Moskva - Obě komory ruského parlamentu vyzvaly prezidenta Dmitrije Medveděva, aby uznal samostatnost gruzínských separatistických provincií Jižní Osetie a Abcházie. Tbilisi po hlasování zdůraznilo, že jde o pokračování ruské agrese vůči Gruzii. Zatím není jasné, zda výzvu parlamentu Medveděv vyslyší, rozhodnutí totiž není pro prezidenta závazné.
V horní komoře parlamentu, Radě federace, a o několik hodin později i v dolní komoře, Státní dumě, hlasovali poslanci jednomyslně pro návrh na uznání nezávislosti. Boris Gryzlov, předseda Státní dumy, prohlásil: „Je jasné, že v této otázce zastáváme jednotné stanovisko.“ Lídři obou separatistických území tvrdí, že na samostatnost mají větší právo než Kosovo. „Uznání suverenity Jižní Osetie a Abcházie je jediný způsob jak zabránit gruzínské agresi,“ prohlásil jihoosetínský prezident Eduard Kokojev. Ve stejném smyslu se vyjádřil i abcházský prezident Sergej Bagapš.
Výsledek hlasování obou komor parlamentu není pro Kreml závazný. Vyřešení statusu provincií je jedním ze 6 bodů příměří, které mezi Gruzií a Ruskem zprostředkovala 12. srpna Evropská unie. Rusko ani žádný jiný ze členských států Organizace spojených národů zatím tyto dva státy neuznal.
„Jde o jakýsi ruský protitah, který má čelit vrůstajícímu tlaku mezinárodního společenství,“ tvrdí o dnešním hlasování zpravodaj ČT v Moskvě Josef Pazderka. Ruský parlament se snaží vytvořit si zázemí pro možná mezinárodní jednání, ve kterých by se mohlo diskutovat o úplném uznání samostatnosti obou regionů.
Georgij Bokerija:
„Je to další krok v boji Ruska proti suverenitě Gruzie.“
Svět rozhodnutí ruského parlamentu odmítá
„Považujeme toto rozhodnutí za další krok v boji Ruska proti suverenitě Gruzie,“ uvedl v reakci na hlasování ruských poslanců náměstek gruzínského ministra zahraničí Georgij Bokerija. Pokud Medveděv dnešní výzvu přijme, půjde podle Bokeriji o vážné porušené mezinárodního práva. „Je to stejně neospravedlnitelné jako Stalinův útok na Finsko nebo nacistická okupace Evropy. Je to proti normám mezinárodního práva a je to výzva mezinárodnímu společenství,“ reagoval na rozhodnutí ruského parlamentu gruzínský prezident Michail Saakašvili.
Německá vláda podle svého mluvčího doufá, že prezident tuto výzvu nevyslyší, protože odporuje principu územní celistvosti Gruzie. Kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že neočekává, že by Medveděv podepsal rezoluci o uznání dvou gruzínských odbojných provincií za nezávislé státy. Opačný postup by podle ní jen zvýšil napětí v beztak již kritické situaci.
Americké ministerstvo zahraničí označilo výzvu ruského parlamentu k uznání separatistických regionů v Gruzii za nepřijatelnou. Francie v reakci připomněla, že nadále uznává nezávislost, územní celistvost a svébytnost Gruzie v mezinárodně uznávaných hranicích a vybídla k politickému řešení konfliktů v Gruzii. Británie vyjádřila v souvislosti s hlasování v ruském parlamentu politování, že se tím jen zvýší napětí v regionu.
Co bude, když Rusko uzná samostatnost regionů?
Evropská unie už ohlásila, že 1. září bude kvůli problému Gruzie speciálně jednat. Unie chce vyvinout mnohem větší tlak na Rusko, aby se stáhlo z celé Gruzie a také z provincií Abcházie a Jižní Osetie.
