Washington – Velkolepá loď Titanic se potopila před více než sto lety. V průběhu let se spekulovalo, proč k tragédii došlo, a teorie se několikrát změnily. S tou nejnovější teď přišel režisér kultovního snímku Titanic James Cameron. Vynesl totiž své Poslední slovo o tom, jak havárie plavidla proběhla doopravdy. Ztroskotání Titaniku se totiž stalo mýtem, který desítky let přetrvával v lidské paměti.
Režisér Cameron objasnil rozpory potopení Titaniku
V roce 1985 našel Robert Ballard během tajné mise amerického námořnictva potopený vrak Titaniku. „Potřebovali jsme utajení a přirozeně jsem navrhl Titanic. Tak jsme vypluli, provedli tajnou misi a pak jeli hledat Titanic, ale měli jsme jen několik dní,“ podotkl profesor oceánografie Ballard.
Sto let po tragédii je z místa potopení Titaniku zlatý důl
Legenda o lodi plné dramatu pak znovu v celosvětovém povědomí ožila před patnácti lety s velkofilmem Jamese Camerona. Sto let po ztroskotání Titaniku se konají po celém světě pietní akty za 1 500 obětí. Z obou břehů Atlantiku startují vzpomínkové plavby s potomky cestujících a členů posádky. Z příběhu potopení Titaniku se proto stal zlatý důl.
Ballard při objevení Titaniku vyzvedl nad hladinu jediný předmět, ač si mohl dělat nárok na celý vrak. Získal za to proto respekt historiků v kanadském Halifaxu, kde je mnoho obětí tragédie pohřbeno. Firma RMS Titanic je v současné době jediná společnost, která získala právo vyzvedávat části Titaniku. A také ho bohatě využívá, k výročí draží v New Yorku pět a půl tisíce předmětů vytažených během sedmi expedic. Ze soudního příkazu aspoň musí celou sbírku koupit jediný zájemce a zpřístupnit ji veřejnosti.
Režisér James Cameron se ani po patnácti letech natočení snímku nepřestal vracet na místo činu. U vraku už byl asi třiatřicetkrát. Titanic je podle něj dokonalou nevyřešenou detektivkou. V nejnovějším dokumentu pro National Geographic se snaží zjistit, co se dělo v posledních okamžicích lodi. „Dnes už toho víme mnohem víc, než jsme věděli v roce 1995, když jsme se na tu cestu vydali. Je čas konečně říct - toto je to, co se skutečně stalo, podle našeho nejlepšího společného vědomí,“ podotkl. Výsledkem je nový počítačový model průběhu havárie.
Skutečnost odporuje filmové verzi hned v několika bodech. Nejviditelnější je ten, že sezáď nikdy nezvedla do 90stupňového úhlu. Loď se rozlomila při 19 stupních, a tak šla záď taky pod hladinu. Parník se ve skutečnosti rozerval mezi druhým a třetím komínem a ne mezi třetím a čtvrtým. Cameron navíc dokázal dokonale zmapovat dno s troskami v černočerné hlubině. Věděl, že má možná poslední příležitost, jak se přiblížit skutečnému osudu Titaniku. Trosky totiž rozkládají bakterie, je tedy otázkou pár let, než se oslabená konstrukce vraku zbortí.