Rusko nerozmístí své rakety v Kaliningradské oblasti

Moskva - Rusko zatím nerozmístí rakety Iskander na základně v Kaliningradské oblasti. S odvoláním na nejmenovaného představitele generálního štábu ruské armády o tom informovala agentura Interfax. Podle jejích informací toto rozhodnutí souvisí se změnou postoje americké administrativy, která neurychluje plány na vybudování systému protiraketové obrany v Polsku a Česku.

„Realizace těchto plánů byla pozastavena, neboť nová americká administrativa neurychluje plány vybudování protiraketové obrany v Polsku a Česku,“ uvedl agentuře zdroj.

„Pokud je to pravda, byl by to samozřejmě velmi pozitivní krok,“ okomentovala to mluvčí velvyslance USA při NATO Kurta Volkera.

Změnu ruských plánů přivítal i šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg. „Vítám tuto změnu ruského postoje, doufám, že Moskva uznala, že když zvěstovala tento úmysl, že si sama škodila. Buďme rádi, že Vladimir Vladimirovič Putin k tomuto závěru došel,“ řekl.

Ruské ministerstvo obrany ale na zprávu zareagovalo prohlášením, že s rozmisťováním raket Rusko ještě ani nezačalo, proto jej nemůže ani pozastavit. „Zaprvé, aby se Iskandery u Kaliningradu rozmístily, nejdříve se musejí vyrobit. A dále, co znamená formulace pozastavit práce na rozmísťování. O jakých pracích se tu mluví? Ten, kdo to říká, vůbec neví, že jde o mobilní komplexy, které nepotřebují žádné inženýrské práce. Jednoduše v potřebnou dobu přijedou do určeného regionu a okamžitě budou připraveny k úderu,“ uvedl podle ITAR-TASS nejmenovaný zdroj z ministerstva.

Polsko nechtělo zprávy o změnách ruských záměrů komentovat. Podle prezidenta Lecha Kaczyńského má Varšava zatím informace, které se vzájemně popírají. Premiér Donald Tusk se v rámci ekonomického fóra v Davosu ve čtvrtek sejde s Vladimirem Putinem, se kterým by měl o tomto tématu hovořit.

Moskva proti záměru Washingtonu vybudovat v Česku radar a v Polsku umístit deset protiraketových střel od počátku protestuje a odmítá americké argumenty, že protiraketový štít je obranou USA a jejich spojenců před hrozbou z takových zemí, jako je například Írán. Moskva proto pohrozila, že pokud ve svých aktivitách budou Spojené státy pokračovat, rozmístí své rakety v Kaliningradské oblasti.

Raketa Iskander

  • střela země-země krátkého doletu (400 kilometrů) dlouhá 7,3 metru
  • může nést až 480 kilogramů nákladu - hlavici s kazetovou, tříštivou nebo průbojnou municí; je zřejmě schopná nést i termobarickou neboli vakuovou bombu nebo taktickou jadernou hlavici
  • vystřeluje se z mobilního odpalovacího zařízení, používá palubní navigaci a letovou kontrolu při vzletu a závěrečné fázi trajektorie pro navedení na cíl
  • existuje ve verzích Iskander M (SS-26) a Iskander E; dřívější verzi SS-21 Točka (Scarab) používalo Rusko v Čečensku a v Gruzii
  • Karel Schwarzenberg autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/641/64085.jpg
  • Kaliningradská oblast autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/644/64311.jpg
  • Rakety Iskander E a Točka autor: Štěpán Kotrba, zdroj: www.blisty.cz http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/507/50673.gif

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránský útok má oběti v Izraeli. V Dubaji se ozvaly exploze

Íránský raketový útok v Izraeli zabil dva lidi, napsal s odkazem na záchrannou službu server The Times of Israel (ToI). V Dubaji se večer podle novinářů agentury AFP ozvalo několik explozí, podle úřadů protivzdušná obrana sestřelovala íránské drony a rakety. Teherán cílí na městské oblasti v Perském zálivu kvůli přesunu amerických sil, tvrdí podle al-Džazíry íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí.
01:11Aktualizovánopřed 54 mminutami

