Atény - Lídr nejsilnější řecké konzervativní strany Antonis Samaras prohlásil, že jeho poslanci nebudou hlasovat pro žádné nové úsporné kroky. Opatření, která po Aténách požadují mezinárodní věřitelé, se podle něj musí změnit. Pro žádná nová opatření ruku nezvedneme, zdůraznil Samaras na setkání s poslanci za svou stranu Nová demokracie (ND). Nový řecký premiér Lukas Papadimos přitom dnes označil pokračování v úsporných opatřeních a ekonomických reformách za hlavní úkol své přechodné vlády.
Samaras taky dodal, že svůj podpis nepřipojí pod žádný dopis, kterým by se zavázal k úsporným krokům. Dopis po řeckých politických špičkách požaduje evropský komisař pro hospodářství a měnu Olli Rehn.
Nový premiér přednesl programové prohlášení
Nový řecký premiér Lukas Papadimos dnes podle očekávání označil za hlavní úkol své přechodné vlády pokračování v úsporných opatřeních a ekonomických reformách. V projevu k parlamentu upozornil, že jedině plněním závazků k eurozóně bude moci Řecko dál dostávat mezinárodní finanční pomoc a bude mu dle dohody z října část dluhů odpuštěna.
Papadimos kritizoval kroky předchozích řeckých vlád, které zemi uvrhly do dluhové pasti. Jejich politika podle něj zhoršila hospodářskou recesi a nezaměstnanost. Premiér zdůraznil, že tento vývoj lze zvrátit nezbytnými reformami, které je třeba uskutečnit rychle a efektivně. Premiér tak odstartoval parlamentní rozpravu, která bude trvat zřejmě až do středy, kdy bude parlament hlasovat o důvěře. Tu by měl Papadimos díky podpoře převážné většiny zákonodárců bez problémů získat, poté ale bude muset vláda urychleně jednat, aby od EU získala přislíbenou finanční pomoc, která je pro stát životně důležitá.
Privatizace odstartovaná předchozí socialistickou vládou Jorgose Papandrea bude podle Papadimose pokračovat podle plánu. Setrvání Řecka v eurozóně označil Papadimos za „jedinou možnost“ pro svou zemi. Poznamenal, že dosáhnout požadovaných cílů nemůže se svou vládou sám, ale že potřebuje celonárodní podporu. Podle premiéra se řecký rozpočtový deficit do konce letošního roku sníží na zhruba devět procent hrubého domácího produktu, a to z loňských 10,6 procent a z předloňských 15,7 procent.
Kabinet v Aténách musí v následujících týdnech přesvědčit eurozónu, aby z celkových 110 miliard eur finanční pomoci uvolnila poslední splátku ve výši osmi miliard. Peníze měli Řekové dostat už před měsícem, ale jejich vyplacení se zdržuje, protože věřitelé dosud nedostali záruky, že Atény budou plnit svou část dohody o oddlužení. Pokud Řecko splátku nedostane do půli prosince, stát kvůli platební neschopnosti zkrachuje.
Papadimos by měl se zástupci trojice věřitelů z Mezinárodního měnového fondu, Evropské centrální banky a Evropské unie jednat už ve čtvrtek, nejistotu ale do plánu vnáší chystaná masová demonstrace. Právě ve čtvrtek se totiž mají v centru řecké metropole sejít desítky tisíc lidí, aby daly najevo nesouhlas s protikrizovými opatřeními - demonstrace v den výročí studentského povstání z roku 1973 má být jednou z největších za poslední měsíce a setkání politiků by mohla logisticky zkomplikovat.
