Štrasburk - Evropský soud pro lidská práva nemůže odsoudit způsob, jakým Rusko vyšetřovalo katyňský masakr. Poláci se kvůli tomu chtějí odvolat. K vraždám více než dvaceti tisíc Poláků během druhé světové války došlo už předtím, než Rusko podepsalo Evropskou úmluvu o lidských právech. Soud ale odsoudil Moskvu za ponižující zacházení s potomky obětí masakru. Ruská strana totiž odmítala jejich žádosti o informace ohledně smrti jejich blízkých. Dnešní rozsudek není pravomocný.
V ruské Katyni postřílela v roce 1940 sovětská tajná služba na 22 tisíc polských důstojníků. Celkem patnáct potomků obětí teď požaduje, aby ruská strana okolnosti masakru důkladně vyšetřila a zveřejnila. „Nepožadují žádné materiální odškodnění. Stačí, pokud jim bude umožněn přístup k dokumentaci zločinu,“ prohlásila advokátka obětí Anna Stavickaja. Ruští vyšetřovatelé práci na katyňském případu ukončili v roce 2004 - údajně proto, že nebylo možné určit totožnost obětí. Právě tento argument napadli příbuzní, s tím, že ostatky už v roce 1943 identifikovala německá komise.
Z ponižujícího zacházení Rusy obvinilo 15 příbuzných obětí katyňského masakru, štrasburský tribunál dnes dal zapravdu deseti z nich. Ruská justice odmítala žádosti pozůstalých o informace, za jakých okolností jejich blízcí zemřeli, i o jejich rehabilitaci. „To, že soud uznal, že je Rusko vinné ve věci ponižujícího zacházení s žalujícími, je nepříjemné pro prestiž Ruské federace a morální vítězství pro žalující,“ citovala agentura PAP Wojciecha Materského, šéfa Institutu politických studií Polské akademie věd a odborníka na dějiny SSSR.
Štrasburský tribunál také konstatoval, že nemůže zhodnotit, zda Rusko při vyšetřování masakru porušilo Evropskou úmluvu o lidských právech, protože se soudem nespolupracovalo a neposílalo mu vyžádané podklady. Podle právního zástupce pozůstalých po obětech katyňského masakru Ireneusze Kamińského jim rozsudek udělal radost, ale chtěli by ještě více. „Ta záležitost byla komplikovaná nejen z pohledu práva, ale i politicky,“ dodal Kamiński.
Rusové se radují - vyšetřovat nic nemusejí
Rozhodnutí soudu podle ruského zástupce Andreje Fjodorova odpovídá ruským zájmům, a proto nepředpokládá, že by se Moskva ještě odvolala. „Ve prospěch Ruska vyznívá rozhodnutí v hlavním bodu: obnovení vyšetřování katyňského případu je mimo rámec kompetencí soudu. To je nesporně pozitivní výsledek,“ řekl agentuře Interfax.
Případ z roku 1940 podle Fjodorova nespadá pod jurisdikci štrasburského soudu kvůli promlčení, jakkoli polští žalobci tvrdili opak a požadovali, aby Rusko masakr vyšetřilo a vypátralo viníky.
Pravda o katyňském masakru vyšla najevo až za vlády Gorbačova
Katyňský masakr a přístup Moskvy k němu dlouhodobě zatěžuje polsko-ruské vztahy. Sovětský režim z něho dlouhé desítky let obviňoval nacisty, pravdu o těchto událostech se ruská veřejnost dozvěděla až na přelomu 80. a 90. let v období Gorbačovovy perestrojky.
Až 13. dubna 1990 během návštěvy tehdejšího polského prezidenta Wojciecha Jaruzelského Moskva oficiálně připustila, že zločin byl dílem sovětské tajné policie NKVD. Rusko masakr vyšetřovalo od začátku 90. let do roku 2004, kdy ho hlavní vojenská prokuratura zastavila s tím, že viníci jsou již mrtví, a většinu dokumentů z vyšetřování utajnila.
Před dvěma lety se zdálo, že přelom je na dosah: ruský premiér Vladimir Putin se spolu se svým polským protějškem v Katyni poklonil památce obětí a odsoudil zločiny stalinismu. V témže roce, kdy nedaleko Katyně při leteckém neštěstí zahynul polský prezident Lech Kaczyński a jeho spolupracovníci, i poslanci ruského parlamentu ve zvláštním prohlášení uvedli, že zločin nařídilo sovětské vedení v čele se Stalinem.
Spor přesto nebyl plně urovnán. Otázka rehabilitace obětí totiž ještě zůstává otevřená a Moskva ani nepředala Varšavě všechny tajné dokumenty.