Stávka na letišti u Berlína se dotkla desítek tisíc cestujících

Provoz na mezinárodním letišti Berlín-Braniborsko (BER) ochromila jednodenní stávka. Zrušeno bylo 445 letů pro 57 tisíc cestujících. Odborový svaz Verdi chce výstražnou stávkou přimět vedení letiště, aby předložilo lepší nabídku v jednáních o platech. Svaz zastupuje zhruba dva tisíce zaměstnanců. S Prahou berlínské letiště pravidelné spojení nemá.
před 1 hhodinou

Rusko deportuje ukrajinské děti systematicky, potvrdili vyšetřovatelé

Moskva se odvlékáním ukrajinských dětí dopouští zločinů proti lidskosti. Ve své zprávě to potvrdila nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise, kterou zřídila Rada pro lidská práva OSN. Komise vyvrátila ruské tvrzení, že jde o „evakuace“, a naopak potvrdila, že postup Moskvy v této věci je systematický a dohlíží na něj nejvyšší vedení země. Zachráněné děti popisují, jak jim ruské úřady i „náhradní rodiny“ bránily v návratu domů.
před 2 hhodinami

Francouzské Nice se připravuje na nepravděpodobné, ale ničivé tsunami

Tsunami jsou sice ve Středozemním moři výjimečné, ale přesto možné. Když přijdou, mohou přinášet velké škody. Podle analýz francouzských vědců je výjimečně zranitelná oblast kolem Nice. Proto právě tam vznikají série speciálních opatření.
před 3 hhodinami

Izrael provedl vzdušný úder v centru Bejrútu, předtím vyzval k evakuaci

Izrael v noci na středu provedl vzdušný úder ve čtvrti Bašúra v centru libanonské metropole Bejrútu, píše agentura Reuters s odvoláním na svědky, kteří slyšeli hlasitou explozi. Izraelská armáda krátce předtím vyzvala obyvatele k evakuaci budovy. Dřívější izraelský úder v Bejrútu podle libanonského ministerstva zdravotnictví zabil nejméně šest lidí a dalších 24 zranil. Izraelská armáda zároveň uvedla, že zahájila nové údery na militantní hnutí Hizballáh na jihu Libanonu.
před 3 hhodinami

Izrael zabil šéfa íránské bezpečnostní rady, potvrdil Teherán

Izraelský úder v noci na úterý zabil šéfa íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti Alího Larídžáního, který patřil po začátku izraelských a amerických úderů a zabití vůdce Alího Chameneího k nejvýše postaveným íránským činitelům. Informaci izraelské armády večer potvrdila íránská státní média. Teherán potvrdil také smrt náčelníka íránských polovojenských milic basídž Gholámrezy Solejmaního, kterého rovněž zabil izraelský úder.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ceny ropy se vrátily k růstu, obavy z vývoje na Blízkém východě nepolevují

Ceny ropy se v úterý opět vrátily k růstu. Na trhu přetrvávají obavy z dlouhodobějšího narušení dodávek kvůli uzavření Hormuzského průlivu v důsledku války na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent přidala 3,2 procenta a uzavřela na 103,42 dolaru za barel. Od začátku měsíce zdražila o 40 procent. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykázala nárůst ceny přes 3,6 procenta na 96,85 dolaru za barel. Kvůli íránským útokům také Spojené arabské emiráty znovu pozastavily provoz v ropném přístavu Fudžajra.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoKakaové boby nejdou na odbyt, dopady pociťují farmáři v západní Africe

Zatímco předloni kakaové boby kvůli suchu v cenách dosahovaly historických rekordů, teď nestojí ani třetinu. Silně to pociťují hlavně farmáři v Ghaně a Pobřeží slonoviny, kterým tak leží v zaplněných skladech nebo hnijí na stromech. Pokud nějaké prodali, ani téměř po půl roce za ně většinou nedostali zaplaceno. Někteří tak nemají ani na to, aby posílali děti do školy. Za pokles cen může dobrá úroda v době nižší poptávky. Řada producentů čokolády totiž začala právě kvůli předtím vysokým cenám vyrábět menší balení.
před 11 hhodinami
Načítání...