Ruský agent Kovtun nevypovídal, nedostal soudní povolení

Londýn/Moskva - Dmitrij Kovtun podezřelý z vraždy bývalého ruského agenta KGB Alexandra Litviněnka nebude vypovídat. Uvedla to britská BBC. Kovtun původně plánoval, že prostřednictvím telekonference z Moskvy předloží důkazy o své nevině. Teď ale tvrdí, že mu to ruské úřady znemožňují. Vyšetřovatelé podezřívají kremelské agenty Kovtuna a Andreje Lugového, že Litviněnka otrávili v roce 2006 v londýnském hotelu radioaktivním poloniem.

V březnu tohoto roku informoval Kovtun britské úřady, které případ po letech znovu otevřely, že je připraven předložit důkazy o své nevině a vnést světlo do tajemné kauzy. Nyní ale tvrdí, že nebyl schopen se zkontaktovat s příslušným ruským vyšetřovatelem, který by mu vydal povolení promluvit o utajených skutečnostech.

Přitom měl od britského soudu čtyři měsíce na to, aby si obsáhlý spis celého případu se svými právními zástupci prostudoval. „Interpretace zdejších komentátorů jsou takové, že Kovtun jednoduše soud napálil,“ popsal spolupracovník ČT Ivan Kytka.

27 minut
V Británii probíhá veřejné vyšetřování Litviněnkovy smrti
Zdroj: ČT24

Ten také připomněl, že soudní šetření pokračuje i bez Kovtuna a že jednou z jeho klíčových postav je německý svědek vystupující pod kryptou „D3“. Tento člověk má být známým obou podezřelých. Jak Kovtun, tak Lugovoj se „D3“ měli údajně svěřit o plánu na likvidaci Litviněnka pomocí radioaktivní látky nasypané do čaje v jedné z londýnských restaurací. „Svědectví je pronášeno za zavřenými dveřmi a není tedy možné, alespoň britští novináři se tomu vyhýbají, objektivně zhodnotit jeho věrohodnost,“ doplnil Ivan Kytka.

Dmitrij Kovtun a Andrej Lugovoj se znají od dětství, oba pocházejí z vojenských rodin a vyrůstali v sousedství. Společně studovali také vojenskou akademii v Moskvě v 80. letech 20. století a společně poté pracovali pro KGB. Po rozpadu Sovětského svazu oba pracovali pro soukromé bezpečnostní agentury. Nyní jsou úspěšnými podnikateli. 

Bývalý agent KGB na smrtelné posteli obvinil Putina

Sám Litviněnko obvinil těsně před svou smrtí Putina, že to je právě on, kdo stojí za jeho vraždou. „Možná umlčíte jednoho člověka, protesty z celého světa se vám budou ozývat v uších po zbytek vašeho života,“ napsal agent šéfovi Kremlu.

Veřejné vyšetřování začalo letos v lednu poté, co ho loni na žádost Litviněnkovy vdovy připustila britská vláda. První neveřejné vyšetřování před devíti lety se totiž nesmělo dotknout tajných důkazů spojených s možnou rolí Ruska při zabití agenta. Právě tyto informace jsou ale podle Mariny Litviněnkové klíčové.  

Agent Litviněnko pracoval nejdříve pro Sovětský svaz a poté pro Rusko. Později ale začal kritizovat vedení země i poměry v rozvědce. Nakonec v roce 2001 získal politický azyl v Británii, přijal britské občanství a pracoval pro tajnou službu MI6.

Na podzim 2006 se sešel se dvěma ruskými agenty a tři týdny poté zemřel. Podle dosavadních vyšetřování byl otráven izotopem polonia 210. Ten mu měli dát agenti do čaje. Podle právního poradce vyšetřovatelů Robina Tama existují důkazy o tom, že byl agent otráven poloniem dokonce dvakrát.

  • Daily Telegraph míní, že byl Litviněnko odstraněn kvůli investigativní práci, kterou prováděl po odchodu z Ruska v řadě evropských zemí. Prý byl dokonce objeven zvukový záznam, na němž Litviněnko podrobně popisuje vztahy mezi Putinem a jedním z nejobávanějších zločinců na světě.

