Ruský agent Kovtun nevypovídal, nedostal soudní povolení

Londýn/Moskva - Dmitrij Kovtun podezřelý z vraždy bývalého ruského agenta KGB Alexandra Litviněnka nebude vypovídat. Uvedla to britská BBC. Kovtun původně plánoval, že prostřednictvím telekonference z Moskvy předloží důkazy o své nevině. Teď ale tvrdí, že mu to ruské úřady znemožňují. Vyšetřovatelé podezřívají kremelské agenty Kovtuna a Andreje Lugového, že Litviněnka otrávili v roce 2006 v londýnském hotelu radioaktivním poloniem.

V březnu tohoto roku informoval Kovtun britské úřady, které případ po letech znovu otevřely, že je připraven předložit důkazy o své nevině a vnést světlo do tajemné kauzy. Nyní ale tvrdí, že nebyl schopen se zkontaktovat s příslušným ruským vyšetřovatelem, který by mu vydal povolení promluvit o utajených skutečnostech.

Přitom měl od britského soudu čtyři měsíce na to, aby si obsáhlý spis celého případu se svými právními zástupci prostudoval. „Interpretace zdejších komentátorů jsou takové, že Kovtun jednoduše soud napálil,“ popsal spolupracovník ČT Ivan Kytka.

Nahrávám video

Ten také připomněl, že soudní šetření pokračuje i bez Kovtuna a že jednou z jeho klíčových postav je německý svědek vystupující pod kryptou „D3“. Tento člověk má být známým obou podezřelých. Jak Kovtun, tak Lugovoj se „D3“ měli údajně svěřit o plánu na likvidaci Litviněnka pomocí radioaktivní látky nasypané do čaje v jedné z londýnských restaurací. „Svědectví je pronášeno za zavřenými dveřmi a není tedy možné, alespoň britští novináři se tomu vyhýbají, objektivně zhodnotit jeho věrohodnost,“ doplnil Ivan Kytka.

Dmitrij Kovtun a Andrej Lugovoj se znají od dětství, oba pocházejí z vojenských rodin a vyrůstali v sousedství. Společně studovali také vojenskou akademii v Moskvě v 80. letech 20. století a společně poté pracovali pro KGB. Po rozpadu Sovětského svazu oba pracovali pro soukromé bezpečnostní agentury. Nyní jsou úspěšnými podnikateli. 

Bývalý agent KGB na smrtelné posteli obvinil Putina

Sám Litviněnko obvinil těsně před svou smrtí Putina, že to je právě on, kdo stojí za jeho vraždou. „Možná umlčíte jednoho člověka, protesty z celého světa se vám budou ozývat v uších po zbytek vašeho života,“ napsal agent šéfovi Kremlu.

Veřejné vyšetřování začalo letos v lednu poté, co ho loni na žádost Litviněnkovy vdovy připustila britská vláda. První neveřejné vyšetřování před devíti lety se totiž nesmělo dotknout tajných důkazů spojených s možnou rolí Ruska při zabití agenta. Právě tyto informace jsou ale podle Mariny Litviněnkové klíčové.  

Agent Litviněnko pracoval nejdříve pro Sovětský svaz a poté pro Rusko. Později ale začal kritizovat vedení země i poměry v rozvědce. Nakonec v roce 2001 získal politický azyl v Británii, přijal britské občanství a pracoval pro tajnou službu MI6.

Na podzim 2006 se sešel se dvěma ruskými agenty a tři týdny poté zemřel. Podle dosavadních vyšetřování byl otráven izotopem polonia 210. Ten mu měli dát agenti do čaje. Podle právního poradce vyšetřovatelů Robina Tama existují důkazy o tom, že byl agent otráven poloniem dokonce dvakrát.

  • Daily Telegraph míní, že byl Litviněnko odstraněn kvůli investigativní práci, kterou prováděl po odchodu z Ruska v řadě evropských zemí. Prý byl dokonce objeven zvukový záznam, na němž Litviněnko podrobně popisuje vztahy mezi Putinem a jedním z nejobávanějších zločinců na světě.

