na Ukrajině, odkud byl za nevyjasněných okolností převezen do Ruska.
Ruské liberální organizace a spolky ochránců lidských práv proces s organizátory protestů na Blatném náměstí označují za projev utahování šroubů, který má posílit autoritářské tendence v zemi.
V rámci masových nepokojů bylo devět opozičních aktivistů odsouzeno k trestu odnětí svobody, další vyvázl s podmínkou, na 11 lidí se vztahovala amnestie a ještě dalších osm čeká na rozsudek či je vyšetřováno. Soudem s Udalcovem měla série procesů vyvrcholit, ale mezitím zájem veřejnosti zcela opadl. K soudu přišli podpořit obžalované jen příbuzní a nejbližší přátelé, přičemž ještě loni na jaře na jejich podporu demonstrovalo na 50 000 lidí.
