Ruský agent Kovtun nevypovídal, nedostal soudní povolení

Londýn/Moskva - Dmitrij Kovtun podezřelý z vraždy bývalého ruského agenta KGB Alexandra Litviněnka nebude vypovídat. Uvedla to britská BBC. Kovtun původně plánoval, že prostřednictvím telekonference z Moskvy předloží důkazy o své nevině. Teď ale tvrdí, že mu to ruské úřady znemožňují. Vyšetřovatelé podezřívají kremelské agenty Kovtuna a Andreje Lugového, že Litviněnka otrávili v roce 2006 v londýnském hotelu radioaktivním poloniem.

V březnu tohoto roku informoval Kovtun britské úřady, které případ po letech znovu otevřely, že je připraven předložit důkazy o své nevině a vnést světlo do tajemné kauzy. Nyní ale tvrdí, že nebyl schopen se zkontaktovat s příslušným ruským vyšetřovatelem, který by mu vydal povolení promluvit o utajených skutečnostech.

Přitom měl od britského soudu čtyři měsíce na to, aby si obsáhlý spis celého případu se svými právními zástupci prostudoval. „Interpretace zdejších komentátorů jsou takové, že Kovtun jednoduše soud napálil,“ popsal spolupracovník ČT Ivan Kytka.

Nahrávám video
V Británii probíhá veřejné vyšetřování Litviněnkovy smrti
Zdroj: ČT24

Ten také připomněl, že soudní šetření pokračuje i bez Kovtuna a že jednou z jeho klíčových postav je německý svědek vystupující pod kryptou „D3“. Tento člověk má být známým obou podezřelých. Jak Kovtun, tak Lugovoj se „D3“ měli údajně svěřit o plánu na likvidaci Litviněnka pomocí radioaktivní látky nasypané do čaje v jedné z londýnských restaurací. „Svědectví je pronášeno za zavřenými dveřmi a není tedy možné, alespoň britští novináři se tomu vyhýbají, objektivně zhodnotit jeho věrohodnost,“ doplnil Ivan Kytka.

Dmitrij Kovtun a Andrej Lugovoj se znají od dětství, oba pocházejí z vojenských rodin a vyrůstali v sousedství. Společně studovali také vojenskou akademii v Moskvě v 80. letech 20. století a společně poté pracovali pro KGB. Po rozpadu Sovětského svazu oba pracovali pro soukromé bezpečnostní agentury. Nyní jsou úspěšnými podnikateli. 

Bývalý agent KGB na smrtelné posteli obvinil Putina

Sám Litviněnko obvinil těsně před svou smrtí Putina, že to je právě on, kdo stojí za jeho vraždou. „Možná umlčíte jednoho člověka, protesty z celého světa se vám budou ozývat v uších po zbytek vašeho života,“ napsal agent šéfovi Kremlu.

Veřejné vyšetřování začalo letos v lednu poté, co ho loni na žádost Litviněnkovy vdovy připustila britská vláda. První neveřejné vyšetřování před devíti lety se totiž nesmělo dotknout tajných důkazů spojených s možnou rolí Ruska při zabití agenta. Právě tyto informace jsou ale podle Mariny Litviněnkové klíčové.  

Agent Litviněnko pracoval nejdříve pro Sovětský svaz a poté pro Rusko. Později ale začal kritizovat vedení země i poměry v rozvědce. Nakonec v roce 2001 získal politický azyl v Británii, přijal britské občanství a pracoval pro tajnou službu MI6.

Na podzim 2006 se sešel se dvěma ruskými agenty a tři týdny poté zemřel. Podle dosavadních vyšetřování byl otráven izotopem polonia 210. Ten mu měli dát agenti do čaje. Podle právního poradce vyšetřovatelů Robina Tama existují důkazy o tom, že byl agent otráven poloniem dokonce dvakrát.

  • Daily Telegraph míní, že byl Litviněnko odstraněn kvůli investigativní práci, kterou prováděl po odchodu z Ruska v řadě evropských zemí. Prý byl dokonce objeven zvukový záznam, na němž Litviněnko podrobně popisuje vztahy mezi Putinem a jedním z nejobávanějších zločinců na světě.