Západ podporuje požadavek Gruzie na územní integritu. Francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner už ale prohlásil, že unie nezvažuje kvůli rozhodnutí ruského parlamentu žádné sankce.
Pokud by ruský prezident nezávislost obou provincií podpořil, mohla by Jižní Osetie a Abcházie žádat o uznání i OSN. Jejich žádost by však s největší pravděpodobností neprošla v Radě bezpečnosti OSN, kde mají kromě dalších právo veta také Spojené státy, hlavní spojenec Gruzie.
Jižní Osetie a Abcházie jednostranně vyhlásily nezávislost na Gruzii po válce začátkem 90. let. Teď se jejich vedení ohání mezinárodním uznáním Kosova. Ani jednu z provincií ale zatím Rusko ani žádný jiný ze států OSN neuznal.
Hlasování se konalo v době, kdy se kvůli situaci na Kavkaze rozhořela mezinárodní krize. Začátkem tohoto měsíce se Gruzie pokusila silou obnovit kontrolu nad Jižní Osetií. Rusko proti ní poprvé od rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 použilo armádu mimo své území. Saakašvili tvrdí, že Rusko nadále okupuje velkou část gruzínského území a podle všeho se odtud nechystá své síly stáhnout. Devátý den po podepsání příměří Rusko ovládá obě vzbouřenecké provincie a v rozporu s mírovým plánem okupuje okolní nárazníkové zóny, stejně jako strategický přístav Poti na gruzínském území.
Rada federace:
„Rada federace bere v úvahu opakované žádosti Jižní Osetie a Abcházie o uznání jejich nezávislosti, včetně těch z 22. a 24. srpna, a navrhuje uznat nezávislost Jižní Osetie a Abcházie.“
Rusko je připraveno i na zmrazení vztahů s NATO, WTO pro něj prý není přínos
Ruský prezident Medveděv dnes prohlásil, že Moskva je připravena na jakékoli sankce, které by vůči ní mohla přijmout Severoatlantická aliance, a to včetně úplného zmrazení vztahů. „Na naší spolupráci je především zainteresována aliance, nikoli Ruská federace,“ citovala Medveděva agentura ITAR-TASS. „Pokud oni tuto spolupráci v podstatě přerušují, pro nás to nic hrozného znamenat nebude. Jsme připraveni přijmout jakékoli rozhodnutí až po úplné přerušení vztahů. Samozřejmě by to byl nežádoucí vývoj událostí, a já doufám, že naši partneři se nad tím zamyslí,“ poznamenal Medveděv na adresu aliance.
Británie dala v reakci na jeho prohlášení najevo, že by úplné zmrazení vztahů mezi NATO a Ruskem považovala za chybné, přestože je aliance všeobecně znepokojena ruskou vojenskou akcí v Gruzii. „Soudíme, že by bylo chybou zmrazit veškeré kontakty mezi NATO a Ruskem, které jsou tak potřebné,“ řekla médiím mluvčí britského ministerstva zahraničí.
Případný vstup do Světové obchodní organizace (WTO) nebude pro Rusko znamenat prakticky žádný přínos, řekl dnes na zasedání vlády ruský premiér Vladimir Putin. Moskva proto podle něj hodlá odstoupit od některých závazků, k nimž se Rusko v rámci přípravných jednání o členství ve WTO už přihlásilo. Ruský vstup do WTO byl donedávna na spadnutí, akce ruských vojsk v Gruzii ale vyhlídky Moskvy výrazně zkomplikovaly.
Cheney v září do Gruzie
Bílý dům dnes oznámil, že viceprezident Dick Cheney navštíví v září Gruzii. USA tím po gruzínsko-ruském konfliktu chtějí ukázat podporu malému, ale důležitému spojenci. Cheney se má v Tbilisi setkat s prezidentem Michailem Saakašvilim. Při evropské cestě, kterou začne 2. září, navštíví ještě Ukrajinu, Ázerbájdžán a Itálii.
