Ruský agent Kovtun nevypovídal, nedostal soudní povolení

Londýn/Moskva - Dmitrij Kovtun podezřelý z vraždy bývalého ruského agenta KGB Alexandra Litviněnka nebude vypovídat. Uvedla to britská BBC. Kovtun původně plánoval, že prostřednictvím telekonference z Moskvy předloží důkazy o své nevině. Teď ale tvrdí, že mu to ruské úřady znemožňují. Vyšetřovatelé podezřívají kremelské agenty Kovtuna a Andreje Lugového, že Litviněnka otrávili v roce 2006 v londýnském hotelu radioaktivním poloniem.

V březnu tohoto roku informoval Kovtun britské úřady, které případ po letech znovu otevřely, že je připraven předložit důkazy o své nevině a vnést světlo do tajemné kauzy. Nyní ale tvrdí, že nebyl schopen se zkontaktovat s příslušným ruským vyšetřovatelem, který by mu vydal povolení promluvit o utajených skutečnostech.

Přitom měl od britského soudu čtyři měsíce na to, aby si obsáhlý spis celého případu se svými právními zástupci prostudoval. „Interpretace zdejších komentátorů jsou takové, že Kovtun jednoduše soud napálil,“ popsal spolupracovník ČT Ivan Kytka.

Nahrávám video

Ten také připomněl, že soudní šetření pokračuje i bez Kovtuna a že jednou z jeho klíčových postav je německý svědek vystupující pod kryptou „D3“. Tento člověk má být známým obou podezřelých. Jak Kovtun, tak Lugovoj se „D3“ měli údajně svěřit o plánu na likvidaci Litviněnka pomocí radioaktivní látky nasypané do čaje v jedné z londýnských restaurací. „Svědectví je pronášeno za zavřenými dveřmi a není tedy možné, alespoň britští novináři se tomu vyhýbají, objektivně zhodnotit jeho věrohodnost,“ doplnil Ivan Kytka.

Dmitrij Kovtun a Andrej Lugovoj se znají od dětství, oba pocházejí z vojenských rodin a vyrůstali v sousedství. Společně studovali také vojenskou akademii v Moskvě v 80. letech 20. století a společně poté pracovali pro KGB. Po rozpadu Sovětského svazu oba pracovali pro soukromé bezpečnostní agentury. Nyní jsou úspěšnými podnikateli. 

Bývalý agent KGB na smrtelné posteli obvinil Putina

Sám Litviněnko obvinil těsně před svou smrtí Putina, že to je právě on, kdo stojí za jeho vraždou. „Možná umlčíte jednoho člověka, protesty z celého světa se vám budou ozývat v uších po zbytek vašeho života,“ napsal agent šéfovi Kremlu.

Veřejné vyšetřování začalo letos v lednu poté, co ho loni na žádost Litviněnkovy vdovy připustila britská vláda. První neveřejné vyšetřování před devíti lety se totiž nesmělo dotknout tajných důkazů spojených s možnou rolí Ruska při zabití agenta. Právě tyto informace jsou ale podle Mariny Litviněnkové klíčové.  

Agent Litviněnko pracoval nejdříve pro Sovětský svaz a poté pro Rusko. Později ale začal kritizovat vedení země i poměry v rozvědce. Nakonec v roce 2001 získal politický azyl v Británii, přijal britské občanství a pracoval pro tajnou službu MI6.

Na podzim 2006 se sešel se dvěma ruskými agenty a tři týdny poté zemřel. Podle dosavadních vyšetřování byl otráven izotopem polonia 210. Ten mu měli dát agenti do čaje. Podle právního poradce vyšetřovatelů Robina Tama existují důkazy o tom, že byl agent otráven poloniem dokonce dvakrát.

  • Daily Telegraph míní, že byl Litviněnko odstraněn kvůli investigativní práci, kterou prováděl po odchodu z Ruska v řadě evropských zemí. Prý byl dokonce objeven zvukový záznam, na němž Litviněnko podrobně popisuje vztahy mezi Putinem a jedním z nejobávanějších zločinců na světě.

Anatolij Litviněnko byl dvanáctiletý chlapec, když přišel v britské metropoli o otce. O jeho riskantním zaměstnání věděl. „Žili jsme ale normální život jako rodina, i když táta byl často na cestách. Anglii miloval. Obdivoval tu svobodu projevu a to, že tu lidé mohli jít volit, koho chtěli,“ vzpomíná Anatolij, podle něhož je současný vládce Kremlu zodpovědný za smrt jeho otce. „Možná vydal přímo rozkaz, možná ne. Ale protože v Rusku funguje moc tak, že jde vždy shora, tak má (Putin) na vraždě svůj podíl.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko podniklo rozsáhlé útoky na Ukrajinu, Kyjev hlásí osm mrtvých

Rusko od středečního večera přes noc na čtvrtek ve vlnách ostřelovalo balistickými raketami, řízenými střelami a bezpilotními letouny Kyjev a další ukrajinská města. Metropole hlásí osm obětí, dalších 56 osob včetně dvou dětí utrpělo zranění. Zasaženo bylo 28 míst, hlavně obytné budovy a civilní infrastruktura. Polsko kvůli úderům preventivně vyslalo své stíhačky, po zhruba dvou a půl hodinách akci ukončilo, nezaznamenalo prý žádné narušení vzdušného prostoru. Před útoky ve středu varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
včeraAktualizovánopřed 6 mminutami

USA neprodloužily obchodní dohodu s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo. Uvedla to novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezónní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
před 3 hhodinami

Žháři při útocích v Soluni zabili matku političky řecké vládní strany

Při třech útocích v řecké Soluni na domy, v nichž bydlí členové vládní pravicové strany Nová Demokracie (ND), bylo časně ráno zraněno pět lidí. Jedna žena utrpěla rozsáhlé popáleniny a zraněním v nemocnici podlehla. Informoval o tom deník Kathimerini.
před 9 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
před 10 hhodinami

VideoNemocnice v Evropě se připravují na další vlnu veder

Evropské státy po extrémní vlně veder počítají oběti po tisících. Podle nejnovější statistiky ve Španělsku zemřelo v červnu kvůli vysokým teplotám víc než tisíc lidí. Francie zaznamenala v posledním rekordně horkém týdnu o tisícovku víc úmrtí než je v tomto období obvyklé. Světová zdravotnická organizace varuje, že Evropa je nejrychleji oteplující se kontinent, který za poslední čtyři roky zaznamenal kvůli horkům dvě stě tisíc úmrtí. A kritická situace nekončí. Ve čtvrtek mají čtyřicetistupňová vedra sevřít Portugalsko a nemocnice napříč Evropou se připravují na další vlnu extrémních teplot.
před 10 hhodinami

„Byli jsme opuštěni“. Venezuelská vláda čelí po zemětřeseních kritice

Ve Venezuele téměř týden po dvojici ničivých zemětřesení pokračují záchranné práce, které usilují o nalezení přeživších a vyprošťování těl. Podle agentury AP však místní obyvatelé hovoří o tom, že vláda jim v době, kdy na tom nejvíce záleželo, neposkytla dostatečnou pomoc. Podle nejnovějších vládních údajů si katastrofa vyžádala nejméně 2295 obětí a nejméně 11 267 zraněných. V zemi působí i zahraniční záchranáři včetně českého týmu.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 10 hhodinami

Evropský pohled