Anatolij Litviněnko byl dvanáctiletý chlapec, když přišel v britské metropoli o otce. O jeho riskantním zaměstnání věděl. „Žili jsme ale normální život jako rodina, i když táta byl často na cestách. Anglii miloval. Obdivoval tu svobodu projevu a to, že tu lidé mohli jít volit, koho chtěli,“ vzpomíná Anatolij, podle něhož je současný vládce Kremlu zodpovědný za smrt jeho otce. „Možná vydal přímo rozkaz, možná ne. Ale protože v Rusku funguje moc tak, že jde vždy shora, tak má (Putin) na vraždě svůj podíl.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Útoky na Írán si dosud vyžádaly 555 obětí, uvedl Červený půlměsíc

Při amerických a izraelských útocích na Írán, které začaly v sobotu, dosud zahynulo 555 lidí, uvedl v pondělí íránský Červený půlměsíc. Informace z Íránu jsou zatím velmi kusé a nelze je ověřit z nezávislých zdrojů. Údery USA a Izraele zasáhly 24 íránských provincií i hlavní město Teherán. Íránci odpověděli odpálením raket a vysláním dronů na Izrael a americké základny v regionu. Při operaci zemřeli v akci nejméně čtyři američtí vojáci.
11:32Aktualizovánopřed 17 mminutami

Macron nařídil navýšit počet jaderných zbraní, o odstrašení jedná s dalšími státy

Francie a Německo v reakci na bezpečnostní situaci zahájí užší spolupráci v oblasti vojenského odstrašení, která bude koordinovat strategickou spolupráci – včetně konzultací ohledně vhodné kombinace konvenčních a francouzských jaderných kapacit. V prohlášení to uvedli francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Informace přichází poté, co Macron uvedl, že nařídil zvýšit počet francouzských jaderných zbraní a že Francie musí zvážit rozšíření své jaderné strategie na celou Evropu. O programu nukleárního odstrašení jedná Paříž i s Varšavou.
16:24Aktualizovánopřed 30 mminutami

Trumpa překvapily odvetné údery Íránu vůči arabským zemím

Americký prezident Donald Trump v pondělí v rozhovoru se stanicí CNN prohlásil, že ačkoliv americká armáda „dává Íráncům pořádně na frak“, „velká vlna“ útoků teprve přijde. Dál řekl, že Spojené státy jsou v operaci rychlejší, než předpokládaly. Podle něj zatím Washington neví, kdo převezme vedení Íránu po zabitém duchovním vůdci Alím Chameneím. Také vyjádřil překvapení nad tím, že Teherán v odvetě zasahuje arabské země.
18:00Aktualizovánopřed 47 mminutami

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
01:38Aktualizovánopřed 56 mminutami

Saúdská Arábie a Katar hrozí Íránu odvetou

V Jeruzalémě se ráno ozvalo několik výbuchů a rozezněly se sirény. Armáda dříve varovala, že Írán vypálil na Izrael další rakety, píše agentura AFP. Exploze byly slyšet i v oblasti Tel Avivu v centrální části země. Útoky hlásí i Bahrajn, Katar, Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty. Některé zasažené země už pohrozily Teheránu odvetou.
08:30Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelské údery na Libanon si vyžádaly nejméně 31 mrtvých a 149 zraněných

Nejméně 31 mrtvých a 149 zraněných si vyžádaly údery izraelské armády na Libanon, informovalo libanonské ministerstvo zdravotnictví, které citovala agentura Reuters. Podle AP jsou zhruba dvě třetiny mrtvých a zraněných na jihu Libanonu. Hizballáh předtím podle Reuters zaútočil v reakci na zabití íránského duchovního vůdce Alího Chameneího drony a střelami na izraelské území. Stovky izraelských letadel zaútočily v pondělí na cíle v Libanonu a v Íránu současně, dodal později mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Šéf zpravodajské služby Hizballáhu Husajn Mukalled přišel o život.
02:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
09:08Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Důkazy o zamýšleném íránském útoku zřejmě chybí. Trump jím obhajoval údery na Teherán

Představitelé vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa neposkytli zákonodárcům v Kongresu důkazy o tom, že Írán chystal útok na americké síly, napsala agentura Reuters. Bílý dům přitom tímto zdůvodňoval, proč zahájil údery proti Teheránu. Většina demokratů a někteří republikáni navíc odsoudili rozhodnutí zaútočit bez souhlasu Kongresu, který vyžaduje americká ústava. Trump však není prvním prezidentem, který testoval limity tohoto pravidla.
před 1 hhodinou
Načítání...