Anatolij Litviněnko byl dvanáctiletý chlapec, když přišel v britské metropoli o otce. O jeho riskantním zaměstnání věděl. „Žili jsme ale normální život jako rodina, i když táta byl často na cestách. Anglii miloval. Obdivoval tu svobodu projevu a to, že tu lidé mohli jít volit, koho chtěli,“ vzpomíná Anatolij, podle něhož je současný vládce Kremlu zodpovědný za smrt jeho otce. „Možná vydal přímo rozkaz, možná ne. Ale protože v Rusku funguje moc tak, že jde vždy shora, tak má (Putin) na vraždě svůj podíl.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ukrajina za poslední dva dny hlásí zasažení třinácti ruských plavidel

Velitel ukrajinských dronových jednotek Robert Brovdi, známý pod přezdívkou Maďar, napsal, že Ukrajina za posledních 48 hodin zasáhla v Černém a Azovském moři třináct ruských plavidel. Podle telegramových kanálů udeřili Ukrajinci drony také na Ruskem okupovaný Krym. Ruské ministerstvo obrany mezitím uvedlo, že jeho síly v noci zaútočily v Oděské oblasti na přístavy, zasáhly dvě lodě a také nádrže s palivem a mazivem. Prohlášení stran konfliktu nelze během války bezprostředně nezávisle ověřit.
08:15Aktualizovánopřed 5 mminutami

Nová generace, pečlivé plánování. Kdo je nový šéf ukrajinské armády Drapatyj

Ukrajina mění velení armády. Vrchním velitelem sil země, která se pátým rokem brání ruské agresi, jmenoval prezident Volodymyr Zelenskyj Mychajla Drapatého. Ve funkci nahradil Oleksandra Syrského. Nový šéf ukrajinských ozbrojených sil se do povědomí veřejnosti dostal v roce 2014, kdy bojoval proti Ruskem koordinovaným silám v Mariupolu.
07:56Aktualizovánopřed 14 mminutami

V rodném domě Adolfa Hitlera v Rakousku nyní sídlí policejní stanice

Rakouská vláda doufá, že přeměnou budovy na policejní stanici zabrání tomu, aby se stala poutním místem neonacistů.
před 16 mminutami

Orbán obvinil maďarskou vládu z potlačování demokracie

Bývalý národně konzervativní maďarský premiér Viktor Orbán obvinil novou vládu z potlačování demokracie v zemi a vyzval své stoupence k jejímu obnovení. Napsala to agentura Reuters, podle níž nyní Orbán učinil první důrazná politická prohlášení od drtivé porážky své strany Fidesz v dubnových parlamentních volbách. Expremiér vystoupil poté, co jeho politické uskupení tvrdilo, že prokuratura provedla razie v centru, které provozuje počítačové servery Fidesz.
před 1 hhodinou

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
02:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Brusel kvůli ruské účasti končí s financováním benátského bienále

Evropská komise odebrala grant dva miliony eur (zhruba 48,4 milionu korun) pořadateli benátského bienále kvůli letošní účasti Ruska na této přehlídce současného umění, která začala 9. května. Napsala o tom belgická agentura Belga s odvoláním na úterní prohlášení agentury Evropské komise pro vzdělání, audiovizi a kulturu (EACEA). Znovuotevření ruského pavilonu na jedné z nejznámějších přehlídek umění na světě poprvé od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu vyvolalo silnou kritiku.
před 2 hhodinami

Zelenskyj odvolal velitele armády Syrského, nahradit ho má Drapatyj

Novým hlavním velitelem ukrajinské armády bude Mychajlo Drapatyj, oznámil v úterý večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dosavadnímu veliteli Oleksandru Syrskému vyjádřil vděčnost. Server RBK-Ukrajina píše, že prezident Syrského odvolal. Drapatyj dosud působil jako velitel společných sil ukrajinské armády. V posledním týdnu tisíce lidí na Ukrajině vycházely do ulic na protest proti odvolání Mychajla Fedorova z pozice ministra obrany, žádaly i odchod Syrského. Fedorov změnu ocenil.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Válka s Íránem zatím USA stála přes 37 miliard dolarů, oznámil Hegseth

Válka Spojených států proti Íránu dosud stála 37,5 miliardy dolarů (zhruba 794 miliard korun). Podle agentury Reuters to americkým zákonodárcům řekl ministr obrany Pete Hegseth. Připustil také, že americká armáda potřebuje další peníze.
00:10Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.