Ruští voliči vybírají poslance Státní dumy. V některých oblastech se ale objevují podezření z manipulací při hlasování. Předsedkyně centrální volební komise Ella Pamfilovová připustila, že kvůli údajným podvodům by mohly být anulovány výsledky voleb v sibiřském regionu.
Z dalších míst podle někdejší ombudsmanky, od jejíhož nedávného jmenování do čela volební komise si Moskva slibovala transparentnější průběh voleb, stížnosti nepřicházejí. Ruská nevládní organizace Golos, monitorující průběh voleb, naproti tomu podle agentury AP tvrdí, že stížnosti dostávají i lokální volební komise v několika jiných místech včetně Moskvy.
Nedostatky hlásí podle agentury Interfax i pozorovatelé z Rady lidských práv při úřadu prezidenta. V Krasnodarském kraji upozorňují třeba na případy manipulace se seznamy voličů, jejichž počet na seznamech v některých místech podezřele narostl. V Astrachani a Petrohradu podle nich hlasují velké skupiny vojáků, kteří na seznamech nejsou.
V Moskevské oblasti byli podle pozorovatelů voliči požádáni, aby hlasovali na stolech, protože speciální volební kabinky nebyly připravené. Ruská redakce Radia Svoboda zase přišla s videem, podle kterého došlo k podvodům v Rostově na Donu.
O vítězi voleb nepochybuje nikdo, jediným otazníkem je, jak velkou podporu provládní Jednotné Rusko získá. Jestli převáží pozitivní vnímání anexe Krymu jako napravení historické křivdy, nebo jestli třeba Rusové vládní stranu potrestají za špatnou ekonomickou situaci. Mnoho Rusů právě kvůli tomu na politiku zanevřelo a volby budou ignorovat.
Právě vládní strana s důrazem na svornost ve svém názvu je nyní v očích veřejnosti více než rozklížená. Zatímco za úspěchy stojí podle lidí prezident, s přešlapy si nejčastěji spojují premiéra a vládu. I proto nyní Jednotnému Rusku lehce spadly preference.
Výrazně do toho zasáhla hlavně ekonomika – ostatně jen šest procent Rusů ji vnímá jako dobrou. Ceny v obchodech rostou rychleji než důchody a výplaty, ale vládnoucí politici slibují, že se lidé už brzy budou mít líp, a to i díky rostoucím cenám ropy.
Cokoliv horšího než pohodlná většina ve Státní dumě by byla pro Putinovu stranu neúspěchem. V posledních týdnech se proto Rusy snaží přesvědčit třeba o tom, že zákony platí pro každého. Tedy o dalším tématu, kde má řada lidí pochybnosti.
Bezpečnostní složky obvinily z přijímání úplatků desítky úředníků. Zadržely i vysokého důstojníka protikorupční policie Dmitrije Zacharčenka. Na švýcarských kontech měl mít v přepočtu 8 miliard korun a doma tašky plné dolarů v hodnotě dalších tří miliard.
Podle komentátorů ale ani podobné ostentativní zákroky voliče příliš neovlivní. „Před volbami je prostě potřeba ukázat, že boj proti korupci, který už dřív vyhlásili prezident a premiér, skutečně existuje,“ zmiňuje akademik Grigorij Judin.
Proputinovské Jednotné Rusko má absolutní většinu v obou komorách federálního parlamentu i v 81 regionálních parlamentech z 83 (resp. z 85, pokud bereme v potaz i dva regiony na anektovaném Krymu). Jeho zástupci také drží většinu ve volebních komisích. Strana proto dokáže zajistit, aby jí volební zákony a jejich implementace vyhovovaly.
OBSE letos do Ruska vyslala 370 pozorovatelů, nemají ale v plánu sledovat hlasování na anektovaném Krymu, protože organizace poloostrov nepovažuje za ruské území.
Kromě zástupců OBSE jsou přítomny stovky pozorovatelů z dalších organizací. Své zástupce vyslala třeba Evropská unie, která taktéž nebude na Krymu, a několik organizací postsovětského prostoru. Nepřijedou naopak zástupci Rady Evropy (RE). Rusko je nepozvalo, protože Parlamentní shromáždění RE ruskou delegaci kvůli situaci na Ukrajině bojkotuje.
Slabá a roztříštěná ruská opozice se podle všech průzkumů do Státní dumy nedostane. Navzdory pokusům o sjednocení kandidátky jdou hlavní opoziční strany Jabloko a Parnas do voleb samostatně, nejpopulárnější opozičník Alexej Navalnyj kvůli podmínce za údajnou zpronevěru kandidovat nesmí a jeho protikorupční Strana pokroku úřední registraci nedostala.
Před pěti lety vypukly po skončení parlamentních voleb mohutné protesty kvůli údajnému falšování výsledků. Šéfka ústřední volební komise Ella Pamfilovová nyní slibuje, že volby budou maximálně transparentní.
Systém voleb bude tradičně smíšený, polovina mandátů bude rozdělena podle stranických kandidátů a druhých 225 poslanců většinovou volbou ve jednomandátních okruzích. Ve 38 ruských regionech kromě toho proběhnou volby místních zákonodárných orgánů a v šesti oblastech přímé volby starostů.
Nový odliv lidí živí ekonomika i politika
Kritiku ruských poměrů dává najevo i nová vlna emigrace – tu podle tamních statistik spustil rok 2012 a třetí prezidentské období Putina. Velká část Rusů míří do Spojených států – podobně jako novinářka Karina Orlovová. Dřívější pracovnice v radiu Echo Moskvy opustila vlast poté, kdy jí začali vyhrožovat smrtí lidi kolem čečenského prezidenta Kadyrova.
Rusy stále zpravuje o Americe, Američany zase o tom, co se děje v Rusku. „Západ by se měl začít připravovat, že se v Rusku stane něco velkého, protože se to stane zničehonic - jako vždy,“ říká novinářka.
Velké změny v dalekém domově vnímá i předsedkyně Nadace Svobodné Rusko Natalia Arnová – i když má na mysli hlavně pozitivní vzedmutí kritiků. „Jsem ráda, že jsou to zdravě naštvaní lidi, velmi aktivní, chtějí dělat něco pro to, aby se situace (v Rusku) změnila,“ říká zpravodajovi Martinu Řezníčkovi.
Předchozí emigrantská vlna v 90. letech byla podle Arnové spíš ekonomická, na rozdíl od té současné politické. Rusové za sebou tehdy pálili mosty, nyní je naopak chtějí stavět. Natalia i Karina plánují, že se jednou do Moskvy vrátí.
