Republikánskou kandidátkou na viceprezidenta USA je Sarah Palinová

Dayton (USA) - Republikánský kandidát na prezidenta USA John McCain si jako kandidátku na viceprezidenta vybral Sarah Palinovou. Čtyřiačtyřicetiletou aljašskou guvernérku dnes představil na volebním mítinku v Daytonu ve státě Ohio. Jeho rozhodnutí bylo překvapením pro všechny - i pro stranické kolegy.

„Je přesně tím, koho tato země potřebuje, aby mi pomohl postavit starou, stále stejnou politiku Washingtonu na hlavu,“ řekl před davem jásajících fanoušků McCain. Palinová, která na úvod svého projevu představila celou svou rodinu včetně dětí, na oplátku připomněla McCainovu udatnost ve vietnamské válce a uvedla, že „je jen jeden kandidát, který opravdu bojoval za Ameriku - jeho jméno je John McCain“.

Podle komentátorů byl výběr složitým rozhodováním. Někteří republikáni si přáli ekonomického odborníka, jiní zase moderní osobnost, která by kompenzovala věk dnes 72letého McCaina. Podle analytiků se McCain svým překvapivým výběrem snaží vyvrátit tvrzení demokratického tábora, podle něhož nemá co nového nabídnout americkým voličům. Matka pěti dětí Palinová je vzděláním novinářka a je také první ženou v čele Aljašky a její nejmladší guvernérkou. Politička, která v mládí vyhrávala soutěže krásy (vicemiss Aljašky 1984), je o tři roky mladší než McCainův demokratický soupeř Barack Obama.

Podobně jako McCain je Palinová proti umělému přerušení těhotenství a proti sňatkům osob stejného pohlaví. Zároveň však přiznává, že má mnoho přátel mezi homosexuály. Podobně jako mnoho jejích kolegů z řad republikánů chce využívat energetické zdroje USA, zároveň však usiluje o zřízení speciální komise, jež by posoudila dopady těžby ropy na životní prostředí na Aljašce.

Kandidaturu McCaina a Palinové potvrdí příští týden sjezd 

Sarah Louise Heathová Palinová, která je v úřadě aljašské guvernérky necelé dva roky, je teprve druhou ženou v historii USA, jež může být nominovaná na úřad viceprezidentky. Před ní se to povedlo pouze Geraldině Ferrarové, kterou si v roce 1984 vybral jako svou zástupkyni neúspěšný demokratický uchazeč o Bílý dům Walter Mondale. V souboji o Bílý dům ale tehdy prohrál s Ronaldem Reaganem.

Kandidaturu McCaina i Palinové by měl potvrdit celonárodní sjezd republikánů v minnesotském dvojměstí Minneapolis-Saint Paul, jenž začne v pondělí a potrvá do čtvrtka.

Jmenování Palinové je překvapením pro všechny

Podle zpravodaje ČT Michala Kubala lze bez nadsázky říci, že volbou Palinové v USA vybuchla menší politická bomba. Odborníci soudí, že McCain může svou volbou přebrat demokratům voliče, především ženy, zklamané tím, že si Obama za svého kandidáta na viceprezidenta vybral Joe Bidena, a nikoliv senátorku Hillary Clintonovou. Palinová je u amerických voličů velice oblíbená, v průzkumech její politiku schvaluje 80 až 90 procent lidí. Její manžel Todd je Eskymák a několikanásobný šampion v řízení saní.

Mluvčí Obamovy kampaně Bill Burton uvedl, že výběr politicky málo zkušené Palinové, která byla donedávna starostkou devítitisícového města na Aljašce, je nezodpovědný.

McCainovou volbou byli překvapeni i někteří představitelé Republikánské strany. Mezi favority na McCainova zástupce byli například bývalý guvernér státu Massachusetts Mitt Romney nebo senátor Joe Lieberman z Connecticutu. Americká média včetně CNN navíc přiznávají, že Palinová je tak neznámou političkou, že ani přesně nevědí, jak vyslovovat její příjmení. McCainovi ale podle Kubala pomůže především mezi příslušníky konzervativního křídla republikánů a bude se snažit napravit jeho pověst liberála. Má konzervativní názory, říká ale, že chce do politiky přinést svěží vítr, bojovat proti korupci a proti tradičnímu establishmentu.

Podle Bushe je tandem McCain-Palinová velice silný

Výběr Palinové na úřad viceprezidenta přivítal nynější republikánský prezident George Bush. „Tleskám senátoru McCainovi, že si vybral guvernérku Palinovou. Tato volba je dalším příkladem, že americký lid může McCainovi důvěřovat, protože dokáže přijímat uvážená rozhodnutí a protože dokáže tuto zemi řídit s jistotou,“ prohlásil Bush. Tým McCain-Palinová označil za velice silný. Palinová je podle něho „fantastická kandidátka“ na úřad viceprezidenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Ta měla začít platit za necelé dva týdny. Šéfka švédské diplomacie Maria Malmerová Stenergardová i dánský ministr zahraničí Lars Lökke Rasmussen to uvítali. Lídři států EU se přesto ve čtvrtek sejdou na mimořádném summitu.
včeraAktualizovánopřed 46 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 2 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 6 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami
Načítání...