Moskva - Rusko začne vkládat palivo do jaderného reaktoru v íránském Búšehru 21. srpna. Oznámil to dnes mluvčí ruské agentury pro atomovou energii Rosatom Sergej Novikov. Od té chvíle bude Búšehr jaderným zařízením, ale reaktor ještě spuštěn nebude. Íránské ministerstvo zahraničí v pondělí oznámilo, že reaktor bude spuštěn po ramadánu. Muslimský postní měsíc letos končí 9. září. Reaktor v Búšehru pomáhalo Íráncům vybudovat Rusko, které také dodává palivo, bude na provoz dohlížet a odvážet vyhořelé palivo. Spuštění bylo několikrát odloženo, údajně z technických důvodů.
Novikov řekl, že založení paliva je klíčový krok ke spuštění elektrárny, ale reaktor tím ještě aktivní nebude. „Palivo bude založeno 21. srpna. Je to začátek fyzického spuštění,“ prohlásil. Mezinárodní sankce proti Íránu prý búšehrský projekt neovlivní. V Teheránu to potvrdil viceprezident pro jadernou energetiku Alí Akbar Sálehí. „Dne 21. srpna bude palivo přesunuto do budovy, v níž je reaktor. Dohromady máme 165 palivových tyčí, které budou vloženy do srdce reaktoru. Tato operace potrvá sedm až osm dní,“ řekl Sálehí.
Elektrárna prý přejde do výrobní fáze v polovině září. Podle Novikova bude ceremonii příští sobotu přítomen ředitel Rosatomu Sergej Kirijenko. Jiný mluvčí této agentury Vladislav Bočkov agentuře AFP řekl, že plnění palivovými články potrvá měsíc. „Po třech čtyřech měsících bude energetický blok na úrovni jednoprocentní výkonnosti, co je minimální hodnota,“ řekl Bočkov. Premiér Vladimir Putin v březnu oznámil, že Rusko chce reaktor v Búšehru spustit letos v létě. Výstavba lehkovodního reaktoru o výkonu 1000 megawattů byla zahájena před islámskou revolucí, v roce 1977 s pomocí německé firmy Siemens.
Tehdy se počítalo s dokončením v roce 1981. V době íránsko-irácké války v letech 1980 až 1988 byl ale projekt pozastaven. V roce 1995 uzavřel Írán kontrakt o dostavbě s Ruskem. Stavba reaktoru byla oficiálně ukončena loni v únoru, Rusko do Búšehru navezlo 82 tun uranu obohaceného o 1,6 procenta až 3,6 procenta. Některé země Írán podezírají z ambicí vyrobit jadernou zbraň. Írán to není schopen vyvrátit, takže Rada bezpečnosti OSN proti němu schválila už čtvery sankce. USA a další státy jsou znepokojeny uváděním Búšehru do provozu a Washington žádal odložit spuštění do té doby, dokud Írán nepřesvědčí, že jadernou zbraň nevyrábí. Rusko jako spojenec Íránu obavy rozptyluje a tvrdí, že operace v Búšehru bude kontrolovat. Provoz elektrárny podle něj není nijak spojen s jinými nukleárními aktivitami Íránu, například s obohacováním uranu.
