Londýn - Britská vláda odstoupila od reformy nevolené Sněmovny lordů kvůli odporu části konzervativních poslanců a opozičních labouristů. O transformaci Sněmovny lordů se britští politici snaží již několik desetiletí a před volbami v roce 2010 měly reformu v programu všechny tři hlavní strany. Nezdar dalšího pokusu o reformu vyvolává napětí ve vládní koalici konzervativců a liberálních demokratů vicepremiéra Nicka Clegga.
Clegg v Dolní sněmovně prohlásil, že je zklamán nezdarem reformy, která měla pro liberální demokraty zásadní význam. Nabízel prý konzervativcům kompromis v podobě referenda v roce 2015, byl ale odmítnut. Odpor části konzervativních poslanců a labouristů podle něj znamená, že reformní návrhy by čelily „pomalé smrti“. Současně zdůraznil, že byla porušena klíčová součást koaliční smlouvy a jeho strana bude proti změnám hranic volebních obvodů, o něž usilují konzervativci.
Sněmovna lordů v posledních desetiletích postupně ztrácela moc. Labouristé nejprve omezili počet dědičných lordů, pak v roce 2009 ustavili nejvyšší soud, když do té doby jeho úlohu plnilo 12 lordů ze sněmovního soudního výboru. Lordi nemohou vytvářet zákony, ale mohou je doplňovat. Poslanci volené Dolní sněmovny mohou jejich doplňky odmítnout. Sněmovna lordů má nyní 775 členů, z nichž 660 bylo jmenováno, 89 jsou dědiční lordi a 26 duchovní.
Nyní navrhovaná reforma předpokládala přechod na Sněmovnu lordů s asi 80 procenty volených poslanců. Proti se otevřeně stavělo 91 poslanců Konzervativní strany premiéra Davida Camerona. Labouristé změny chtějí, ale tvrdili, že je na ně potřeba více času - podle kritiků především proto, aby podpořili krizi vládní koalice.
Liberální demokraté nyní hodlají brzdit návrh na snížení počtu poslanců Dolní sněmovny ze 650 na 600 a na změny hranic volebních okrsků po volbách v roce 2015. Toryové o tyto změny usilují, protože současné uspořádání je prý znevýhodňuje. Podle posledních průzkumů by ale vedly k úbytku labouristických a především liberálnědemokratických poslanců.
