New York - Rusko vetovalo rezoluci Rady bezpečnosti OSN k 20. výročí srebrenického masakru. Krveprolití z roku 1995 navrhované usnesení odsuzovalo a označovalo za genocidu. Ruský velvyslanec při OSN označil rezoluci za konfrontační, politicky motivovanou a nekonstruktivní. Z 15 členů Rady bezpečnosti se čtyři (Čína, Nigérie, Angola a Venezuela) zdrželi hlasování a zbylých deset zemí hlasovalo pro.
V textu rezoluce je odsouzeno povraždění více než 7000 Muslimů ze Srebrenice. Moskva namísto toho navrhovala, aby byly v dokumentu odsouzeny všechny závažné zločiny spáchané v devadesátých letech minulého století během válečných konfliktů v bývalé Jugoslávii.
Rezoluce se měla schvalovat již v úterý, hlasování bylo ale o den odloženo a Británie a Spojené státy se v mezičase snažily Rusko přesvědčit, aby usnesení nevetovalo.
Ruský velvyslanec při OSN Vitalij Čurkin: „Vina za to, co se dělo v minulosti, je kladena jen na jeden národ. Naše hlasování proti… nicméně neznamená, že jsme hluší k utrpení obětí ze Srebrenice a z dalších oblastí Bosny a Hercegoviny.“
Podle britského velvyslance při OSN Petera Wilsona je Londýn ruským vetem „pobouřen“. „Rusové svým činem pošpinili památku všech, kteří zemřeli během genocidy ve Srebrenici,“ uvedl Wilson. „Rusko bude muset obhájit své chování před rodinami více než 8000 lidí zavražděných během nejhoršího zvěrstva v Evropě od druhé světové války,“ dodal.
Podle předsedkyně sdružení srebrenických matek Muniry Subašičové, která při krveprolití přišla o svého manžela a syna, by se mělo Rusko za své veto stydět. „Dvacet let poté Rusko ukázalo, že podporuje zločin namísto spravedlnosti,“ uvedla.
Text rezoluce odsoudilo i Srbsko a bosenští Srbové. „Mezi Srby v Bosně a Hercegovině panuje shoda v tom, že tato rezoluce je protisrbská, protože nezmiňuje srbské oběti z oblasti Srebrenice. Proto nikdy nebude přijata všemi národy Bosny a Hercegoviny. Její přijetí (v RB OSN) z tohoto důvodu nebude mít pozitivní dopad,“ napsal již dříve v dopise generálnímu tajemníkovi OSN Srb Mladen Ivanić, současný předseda tříčlenné kolektivní hlavy bosenského státu.
Srbští a bosenskosrbští vůdci, kteří mají k Rusku velmi blízko, se snažili před hlasováním lobbovat u ruského prezidenta Vladimira Putina, aby zajistili neschválení rezoluce. Srbský premiér Aleksandar Vučić na mimořádném zasedání vlády v úterý v noci uvedl, že Brity navrhovaná rezoluce „jen rozděluje“ a přispívá k vyvolávání nenávisti.
Bosenskosrbské ozbrojené síly se v červenci 1995, na samém sklonku války v Bosně, zmocnily enklávy Srebrenica, která byla v té době pod ochranou jednotek OSN. Poté v okolí města povraždily sedm až osm tisíc muslimských (dnes bosňáckých) chlapců a mužů. Ostatky obětí tohoto masakru byly později nalezeny v různých masových hrobech. Řada lidí se ale dodnes pohřešuje.
