Praha - Česká republika až do odvolání nepřijímá vietnamské žádosti o víza. Vietnamci podle ní často zneužívají pobyt v Česku a předkládají padělané dokumenty. Hanoj proti tomuto rozhodnutí protestuje. Vietnamci mají naši zemi v povědomí od předlistopadové éry, kdy sem dojížděli za prací a studiem v rámci RVHP. S rostoucím počtem žadatelů o dlouhodobá víza roste i podezření z korupce ve vízovém procesu. Podrobnosti zjišťovali Reportéři ČT.
S údajnou korupcí se mají žadatelé o pracovní víza setkávat na české ambasádě v Hanoji. Žadatelé musí veškeré formality vyřizovat prostřednictvím vietnamských agentur. Stejně tak čeští podnikatelé, kteří chtějí vietnamské zaměstnance dovážet do svých podniků. Obchodní ředitel GZDM Loděnice Zdeněk Pelc do Vietnamu odletěl loňský rok na podzim s naší vládní delegací. Osmdesát vybraných pracovníků splnilo požadavky podniku, a proto se domníval, že nebude problém Vietnamce do ČR oficiální cestou dostat. Najednou ale přišly problémy.
Kdo nezaplatí, musí zůstat doma
„Bylo mi personální agenturou naznačováno, že tak rychle to ve Vietnamu nejde a bez peněz, že to nejde vůbec,“ uvedl Pelc. Podle tlumočníka Ngo Van Chinha vybírá prostředník poplatek nebo provizi za to, že vízum vyřídí. Korupci potvrzuje i vietnamský podnikatel žijící v Čechách. Kdo zaplatí, vízum dostane. Kdo nezaplatí, ten musí podle něj zůstat doma.
Podle ředitele generální inspekce ministerstva zahraničí Pavla Kubína se svědectví lidí, kteří se s korupcí údajně setkali, nikdy nepotvrdila: „Máme jich desítky, ne-li stovky, takže mě to nijak nepřekvapuje.“ Muselo by se podle něj nejprve lokalizovat, zda se korupce odehrává vně ambasády, nebo uvnitř. Kromě toho je také potřeba zjistit, co z toho je skutečně pravdivé.
Dva a půl tisíce dolarů za osobu
Vietnamští zprostředkovatelé jsou podle lidí, kteří situaci ve Vietnamu znají, s našimi úředníky provázaní a jsou schopni za úplatek zajistit urychlení nebo kladné vyřízení žádosti, což bylo nabídnuto i panu Pelcovi: „Žádná konkrétní částka nepadla, tyto věci jsou ale všeobecně známé. Mluví se a píše se o dvou a půl tisících dolarech za osobu.“ Zdeněk Pelc vybral pro svůj podnik 80 kvalifikovaných Vietnamců. Odmítl dát úplatek a po roce čekání bylo prvních dvacet žádostí zamítnuto. Na zbylých šedesát zatím nejspíš marně čeká.
U pohovorů ale nebyl, a tak se může jen domýšlet, jak probíhaly. Zamítnuté žádosti jsou podle něj totiž zdůvodňovány naprosto nesmyslně. Například tím, že lidé nevědí, kde budou bydlet, i když firma zaslala videozáznam z ubytovny. U pohovorů na víza k pobytu nad devadesát dnů by měl být pořízen záznam. Pokud ale zaměstnavatel není zmocněnec konkrétních žadatelů, přístup k údajům nemá.
Call centrum preferuje zaplacená čísla
Kromě spekulací o zmanipulovaných pohovorech se hovoří o korupci i v souvislosti s telefonickým objednáváním, které nahradilo dlouhé fronty před ambasádou a mělo korupci naopak zabránit. „Několikrát jsem zkoušel na to číslo volat, ale nikdy jsem se nedovolal,“ upozornil Ngo Van Chinh. Podle Pelce kolují informace, že se prodává za dva a půl tisíce dolarů SIM karta, díky které se žadatel dovolá na první zazvonění. Opletalová se ale hájí tím, že je zřejmě chyba na straně operátora. Ambasáda podle ní spolupracuje i s policisty: „Někdo se tam nabourává a některá čísla jsou preferovaná. V tuto chvíli připravujeme úpravu nebo změnu systému.“
Policisté sice hlídají úředníky, ne však kvůli údajné korupci, ale kvůli organizaci vízového procesu. Loňský rok v dubnu přijel konzulární úředníky zkontrolovat jejich bývalý kolega a nynější velvyslanec na Ukrajině Jaroslav Bašta. „Když přiletěl, byl dopředu ohlášen a všichni ho čekali se slávou na letišti, tak prosím vás, to je kontrola v uvozovkách, to je akorát divadlo pro lidi,“ dodal předseda Česko-vietnamské společnosti Marcel Winter.
