Reforma Sněmovny lordů zatím nebude

Londýn - Britská vláda odstoupila od reformy nevolené Sněmovny lordů kvůli odporu části konzervativních poslanců a opozičních labouristů. O transformaci Sněmovny lordů se britští politici snaží již několik desetiletí a před volbami v roce 2010 měly reformu v programu všechny tři hlavní strany. Nezdar dalšího pokusu o reformu vyvolává napětí ve vládní koalici konzervativců a liberálních demokratů vicepremiéra Nicka Clegga.

Clegg v Dolní sněmovně prohlásil, že je zklamán nezdarem reformy, která měla pro liberální demokraty zásadní význam. Nabízel prý konzervativcům kompromis v podobě referenda v roce 2015, byl ale odmítnut. Odpor části konzervativních poslanců a labouristů podle něj znamená, že reformní návrhy by čelily „pomalé smrti“. Současně zdůraznil, že byla porušena klíčová součást koaliční smlouvy a jeho strana bude proti změnám hranic volebních obvodů, o něž usilují konzervativci.

Sněmovna lordů v posledních desetiletích postupně ztrácela moc. Labouristé nejprve omezili počet dědičných lordů, pak v roce 2009 ustavili nejvyšší soud, když do té doby jeho úlohu plnilo 12 lordů ze sněmovního soudního výboru. Lordi nemohou vytvářet zákony, ale mohou je doplňovat. Poslanci volené Dolní sněmovny mohou jejich doplňky odmítnout. Sněmovna lordů má nyní 775 členů, z nichž 660 bylo jmenováno, 89 jsou dědiční lordi a 26 duchovní.

Nyní navrhovaná reforma předpokládala přechod na Sněmovnu lordů s asi 80 procenty volených poslanců. Proti se otevřeně stavělo 91 poslanců Konzervativní strany premiéra Davida Camerona. Labouristé změny chtějí, ale tvrdili, že je na ně potřeba více času - podle kritiků především proto, aby podpořili krizi vládní koalice.

Liberální demokraté nyní hodlají brzdit návrh na snížení počtu poslanců Dolní sněmovny ze 650 na 600 a na změny hranic volebních okrsků po volbách v roce 2015. Toryové o tyto změny usilují, protože současné uspořádání je prý znevýhodňuje. Podle posledních průzkumů by ale vedly k úbytku labouristických a především liberálnědemokratických poslanců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump představil projekt Stargate na podporu AI

Nový americký prezident Donald Trump představil projekt s názvem Stargate (Hvězdná brána), v rámci kterého by měly soukromé firmy investovat pět set miliard dolarů (asi dvanáct bilionů korun) do infrastruktury pro umělou inteligenci (AI). Podle Trumpa tak ve Spojených státech vznikne sto tisíc pracovních míst, napsala agentura DPA. Trump také omilostnil zakladatele portálu Silk Road Rosse Ulbrichta.
06:13Aktualizovánopřed 25 mminutami

Evropa má vůči obchodnímu tlaku USA dobré trumfy, soudí Jourová

Nový americký prezident Donald Trump dal již ve svém pondělním inauguračním projevu najevo, že hodlá razantně měnit Spojené státy. Evropu sice ani jednou nezmínil, ale již dříve naznačil proměnu obchodní politiky a s ní i například možné zvýšení amerických dovozních cel. Bývalá místopředsedkyně Evropské komise a nastupující prorektorka pražské Univerzity Karlovy Věra Jourová se však domnívá, že Evropská unie může v mnoha oblastech na americký tlak efektivně reagovat a dosáhnout dobrého výsledku.
před 2 hhodinami

Polské nábytkářství zažívá krizi, sektor opustily desetitisíce lidí

Polský nábytkářský sektor, jeden z největších na celém světě, čelí hluboké krizi. Jen vloni ho muselo opustit dvacet tisíc zaměstnanců. Na vině jsou vysoký kurz zlotého, ceny energií, ale také obcházení evropských sankcí ze strany ruských firem.
před 3 hhodinami

Podnikatelé prezidenta Trumpa obklopují z oportunismu, míní Koubský

Vztah nového amerického prezidenta Donalda Trumpa a miliardáře Elona Muska, který povede úřad pro efektivitu, komentoval v pořadu 90' ČT24 redaktor Deníku N Petr Koubský. Podle něj je vztah obou mužů těžko odhadnutelný, protože oba jsou velmi nepředvídatelní, rychle se rozhodují a „často velmi zvláštně.“ Trumpovo obklopení podnikateli z technologického světa Koubský vnímá jako jejich snahu zajistit si přízeň vlády kvůli státním zakázkám.
před 4 hhodinami

Evropské země se připravují na nový kurz USA

Evropští státníci pozorně sledují vyjádření i kroky nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. V oblasti bezpečnosti zatím reagují jednoznačně pozitivně. Odlišné pohledy mají například na klimatickou politiku.
před 12 hhodinami

Kyjev usiluje o schůzky s Trumpem, Rusko mezitím dál tlačí u Pokrovsku

Kyjev podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského spolupracuje s Washingtonem na plánování společné schůzky s novým americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Zelenskyj v pondělí Trumpovi pogratuloval ke druhému mandátu a označil jeho návrat do Bílého domu za „příležitost k dosažení spravedlivého míru“. Ruská invazní armáda přitom dál postupuje k strategickému ukrajinskému městu Pokrovsku. Na místě natáčela tamní zpravodajka ČT Darja Stomatová.
před 12 hhodinami

Požár hotelu v tureckých horách má více než sedmdesát obětí

Požár v hotelu v lyžařském středisku na severu Turecka, který tam vypukl v úterý nad ránem, si vyžádal 76 obětí, oznámil turecký ministra vnitra Ali Yerlikaya. Kolem padesáti dalších osob utrpělo zranění. V hotelu bylo přes dvě stě lidí. Policie následně zatkla čtyři osoby včetně majitele hotelu, píše agentura AFP s odkazem na ministra spravedlnosti Yılmaze Tunce. Prezident Recep Tayyip Erdogan vyhlásil na středu státní smutek.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Trump vyhlásil stav energetické nouze a dal milosti v případu útoku na Kapitol

Americký prezident Donald Trump chce maximalizovat těžbu ropy a plynu v USA, zrušil příslušné regulace a vyhlásil stav energetické nouze. Odvolal rovněž čtyři vysoké vládní úředníky jmenované svým předchůdcem Joem Bidenem. Na domácí půdě také v rámci dalších rozhodnutí po své inauguraci omilostnil přibližně patnáct set obviněných z útoku na Kapitol před čtyřmi lety a zmírnil tresty čtrnácti členům krajně pravicových skupin Oath Keepers a Proud Boys. Podepsal také příkaz proti uznávání občanství dětem migrantů narozeným v USA.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...