Čím dál rozpolcenější je v pohledu na běžence německá společnost. Zatímco úřady se snaží odradit obyvatele balkánských států od toho, aby v zemi žádali o azyl, herec Til Schweiger hodlá pro uprchlíky za vlastní peníze postavit vzorovou ubytovnu. U části veřejnosti ale jeho nápad tvrdě narazil.
Spolkové úřady odhadují, že letos přijde do Německa až 600 tisíc uprchlíků. Jen 11 procent Němců si sice myslí, že uprchlíků už je v zemi příliš, zároveň ale dobrá polovina nechce v sousedství jejich ubytovnu. Ty jsou tak zejména v bývalé NDR terčem téměř každodenních protestů. Pravice v Sasku dokonce volá po obnovení hraničních kontrol.
Kromě uprchlíků ale přibývá i dobrovolných pomocníků. Objevila se dokonce výzva, aby němečtí turisté cestou z dovolených brali uprchlíky s sebou do auta a bezpečně je provezli do Německa. Til Schweiger vyzval své fanoušky, aby podpořili uprchlíky ve městě, kde žije, tedy v Hamburku. Úřady pro 800 z nich musely postavit stanové městečko. Pod výzvou na hercově facebookovém profilu se ale sešla řada rasistických komentářů a vyhlášený bouřlivák se neovládl. Proti otevřenému rasismu v diskusích se vyslovila i prominentní moderátorka veřejnoprávní televize ARD Anja Reschkeová - a sesypal se na ni příval nadávek.
Schweiger koupil stará kasárna a chce z nich udělat vzorovou ubytovnu. Jak se ale ukázalo při vzestupu hnutí Pegida, na část Němců už nemají výzvy celebrit a politiků vůbec žádný vliv. Vláda se zatím snaží emotivním klipem se záběry nuceného odsunu odradit aspoň balkánské běžence.
Německo se snaží odradit běžence z Balkánu od cesty do země
V nové kampani na Facebooku upozorňují úřady na vysoký počet odmítnutých žádostí o azyl a varují, že neúspěšní žadatelé o azyl mohou dostat několikaletý zákaz vstupu do Německa. Spolkový úřad pro migraci a uprchlíky (BAMF) zahájil kampaň tento týden. V nadcházejících dnech chce opakovaně vyvěšovat text v albánštině a v srbštině, v němž upozorňuje, že běženci ze západního Balkánu mají jen mizivou šanci získat v Německu azyl, 99,8 procenta takových žádostí německé úřady odmítají.
BAMF na Facebooku také upozorňuje, že Německo zkrátilo lhůty pro azylové řízení s občany balkánských zemí a navíc se chystá snížit sociální dávky, které těmto lidem vyplácí do chvíle, než padne konečné rozhodnutí o udělení nebo odmítnutí azylu. Úřad rovněž varuje, že odmítnutým žadatelům o azyl mohou německé úřady na pět let zakázat vstup nejen do Německa, ale do všech zemí Schengenu.
Ředitel BAMF Manfred Schmidt uvedl, že cílem kampaně je odradit běžence z balkánských zemí od snahy získat azyl ještě dřív, než zaplatí převaděčům za cestu do Německa. „Velmi mnoho lidí z těchto zemí přichází do Německa s falešnými očekáváními a podávají žádosti o azyl, které nemají vůbec šanci na úspěch,“ řekl Schmidt. „Snažíme se proto varovat před podvodníky, kteří v touze po zisku šíří lži o jistotě azylu a o snadno dostupných pracovních místech a bytech v Německu,“ doplnil.
Německo patří mezi evropské země, které nejvíc přitahují uprchlíky. Letos příliv běženců výrazně zesílil, od začátku letošního roku o azyl v Německu požádalo 258 000 lidí a za celý rok to bude přinejmenším půl milionu. Loni bylo žadatelů o azyl 202 000. Z letošních žadatelů o azyl tvoří téměř 40 procent lidé ze západního Balkánu, zejména z Kosova a z Albánie. Jejich žádosti úřady v naprosté většině případů odmítají, kvůli přívalu evropských běženců se ale prodlužuje i azylové řízení s lidmi z Blízkého východu a severní Afriky, kteří prchají před válečnými konflikty a mají poměrně velkou šanci azyl v Německu získat.
Útěk Albánců z Kosova za lepším životem na Západě vzrostl loni a kulminoval počátkem letošního roku. V Srbsku se pohybují zcela legálně, protože Bělehrad neuznává nezávislost Kosova a tamní obyvatele považuje za své občany, dál do Maďarska a tím do schengenského prostoru bez kontroly hranic se pak Kosované dostávají tajně mimo oficiální přechody. Mnozí ale mají platné srbské dokumenty, s nimiž mohou vycestovat.
