Zatímco český a slovenský premiér jednali ve středu s francouzským prezidentem o sociálním dumpingu v EU, předsedové polské a maďarské vlády na setkání chyběli. Některá média to interpretují jako důkaz nejednotnosti Visegrádské čtyřky.
Tento pohled podporuje i nedávný výrok slovenského premiéra, který se přihlásil k unijnímu jádru, a také oznámení českého premiéra, podle něhož Česko iniciovalo možnost zřízení statusu pozorovatele na jednání zemí eurozóny pro ty země, které eurem ještě neplatí. Česko a Slovensko by se tak vzdálily Polsku a Maďarsku, které k Bruselu zaujímají výrazně kritičtější postoj.
První setkání premiérů zemí V4 s francouzským prezidentem letos v červnu mělo hořké entrée. Emmanuel Macron zemím východního křídla EU předem vzkázal, že Unie není supermarket a obvinil je z cynického postoje, když dostávají peníze z eurofondů, ale zároveň odmítají přijímat uprchlíky.
„Nevnímáme Unii jako supermarket, ČR nikdy nezpochybňovala, abychom velké problémy řešili společně,“ odmítl tehdy Macronovo tvrzení český premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).
Právě odmítání uprchlických kvót Visegrádskou čtyřku drželo pohromadě. Společně se pustila také do boje s rozdílnou kvalitou potravin. I tak se ale Slovensko samo minulý týden vyslovilo spíš pro unijní jádro. „Na jedné straně mi velmi záleží na spolupráci ve V4, ale životní prostor Slovenska je Evropská unie,“ řekl slovenský premiér Robert Fico (SMER).
Česko zase iniciovalo možnost zřízení statusu pozorovatele na jednání zemí eurozóny pro ty země, které eurem ještě neplatí. Na Twitteru to s odkazem na premiéra Sobotku oznámil mluvčí vlády Martin Ayrer.
Podle týdeníku Respekt, který o tomto kroku s předstihem informoval v pondělí, s tím přišli čeští diplomaté, kteří „zvažovali, že země musí udělat krok, který ji udrží na západoevropském orbitu, až po francouzských, resp. německých zářijových volbách Evropa zařadí na vyšší integrační rychlost a hlavním dějištěm bude eurozóna“, napsal Respekt.
Elysejský palác nepopřel, že se Macron Varšavě a Budapešti vyhnul
Macronovo středeční setkání se Sobotkou a Ficem bez Polska a Maďarska považují některá média za začátek série sporů uvnitř Visegrádské čtyřky.
Zatímco třeba polská veřejnoprávní média kontrolovaná vládou o Macronově cestě neinformují, tamní opoziční tituly se jí široce věnují. Odvolávají se na zdroje přímo ve vládě potvrzující snahu Varšavy, aby ji francouzský prezident navštívil. Macron údajně ale neměl zájem.
Například portál Pikio píše o ponížení Varšavy, magazín Wprost spekuluje o Macronově zastíracím manévru a server wPolityce.pl odmítá úvahy o odstavení Polska na slepou kolej. Záležitosti se věnuje i maďarský tisk, který spekuluje o propadu do izolace i o nejednotě mezi visegrádskou skupinou (V4).
Elysejský palác trvá na tom, že Macronova schůzka s českým a slovenským premiérem v Salcburku neměla za cíl rozklížit východní Evropu. Nepopírá přitom, že se Budapešti a Varšavě francouzský prezident vyhnul cíleně.
„Je to prostě využití platformy, kterou jsme dali dohromady se Slováky a Rakušany. V4 je a zůstává hlavním formátem regionální spolupráce pro ČR,“ oponuje ale premiér Sobotka.
Silná V4, nebo orientace na západ? Čeští politici se neshodnou
Čeští politici setkání premiéra s francouzskou hlavou státu vítají. Nejen Hrad ale zdůraznil, že je důležité udržet V4 jednotnou, a to kvůli silnější pozici v rámci Unie. „Zejména ČR a Slovensko jsou slabším článkem V4 a myslím, že to je chyba,“ domnívá se ekonomický expert ODS Jan Skopeček.
„V současné době kvůli nestabilitě v Maďarsku a Polsku je pro nás lepší se orientovat na země jako je Německo a Francie a to nejen z ekonomických důvodů,“ myslí si ale místopředsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
„Na vztahy ve V4 to nebude mít nějaký zásadnější vliv, já vždycky říkám, že je lepší hledat více partnerů než zůstat osamoceni,“ uvedla europoslankyně Kateřina Konečná z KSČM.
Polsko a Maďarsko budou mít k setkání s francouzským prezidentem další příležitost, neboť na podzim chystá Visegrádská skupina summit v Budapešti. A pozvánku chce poslat i do Paříže.
