I letos volili lidé ve východní a západní části Německa značně odlišně. Na východě země měly slabší výsledky konzervativní unie CDU/CSU a sociální demokracie. Úspěch tam naopak slavily protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) a Levice.
Rozdíly v obou částech země panují i 27 let po znovusjednocení Německa. Politologové to vysvětlují především mnohem slabší voličskou identifikací s jednotlivými stranami na východě země.
CDU/CSU na západě podle ARD získala o sedm procent víc hlasů než na východě. Ještě o něco větší byl rozdíl u sociálních demokratů, a to o osm procent.
Politolog Eric Linhart dramatický rozdíl vysvětluje mimo jiné tím, že voliči na východě země dodnes sociální demokraty trestají za tvrdé reformy pracovního trhu (takzvaná Agenda 2010), které mezi lety 2003 až 2005 prosadila tehdejší vláda sociálnědemokratického kancléře Gerharda Schrödera.
V Sasku zvítězila protiimigrační AfD
V zemích někdejší Německé demokratické republiky (NDR) naopak bodovala protiislámská AfD, která zde byla druhá nejsilnější. „Něco se zlepšilo, ale není to ráj, který se tehdy lidem sliboval, a proto je právě na východě větší procento lidí, kteří obecně nejsou spokojeni s politickým systémem a demokracií, tak jak nyní v Německu funguje,“ vysvětluje politolog Linhart.
Právě tito voliči pak častěji tíhnou k volbě protestních stran. Na západě AfD volila zhruba jen desetina lidí.
Ve spolkové zemi Sasko AfD dokonce zvítězila, když získala 27 procet hlasů. Podle drážďanského politologa Hanse Vorländera je výsledek parlamentních voleb „ranou do tváře“ saské CDU, které předsedá zemský premiér Stanislaw Tillich.
„AfD roli hrát bude, minimálně bude vidět ve sdělovacích prostředcích, protože zasedání Spolkového sněmu jsou snímána v přímém přenosu. Druhá věc je, že Spolkový sněm má poměrně silné kompetence v ústavním systému, koaliční potenciál AfD je ale nulový,“ řekl k úspěchu strany na celostátní úrovni bývalý velvyslanec v Berlíně Rudolf Jindrák.
- Po nedělních parlamentních volbách se do německého Spolkového sněmu dostal také syn českých emigrantů Petr Bystroň. Předseda zemské organizace AfD v Bavorsku kandidoval ze čtvrtého místa bavorské zemské kandidátky.
- Protiimigrační strana v největší německé spolkové zemi, která sousedí s Českem, získala 12,4 procenta hlasů.
Kromě AfD přišla CDU v Sasku o jeden přímý mandát také ve prospěch strany Levice, která se s 16,1 procenty hlasů stala třetí nejsilnější stranou ve spolkové zemi u hranic s Českem.
Levici se dařilo v celé bývalé NDR výrazně lépe než na západě. Partaj vzešla ze Strany demokratického socialismu, která byla přímou nástupkyní východoněmecké totalitní Sjednocené socialistické strany Německa, a je tak řadou voličů vnímána jako zástupkyně zájmů východního Německa.