Anatolij Litviněnko byl dvanáctiletý chlapec, když přišel v britské metropoli o otce. O jeho riskantním zaměstnání věděl. „Žili jsme ale normální život jako rodina, i když táta byl často na cestách. Anglii miloval. Obdivoval tu svobodu projevu a to, že tu lidé mohli jít volit, koho chtěli,“ vzpomíná Anatolij, podle něhož je současný vládce Kremlu zodpovědný za smrt jeho otce. „Možná vydal přímo rozkaz, možná ne. Ale protože v Rusku funguje moc tak, že jde vždy shora, tak má (Putin) na vraždě svůj podíl.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Salvadorec, který se stal symbolem migrační politiky Trumpa, je na svobodě

Salvadorec Kilmar Ábrego García, jehož v březnu administrativa prezidenta Donalda Trumpa protiprávně deportovala, aby se pak do země vrátil, byl propuštěn z detenčního zařízení pro migranty. Stalo se tak na základě čtvrtečního rozhodnutí americké soudkyně, píše agentura AP. Garcíovi však nadále hrozí druhá deportace. Bílý dům oznámil, že se proti rozhodnutí soudu odvolá.
před 1 hhodinou

USA se chystají zabavit další lodě s venezuelskou ropou, píše Reuters

Spojené státy se chystají zabavit další lodě převážející venezuelskou ropu, uvedla ve čtvrtek agentura Reuters s odvoláním na své zdroje. První takto zabavená loď by zatím měla podle Bílého domu směřovat do některého z amerických přístavů. Washington zároveň podle tiskových agentur uvalil sankce na dalších šest tankerů přepravujících venezuelskou ropu a také na tři synovce venezuelského prezidenta Nicoláse Madura.
před 4 hhodinami

Babiš se v Bruselu setkal s von der Leyenovou, řešili i Ukrajinu

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) přijel do Bruselu na své první setkání s předsedkyní Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou od svého současného jmenování do funkce. Šéfka EK ocenila Babišovu podporu posilování konkurenceschopnosti Evropy. Schůzku označila za dobrou a uvedla, že diskutovali také o posilování Kyjeva na cestě k míru v rusko-ukrajinské válce. O produktivní schůzce hovořil i předseda unijních summitů António Costa.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Přívalové deště zaplavily uprchlické tábory v Pásmu Gazy

Nad východním Středomořím vrcholí zimní bouře Byron. Dvoudenní srážkové úhrny na některých místech překročily dvě stě litrů vody na metr čtvereční. Déšť ještě zhoršil už tak těžké podmínky, v jakých žijí obyvatelé Pásma Gazy, neboť voda zaplavila stovky stanů v provizorních uprchlických táborech.
před 5 hhodinami

Ukrajinská SBU zasáhla ruskou ropnou platformu v Kaspickém moři

Drony tajné služby SBU zasáhly ruskou těžební plošinu v Kaspickém moři, uvádí ukrajinská média, podle nichž jde o první takový zásah v Kaspickém moři. Není ale jasné, kdy k němu došlo. Rusko zároveň tvrdí, že jeho protivzdušná obrana v noci na čtvrtek sestřelila nejméně 287 dronů. AFP píše o jednom z nejrozsáhlejších útoků, které ukrajinská armáda podnikla na sousední zemi za téměř čtyři roky plnohodnotné války, kterou Moskva rozpoutala.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

USA chtějí v Donbasu „demilitarizovanou ekonomickou zónu“, řekl Zelenskyj

USA podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského trvají na vytvoření demilitarizované „svobodné ekonomické zóny“ mezi ruskými a ukrajinskými vojsky na východě Ukrajiny. Američany navrhovaný kompromis má spočívat v tom, že se ukrajinské síly stáhnou z té části Doněcké oblasti v Donbasu na východě Ukrajiny, kterou dosud kontrolují, ale ruská vojska na toto území nevstoupí. Američané ovšem nevědí, kdo bude toto území řídit, řekl Zelenskyj podle serveru BBC News.
před 5 hhodinami

Pellegrini vetoval zákon o zrušení úřadu pro whistleblowery

Slovenský prezident Peter Pellegrini vetoval zákon o zrušení úřadu na ochranu oznamovatelů, který vládní koalice premiéra Roberta Fica (Smer) v úterý prosadila v parlamentu navzdory odporu menšinové opozice. Ta se ve středu obrátila na ústavní soud s žádostí, aby zákon přezkoumal a pozastavil účinnost normy, která by měla vstoupit do praxe na začátku roku 2026. Výhrady vůči návrhu zákona již dříve vyjádřila Evropská komise (EK) a také slovenský generální prokurátor Maroš Žilinka.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Časopis TIME vyhlásil osobností roku architekty AI

Dopady umělé inteligence (AI) jsou stále více cítit v našich životech. Například chatbot ChatGPT od společnosti OpenAI využívá zhruba 700 milionů uživatelů týdně, sdělil tvůrce tohoto nástroje v září. Lidé si oblíbili také další AI nástroje jako Gemini nebo Claude. Magazín TIME zareagoval na tento trend vyhlášením osobností roku „architekty AI“. Redakce magazínu obvykle vyhlašuje člověka, který v uplynulém roce nejvíce ovládl zpravodajství a veřejný život.
před 7 hhodinami
Načítání...