Atény - Proti sankcím vůči Moskvě nic nemáme, tvrdí nový řecký ministr financí. Podle něj Atény pouze kritizovaly Brusel, že vydal společné protiruské stanovisko bez jeho souhlasu. Janis Varufakis tak popřel spekulace, že by výhrady levicového kabinetu k politice EU vůči Ukrajině mohly vést k vetu nových sankcí. Agentura Reuters ale upozornila, že další členové Tsiprasovy vlády skutečně jsou proti restrikcím. Ruští politologové nový kabinet chválí. Bruselským byrokratům zkomplikuje život.
Stanovisko, v němž Unie odsuzuje Moskvu v souvislosti s útokem v Mariupolu, bylo zveřejněno v úterý ráno. Brusel zároveň vyzval ministry zahraničních věcí členských zemí Unie, aby zvážili „veškerá nezbytná opatření“, včetně rozšíření protiruských sankcí. Atény si pak šéfce zahraniční politiky Evropské unie Federice Mogheriniové postěžovaly, že konzultace s Řeckem neproběhla. Vláda v Aténách k tomu souhlas prý nedala.
Varufakis ale dnes na svém blogu napsal, že média stanovisko Tsiprasovy vlády zkreslila. Podle Varufakise výhrady Atén směřovaly vůči nedostatku konzultací na půdě EU a nebyly namířeny proti sankcím samotným. „Každý, kdo si myslí, že je možné ve jménu řeckého dluhu omezit naši svrchovanost a aktivní účast Řecka v evropské politice, dělá chybu,“ prohlásil ministr zahraničí Nikos Kotzias. Řecko se podle něj snaží o obnovu míru a stability na Ukrajině a zároveň chce zabránit roztržce mezi EU a Ruskem. „Musím jednat,“ odpověděl Kotzias.
Řecký ministr financí
„Řecké vlády se nikdo neptal. Takže problém zřetelně není v tom, zda naše vláda s novými sankcemi proti Rusku souhlasí či ne. Problém je v tom, že s naším stanoviskem se automaticky počítá, aniž by se nás kdokoli zeptal. Je to otázka respektování naší národní suverenity. Mohli by novináři po celém světě rozlišit náš protest proti tomu, že se na nás zapomnělo od toho, že protestujeme proti sankcím samotným, nebo je to příliš složité?“
Také ministr energetiky Panajotis Lafazanis prohlásil, že Atény jsou proti sankcím a „žádné rozpory s Ruskem nemají“. Sám premiér Tsipras se v den svého zvolení setkal s ruským velvyslancem. Dostal od něj telegram, ve kterém šéf Kremlu píše, že doufám v budoucí spolupráci.
Šéf Evropského parlamentu Martin Schulz poradil Aténám ukončit obojakou hru. „Nemůžete na jedné straně žádat o evropskou solidaritu, jako to dělá pan Tsipras, a pak jako první oficiální krok rozbít jednotné evropské stanovisko,“ sdělil Schulz v německé televizi.
- Ministři zahraničí Evropské unie dnes zřejmě požádají o rozšíření sankcí vůči Rusku. Na černý seznam osob se zmrazeným majetkem a zakázaným vstupem na unijní území by tak přibyla nová jména. Osmadvacítka chce především vyslat jasný signál Moskvě, aby skončila s podporou rebelů na východní Ukrajině, kde stále pokračují boje.
Nový řecký premiér se zastával separatistů
Tsipras při návštěvě Moskvy loni v květnu odmítl uznat legitimitu nové ukrajinské vlády vzešlé z revoluce započaté na kyjevském náměstí Nezávislosti (Majdan). Tvrdil, že jsou v nich fašistické živly. Zároveň odsoudil politiku Západu vůči Ukrajině a vyjádřil podporu separatistickým referendům, která se konala na územích mimo kontrolu Kyjeva. Rovněž vyslovil názor, že EU, v níž prý panuje „demokratický deficit“, si chce podřizovat vlády na Ukrajině a v Řecku.
SYRIZA je proruskými postoji známá
Tsiprasova levicová formace SYRIZA již představila svůj postoj k unijní zahraniční politice v Evropském parlamentu, kde od voleb loni v květnu její poslanci přijali řadu proruských postojů, včetně hlasování proti asociační dohodě mezi EU a Ukrajinou. Mluvčí SYRIZY pro zahraniční vztahy Kostas Isychos loni odsoudil západní sankce proti Rusku jako „neokoloniální bulimii“ a vyzdvihl bojové úsilí proruských separatistů v Doněcké a Luhanské oblasti na východě Ukrajiny.
Stranický manifest SYRIZY z roku 2013 vyzýval k vystoupení ze Severoatlantické aliance (NATO) a k uzavření americké vojenské základny na Krétě. Od té doby ale svůj kritický postoj k alianci SYRIZA poněkud zmírnila.
Ruští politologové: Řecko spolu s EU proti „bruselským žralokům“
Evropská unie má v Tsiprasovi krajně nepohodlného partnera, který bude bruselským byrokratům vážně komplikovat život, předpovídá ředitel moskevského Ústavu pro strategická studia Leonid Rešetnikov. Sám Tsipras ale má málo možností realizovat takovou politiku. „Ruský faktor se proto musí stát rozhodujícím. Pro lidi v Řecku, Srbsku, Bulharsku, Česku a na Slovensku bude pak mnohem snazší hájit národní zájmy před bruselskými žraloky,“ konstatoval Rešetnikov.
Pokud Tsipras splní své sliby, Řecko opustí eurozónu, myslí si Valentin Katasonov z diplomatické akademie MGIMO. Rusko pak bude muset Řecku pomoci a zajistit, aby země přežila, uvedl. S jeho názorem souhlasí ředitel Ruského ústavu politické sociologie Vjačeslav Smirnov, jehož komentář zveřejnil list Kommersant. „Opustí-li Řecko eurozónu, musí se rozhodnout: buď se bude dál orientovat na Evropu, anebo na Rusko. Pokud nová řecká vláda odmítne protiruské sankce, jednotná politika EU vůči Rusku se rozpadne,“ uvádí Smirnov.
- Radikální pravoslavný publicista Israel Šamir: „Pravoslavná sestra Ruska prorazila obklíčení nepřátel, radujme se. Rusko má teď spojence v boji s mezinárodní finanční mafií, má spojence v odporu vůči Bruselu a Washingtonu. Itálie, Španělsko a za nimi i Francie uvidí světlo na konci tunelu a vydají se za Řeckem.“
